K velkému průšvihu úřadu práce došlo v Brně. Úředníci schválili grandiózní projekt, aniž by si ověřili, zda bude životaschopný. Na dotacích pak v něm utopili 18 milionů korun, které dnes na již krachující firmě vymáhají.
Na počátku byl skvělý nápad. Zaměstná se až tisíc nezaměstnaných, ti se proškolí na sociální pracovníky, kteří budou pomáhat ostatním sociálně slabým.
Úřad práce projekt schválil a podnikatel dostával průběžně na nová a nová pracovní místa od úřadu práce peníze. Jenže jaksi zapomněl na to, že aby na sociální služby, které jeho zaměstnanci budou poskytovat, byla poskytována dotace, musí podat na krajský úřad žádost, která musí být také schválena.
Žádost se obvykle podává v termínu (začátkem podzimu) a v případě, že je kladně vyřízena, začne kraj financovat sociální služby od začátku následujícího roku.
Právě nedořešené financování od krajského úřadu a odchod některých soukromých investorů, bylo patrně jedním z důvodů, že úřad práce přestal poskytovat dotace na další pracovní místa. Podnikateli se najednou nedostávalo peněz na mzdy již přijatých zaměstnanců.
O případu informovala i Česká televize v článku Bez spolupráce s krajem se v sociálních službách podnikat nedá
Jaké jsou k tomu případu informace úřadu práce? Přečtěte si tiskovou zprávu…
tisková zpráva
Úřad práce České republiky (ÚP ČR) vyzval společnost Místní sociální služby (MSS) v Brně k vrácení už poskytnutých příspěvků na zřízení pracovních míst v celkové výši 18 131 000 Kč. Zároveň vypověděl všech 7 uzavřených dohod na podpoření 97 pracovních míst. A další dohody už uzavírat nebude.
Rozhodnutí ÚP vychází z výsledků veřejnosprávní kontroly, kterou provedli na základě výzvy Generálního ředitelství (GŘ) ÚP na místě pracovníci Krajské pobočky ÚP v Brně, a také z výsledků auditního šetření Ministerstva práce a sociálních věcí. Závažné nedostatky na straně příjemce zjistili zástupci GŘ, když prověřovali postupy v rámci supervize v říjnu letošního roku. Následně vyzvala Krajská pobočka ÚP v Brně společnost MSS, aby vrátila část poskytnutých příspěvků v případech, kdy pro to existovaly pádné důvody. Z auditního šetření MPSV, které proběhlo v říjnu 2013, dále vyplynulo, že Krajská pobočka ÚP v Brně, i vinou nejednotně stanovených postupů, dostatečně neprověřila potřebnost projektu (podle § 113 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti má ÚP v případě, že se jedná o zřízení více než 5 míst, povinnost nechat si vypracovat odborný posudek) . V rámci schvalování a projednávání jednotlivých žádostí mohlo dojít z důvodu nejasně stanovených pravidel i k administrativním pochybením. V tomto ohledu už ÚP přijal veškerá nápravná opatření.
„To co nám říká zpráva z ministerského auditu, úzce koresponduje s tím, co osobně tvrdím už od svého nástupu do funkce,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR Marie Bílková a dodává: „Po vzniku centrálního Úřadu práce ČR bohužel nedošlo také ke sladění postupů všech poboček úřadu. Pravidla, kterými se jednotlivá krajská pracoviště řídí, tak nejsou jednotná . Každé z nich funguje trochu jinak. A to není správně. Proto jsme připravili, a zavedeme začátkem příštího roku, takové změny v organizačním řádu, které výkon politiky zaměstnanosti v rámci celého úřadu opravdu sjednotí.“
„Výsledkem celého procesu bude posílení pozice kontaktních pracovišť ÚP ČR, sjednocení postupů v rámci realizace politiky zaměstnanosti a centrální metodické řízení z úrovně Generálního ředitelství ÚP ČR. Jednoduše řečeno – vedení úřadu vymezí jasné mantinely, ve kterých se budou jednotlivá pracoviště s ohledem na regionální trh práce pohybovat. To by mělo být zárukou toho, že po celé republice budou platit jednotné postupy a zároveň bude prostor i pro individuální posouzení konkrétních žádostí. Díky zvýšenému dohledu ze strany GŘ by pak už ani neměly nastat okolnosti, které by vedly ke vzniku podobných pochybení jako v případě Místních sociálních služeb.“
Případ šetří inspektorát práce
Na základě stížností zaměstnanců MSS zahájil ÚP také průběžné šetření zaměřené na nevyplácení mezd. Zároveň požádal o co nejrychlejší provedení příslušné kontroly u zaměstnavatele i Státní úřad inspekce práce. Poškození zaměstnanci mohou požádat kteroukoli krajskou pobočku nebo kontaktní pracoviště ÚP o uspokojení svých splatných mzdových nároků v rámci zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou je podání insolvenčního návrhu nebo vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení. Insolvenční návrh na majetek zaměstnavatele může podat kdokoli, tedy i samotní poškození zaměstnanci.
Pokud chtějí pracovníci, aby jim stát vyplatil jejich splatné mzdové nároky, musí o ně požádat nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů ode dne, kdy místně příslušná krajská pobočka ÚP zveřejní na úřední desce informaci o tom, že je společnost MSS v insolvenci. Při splnění všech zákonných podmínek pak mohou od úřadu dostat náhradu nevyplacených mzdových nároků, a to až za tři měsíce. Podle informací, kterou v těchto dnech obdržela Krajská pobočka ÚP ČR v Brně a také GŘ ÚP ČR, rozhodla správní rada společnosti Místní sociální služby o zániku organizace zrušením s likvidací. Generální ředitelství ÚP vyvodí s největší pravděpodobností z celého případu odpovídající důsledky. Protože ale kontrolní procesy ještě stále probíhají, není v tuto chvíli možné sdělit rozsah eventuálních postihů.
Kateřina Beránková, tisková mluvčí ÚP ČR
Přidejte odpověď