Lidem s duševním onemocněním by v Moravskoslezském kraji mohla při hledání práce pomáhat metoda IPS. Organizace Spirála Ostrava chce díky ní více propojit uchazeče se zaměstnavateli na běžném pracovním trhu. Zaměřit se chce také na firmy, kterým chce nabídnout informace o tom, jak mohou pracovní podmínky přizpůsobit lidem s duševním onemocněním.
Metoda Individual Placement and Support (IPS), česky Individuální umístění a podpora, pomáhá lidem najít a udržet si zaměstnání na otevřeném trhu práce. Podle ředitelky Spirály Ostrava Evy Krestové je důležité, aby zaměstnavatelé byli ochotní tyto pracovníky přijímat a měli informace o možnostech podpory.
„Chtěli bychom začít spolupracovat více se zaměstnavateli. Získávat je pro spolupráci, pro to, aby byli otevření, a přinášet jim informace, které potřebují k tomu, aby byli schopni upravit pracovní podmínky pro lidi s duševním onemocněním,“ řekla Krestová.
Pomoci může i úprava pracovní doby
Pracovní podmínky lze podle peer asistentky Spirály Lenky Košákové přizpůsobit například úpravou pracovní doby nebo umožněním častějších přestávek. Záleží také na zdravotním stavu člověka a na tom, v jaké fázi léčby se nachází. Někteří lidé potřebují znovu získat pracovní návyky a nastavit si pravidelný denní režim.
Metoda IPS staví na individuálním přístupu. Podle metodiky zveřejněné ministerstvem práce a sociálních věcí se hledání zaměstnání přizpůsobuje přáním, schopnostem a zkušenostem konkrétního člověka. Podpora přitom nemusí končit nástupem do práce, ale může pokračovat i poté, aby si zaměstnání dokázal udržet.
Spirála Ostrava už nyní nabízí pracovní uplatnění lidem se zdravotním postižením v chráněných podmínkách. Od roku 2018 je uznaným zaměstnavatelem na chráněném trhu práce. Provozuje pracoviště zaměřená mimo jiné na catering, šicí a rukodělnou dílnu, údržbu zeleně, úklid a administrativu. Zaměstnancům nabízí také možnost částečných úvazků a psychosociální podporu.
Zaměstnavatelé mohou mít obavy
Podle Krestové mohou mít firmy v průmyslově zaměřeném Moravskoslezském kraji z přijímání lidí s duševním onemocněním obavy. Organizace proto chce se zaměstnavateli více komunikovat o tom, jaké úpravy jsou možné a jaké překážky vycházejí spíše z nedostatku informací.
Práce v běžném prostředí může lidem se zdravotním znevýhodněním nabídnout větší možnosti profesního rozvoje. Chráněná pracovní místa však podle Krestové zůstávají důležitou volbou pro ty, kteří potřebují bezpečnější a více přizpůsobené prostředí.
Moravskoslezský kraj se zároveň potýká s vysokou nezaměstnaností. Na konci září bylo v evidenci úřadu práce 55.205 lidí. Téměř 14 procent z nich tvořili lidé se zdravotním postižením. Úřad pro ně evidoval 938 vhodných volných pracovních míst, na jedno připadalo v průměru 8,1 uchazeče.
Klára Nesitová a ČTK
Moravskoslezský deník
Přidejte odpověď