Přišla o nohu. Podle úřadů však nemá žádnou vadu

Patnáctiletá dívka má po onkologické léčbě amputovanou nohu. S novým zákonem ale přišla o výhody pro tělesně postižené spojené s průkazem ZTP, a to proto, že prý nemá žádnou vadu nosného ústrojí. Čtěte reportáž pořadu České televize „Černé ovce“. /ilustrativní foto/

Irena Schonweitzová, matka Anny:
Když to někomu řeknete, že máte dceru bez nohy a ona nemá žádnou vážnou vadu nosného ústrojí. To je taková blbost, že tomu nikdo nevěří.

redaktorka:
Těžko se tomu věří, ale je to tak. Patnáctiletá Anna z Valašského Meziříčí je podle odborníků najednou zdravá, i když chodit může jen s pomocí protézy. Po těžké onkologické léčbě má už několik let amputovanou nohu. Nestal se zázrak, neuzdravila se. To jen od prvního ledna loňského roku platí nový zákon, který hodně zpřísnil podmínky pro držitele průkazu ZTP, tedy lidí zvlášť tělesně postižených.

matka Anny:
Je to průkazka mimořádných výhod, to znamená, máte vyhrazené parkovací místo před domem, ve městě, v Praze, ve velkých městech, je to nezbytně nutné. Nenakoupíte si, nakoupíte v supermarketu, dovezete nákup, parkovací místo pro tělesně postižené je širší jak normální parkovací místo. Anička, kdyby parkovala na normálním místě, my neotevřeme pořádně dveře, protože ona se nám tou protézou šprajcne ve dveřích, jo. Normálně se vám zasekne. Nejsme sami, to jsou problémy těch lidí s tou protézou naprosto běžně.

redaktorka:
A to není všechno. Anička zpřísněním zákona přišla o část sociálních dávek i příspěvek na mobilitu.

Anna :
Nejvíc problémů mi dělají asi hodně schody, pořád nahoru a dolů chodit, to mi dělá problém. Taky hodně mi dělá problém když uklouznu nebo tak.

redaktorka:
S onkologickou léčbou i amputací nohy se Anička i její rodina museli vyrovnat. S čím se ale nehodlají smířit, jsou zákony, které vymysleli tady na Ministerstvu práce a sociálních věcí a které jí komplikují život, tak se jdeme zeptat. Ale ministr, který zákon prosadil, už ministrem není a sehnat dnes poslance Jaromíra Drábka není tak úplně jednoduché. Po několika pokusech jsme byli úspěšní.

Jaromír Drábek, poslanec, bývalý ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/:
Ta změna zákona vyplývala z toho, že jsme se přiklonili k mezinárodní klasifikaci postižení, to znamená tak, jako v řadě jiných zemí, držíme se doporučení světové zdravotnické organizace. Já samozřejmě bez znalosti nemůžu komentovat jednotlivý konkrétní případ, ale proto je možnost také přezkumného řízení a dalších kroků, ale ke konkrétnímu případu samozřejmě nemohu.

redaktorka:
Tady v tomto konkrétním případě bylo z vašeho bývalého ministerstva odpovězeno, že holčička nemá vážnou vadu nosného ústrojí, tudíž je pro lékaře zdravá. Jenomže ona to postižení má pořád, od začátku stejné. Jí ta noha nedorostla. Takže mě by spíš zajímalo tohle to konkrétní. Jak je možné, že se najednou ten zdravotní stav takhle zlepší, přitom ta noha zůstane stejně amputovaná.

Drábek
Tak samozřejmě vždycky i při sebelepším systému může dojít k nějakému individuálnímu pochybení konkrétního člověka, ale já skutečně neznám konkrétní okolnosti toho případu, takže konkrétně se nemohu vyjádřit.

matka Anny:
Je přece blbost, aby člověk, kterej má deseticentimetrový pahýl,a by o něm někdo řekl, že je bez vážné vady nosného ústrojí a může si pan bývalý ministr říkat milionkrát co chce.

redaktorka:
A možná mohlo být všechno jinak, kdyby ministerstvo dalo na radu odborníků.

Václav Krása, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR:
My jsme o tom způsobu posuzování jednali s ministerstvem pořád. Aby ten systém posuzování byl podstatně jiný. Vysvětlovali jsme pracovníkům ministerstva, jaké budou následky toho zpřísnění, že ti lidé, kteří opravdu potřebují pomoc, že na tu pomoc nedosáhnou. Že stát je nechá na holičkách. Naše snaha prostě byla marná.

redaktorka:
Zákon už se snaží zmírnit nová ministryně práce Ludmila Müllerová a v parlamentu už je také návrh na změnu. Ale to je běh na dlouhou trať. Co mají, nebo můžou rodiče dělat teď?

Štěpánka Filipová, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí:
Pokud lidé nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu, z kterého vychází potom rozhodnutí o poskytnutí té které dávky, tak samozřejmě se můžou obrátit na nadřízený orgán toho úřadu, kterej rozhodnutí vydal. Zdravotní stav v takovém případě nebude už posuzovat lékařská posudková služba Okresní správy sociálního zabezpečení, ale bude se jím zabývat lékařská posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

redaktorka:
A to také maminka Aničky určitě udělá. Nás ale zajímalo, jestli může pomoci i bývalý ministr a dnes poslanec, který to všechno spustil. Kdyby se vám třeba ty rodiče těch postižených dětí, vy se tím budete zabývat?

Drábek
Naprosto jednoznačně, samozřejmě.

redaktorka:
Maminka Aničky se snaží za dceru bojovat i dalšími způsoby. Iniciovala petici, která by měla zdravotně postiženým pomoci. Už má osm tisíc podpisů a připojit se můžou další.

Václav Krása
Můžou se připojit klidně na Národní radu osob se zdravotním postižením. My tu petici vyhlásíme na našich stránkách.

matka Anny:
Jde o dítě a jak jde o dítě, tak to mateřství je obrovská síla a to ty lidi podceňujou. Jestli oni si mysleli, že ty lidi jako dojde jim energie, šťáva a prostě vyhasnou, tak u těch matek, nebo u těch rodičů to musí být jinak, že bojujete za děcko.

Anna, :
Mě pomáhá už to, jak máma za mě bojuje a za všechno. Táta jak taky bojuje. Vlastně celá rodina mi pomáhá s tím.

Roman Kyral, advokát:
Radil bych jim obracet se přímo na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které bylo předkladatelem příslušného zákona. Dále mohli by se rovněž obracet na příslušné poslance v obvodu, kterého mají nejblíž a prostě musejí probudit v těch lidech tu citovou etickou vazbu.

matka Anny:
Měli by vrátit peníze. Za to, co pustili do světa. Měli by normálně vrátit peníze, protože to, co, to jsou paskvily, to nejsou zákony.

moderátorka:
Ovlivnit špatný zákon, to nikdo ze dne na den neumí, ale můžeme ovlivnit to, co si koupíme, pokud se mrkneme na test. Zítra bude kysané zelí. Snad nám úsměv taky nezkysne. Mějte se hezky a na viděnou.

ČT 1