Byl jeho očima, oporou i nejvěrnějším parťákem. Vodicí pes Nabuchodonozor pomohl nevidomému Romanu Vaňkovi najít po ztrátě zraku cestu zpět do života. Společně stáli u zrodu spolku Život jde dál a také mistrovství vodicích psů, které se pravidelně koná v Liberci.
Získal několik titulů mistra republiky, medaile i poháry. To nejdůležitější, co během svého života dokázal, se však do žádné výsledkové listiny nevešlo. Vodicí labradorský retrívr Nabuchodonozor, kterému jeho nejbližší říkali Nabíček, pomohl Romanu Vaňkovi překonat jedno z nejtěžších období života. Když přišel o zrak, právě čtyřnohý průvodce mu vrátil jistotu, samostatnost i odvahu znovu vyrazit do světa.
Nabíčkův život se uzavřel v prvním listopadovém týdnu. „Dnes se loučíme s Nabíčkem. S naším parťákem, spolkovým maskotem a opravdovou legendou mezi vodicími psy. S pejskem, který nebyl jen součástí našeho spolku. On byl u jeho zrodu, u jeho příběhu a u všeho, co díky němu mohlo vzniknout,“ uvedl spolek Život jde dál na svém facebookovém profilu.
Když Roman přišel o zrak, Nabíček mu ukázal novou cestu
Příběh Romana Vaňka a jeho čtyřnohého pomocníka se začal psát před mnoha lety. Vaňkovi se zrak začal zhoršovat kolem třicátého roku života v důsledku těžkého diabetu. Přestože podstoupil několik operací, od roku 2012 dokáže rozpoznat pouze světlo a tmu.
Právě příchod vodicího psa znamenal zásadní obrat. Jak se sám Vaněk svěřil, s Nabuchodonozorem se jeho život začal měnit k lepšímu. Tehdy bylo labradorovi dvanáct let a měl na kontě dva republikové tituly.
Nabíček se ale stal mnohem víc než jen pomocníkem při každodenním pohybu. „Když Roman po ztrátě zraku hledal cestu zpátky do života, byl to právě Nabíček, kdo mu ji pomohl najít. Vrátil mu jistotu, samostatnost, odvahu a chuť znovu poznávat svět. A právě z jejich společné cesty se začal psát příběh našeho spolku Život jde dál,“ zavzpomínali jeho členové.
Z jejich společného příběhu postupně vyrostla organizace, která pomáhá propojovat lidi se zrakovým i jiným handicapem, podporuje jejich začleňování do běžného života a vytváří prostor pro společná setkání a aktivity.
V Liberci pomáhal psát historii mistrovství vodicích psů
Nabíčkovo jméno je spojené také s akcí, kterou obyvatelé Liberce dobře znají. Spolek Život jde dál pořádá Mistrovství České republiky vodicích psů – Memoriál Simony Karlovcové. Do krajského města se každoročně sjíždějí nevidomí a slabozrací soutěžící se svými čtyřnohými průvodci.
V Liberci se šampionát poprvé uskutečnil v roce 2022 na náměstí Dr. E. Beneše. V dalších letech se stal tradiční součástí místního kalendáře akcí.
Nabíček byl podle spolku u všech deseti ročníků závodu a sám se stal několikanásobným mistrem České republiky ve výkonu vodicích psů.
Závody přitom nejsou pouze o poslušnosti. Psi musí prokázat, že dokážou své majitele bezpečně provést městským prostředím, upozornit je na překážky, najít přechod pro chodce, dveře nebo schodiště.
Jubilejní desátý ročník závodu vodicích psůse letos 6. června uskutečnil v areálu Liebiegova paláce. Organizátoři připravili také novou disciplínu v autobusu libereckého dopravního podniku. Vodicí psi museli najít nástupní dveře, dovést své majitele na místo k sezení a pomoci jim bezpečně vystoupit.
Zůstaly vzpomínky, které žádná medaile nenahradí
Nabíček byl podle spolku součástí prvních závodů, společných setkání, akcí i nejrůznějších dobrodružství. Za svůj život získal řadu ocenění, ale jeho největší zásluhou zůstává pomoc člověku, který se musel naučit žít bez zraku.
„Těžko se hledají slova pro někoho, kdo toho tolik znamenal. Máme společně tolik vzpomínek, že by se do jednoho příspěvku nikdy nevešly. A ti, kteří Nabíčka znali, vědí, že to nebyl jen tak obyčejný pes,“ stojí v rozloučení.
Jeho odchod zanechal ve spolku prázdné místo. Zároveň ale připomněl, kolik toho může jediný vodicí pes změnit.
„Nabíčku, děkujeme ti za všechno. Za každý krok, za každé vítězství, za všechna setkání a hlavně za to, že jsi pomohl změnit jeden lidský život. A s ním i životy mnoha dalších lidí.“
Poslední slova spolku jsou jednoduchá, ale vystihují celý Nabíčkův příběh. „Byl jsi legenda za svého života a legendou zůstaneš i dál. Budeš nám chybět, náš velký parťáku.“
Jiří Louda
Liberecký deník
Přidejte odpověď