Mateřská škola Klíček v Karviné vzdělává děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve dvou třídách využívá také principy aplikované behaviorální analýzy. Děti se v nich učí komunikovat, zvládat běžné situace i nové dovednosti.
Šestiletý Eliáš sedí u stolečku sám s paní učitelkou. Ta mu v rychlém sledu ukazuje kartičky s obrázky. „Co je to?“ ptá se. „Gatě,“ odpovídá usměvavý klučina. „Kalhoty,“ opravuje ho učitelka a společně si slovo ještě třikrát zopakují. „Zatleskej! Kde máš uši?“ pokračuje a Eliáš ukazuje. Neuběhne ani deset sekund a znovu se objeví obrázek kalhot. „Gatě,“ odpoví chlapec s rošťáckým úsměvem.
Eliáš chodí do předškolní třídy. Tohle ale není běžná školka. Mateřská škola Klíček v Karviné přijímá děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Nejčastěji jde o děti s poruchou autistického spektra, ale také o děti s mentálním, tělesným či sluchovým postižením nebo s kombinovanými vadami.
„Jsme takzvaná paragrafová mateřská škola, zřízená podle paragrafu 16 odstavce 9 školského zákona. Navštěvují nás děti se speciálními vzdělávacími potřebami,“ říká ředitelka Eva Janáková. Počet dětí ve třídě se podle ní přizpůsobuje tomu, jakou míru individuální podpory potřebují. Zatímco v některých třídách jich bývá deset až jedenáct, v těch, kde je nutná intenzivnější péče, šest až sedm.
Každý pokrok se počítá
Výuka se přizpůsobuje schopnostem konkrétního dítěte. Učitelé používají jednoduché pokyny, obrázky a přesně strukturovaný program. Děti se na změny připravují dopředu a nové dovednosti si osvojují postupně, často při praktických činnostech.
„Často nerozumějí ani mluvenému slovu, takže všechno musíme vizuálně podpořit. Musíme používat jednodušší věty a děti na změny předem připravovat,“ vysvětluje Janáková. Důležitá je také trpělivost. Dovednosti, které si dítě osvojilo, je třeba pravidelně opakovat a procvičovat, jinak je může zapomenout.
Klíček má čtyři běžné speciální třídy a dvě třídy, ve kterých pracuje také podle principů aplikované behaviorální analýzy, zkráceně ABA. Při individuální práci učitelka dítěti předkládá úkoly, pomáhá mu osvojit si nové dovednosti a potom je společně zkoušejí využít v běžných situacích.
Cílem není, aby dítě zvládalo jen úkol u stolečku. Naučené dovednosti má postupně přenášet do hry, při oblékání nebo třeba na hřišti. Každý pokrok přitom může vypadat jinak: jedno dítě se naučí říct si o pití, jiné si zvládne obout boty nebo se zapojit do společné hry.
„Základem je, aby každé dítě zažívalo úspěch. Pro každé z nich ale znamená něco jiného,“ říká ředitelka.
Tablet pomáhá dětem říct, co potřebují
Mnohé děti ve školce mluví jen málo, případně vůbec. Učitelé proto hledají způsoby, jak jim pomoci vyjádřit přání a potřeby. Dříve využívali gesta a komunikační knihy s obrázky. Letos začali pracovat také s tablety, do kterých dětem postupně přidávají symboly a fotografie podle toho, co potřebují.
Dítě si může vybrat jídlo, říct, že ho něco bolí, nebo požádat o oblíbenou hračku. Učí se také dát najevo, že něco nechce. „Prioritou je rozvoj komunikace. Náročné chování často pramení z toho, že dítě neumí vyjádřit svoje potřeby,“ popisuje Janáková.
Dvě ABA třídy otevřeli v Klíčku pilotně v září 2024. Škola na jejich fungování spolupracuje s odbornou supervizorkou z ostravského centra Tedira, která dohlíží na nastavení programů pro jednotlivé děti. ABA intervence bývají často dostupné v soukromých zařízeních. V Klíčku jsou součástí veřejné mateřské školy.
Rodiny někdy čekají na pomoc dlouho
Do Klíčku dojíždějí děti z Karviné i okolních obcí. Některé rodiny přijíždějí z Ostravy nebo Frýdku-Místku. Podle ředitelky je pro rodiče důležité začít hledat pomoc co nejdříve, pokud mají pocit, že se jejich dítě nevyvíjí jako vrstevníci. Doporučuje obrátit se například na ranou péči, která může rodinu nasměrovat k dalším odborníkům.
Cesta k vyšetření a diagnóze ale může být dlouhá. Janáková upozorňuje, že rodiny někdy čekají na termín u psychologa i několik měsíců. Do školky pak děti přicházejí až v předškolním věku, přestože potíže se mohly objevit mnohem dříve
„Když dítě nemluví, rodiče mohou začít třeba přes speciálně pedagogické centrum pro děti s vadami řeči. Pokud si nejsou jistí, mohou se také obrátit na ranou péči,“ radí ředitelka. Klíček se kromě práce s dětmi snaží předávat zkušenosti také učitelům běžných mateřských a základních škol, aby věděli, čeho si u dětí všímat a kam mohou rodiny nasměrovat.
Eliška Ulehlová
Karvinský deník
Přidejte odpověď