„Hubnoucí doktorka“ MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ hovořila v Českém rozhlase Region o krevním tlaku a radila posluchačům, kdy a jakým způsobem jej upravit.
Jaký krevní tlak je už špatný nebo nebezpečný? Můžeme to úvod hned nějak prozradit?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Tak, dřív se říkalo, že krevní tlak musíme ho rozdělit na takzvaný systolický, ten vyšší a druhý je diastolický, ten nižší, přičemž pokud hodnota toho nižšího tlaku stoupá, tak je to rizikovější než pokud stoupá ta horní hranice. Dříve se říkalo, že ta hranice je 140 na 90, v dnešní době jsme trošku ubrali, takže je to 135 až 130 na 80. Čili opravdu nižší krevní tlaky jsou spojeny s dlouhověkostí, s menším výskytem kardiovaskulárních chorob a s dalšími pozitivními vlivy. Tady chci jenom říct, že souvislost obezity a hypertenze, stejně jako souvislost diabetu a hypertenze je věc, které jsou přezkoumávány postupně a zjišťuje se, že to není tak jednoduché jak jsme si mysleli. ono to může být tak, že jsou tam vlastně různé vlivy různě propojeny, je v tom spousta genetických faktorů a jednoznačně obezita a vysoký krevní tlak spolu souvisí příčinově i následkově, to znamená lidé, kteří mají obezitu, mají daleko vyšší procento výskytu vysokého krevního tlaku a spousta lidí, kteří jsou ještě štíhlí a už mají hypertenzi vlivem nějakých dalších hormonálních a dalších regulačních vlivů, většinou přiberou. To znamená tyhle dvě nemoci jsou hodně těsně spjaty a obě souvisí významně s životním stylem.
Tak je to tak trochu spojený systém nádob a je velkou výjimkou, když někdo není obézní a nemá vysoký krevní tlak?
No, velkou výjimkou to není, existuje řada lidí, kteří mají nadváhu, ne už obezitu, ty monstróznější typy obezity bývají vždycky spojeny s vysokým krevním tlakem, ale pokud ti lidé mají nadváhu, tak ještě nemusí mít hypertenzi, ale zejména pijáci alkoholu, kteří jsou obézní vlivem vlastně toho, konzumují velké množství alkoholu, tam vysoký krevní tlak mají vždycky.
Zavolala i Jindra, která nechtěla jít přímo do vysílání, tak aspoň vyřídím vzkaz tímto způsobem. Paní doktorko, říkala, že má tlak 90 na 70, tep 60, je jí 59, sportuje, nepřipadá jí, že by byla obézní, ale chce se právě na tu hodnotu toho tlaku zeptat 90 na 70, jestli je to v pořádku?
Tak, paní říká, že sportuje, sportovci zejména takzvaných aerobních sportů, což jsou běžci nebo lidé, kteří třeba jezdí na kole, si vybudují vagotonus. Máme dva vlastně vůlí neovlivnitelné nervové systémy autoregulace, jeden se jmenuje sympatikus ten zvyšuje krevní tlak, zvyšuje tepovou frekvenci a má spoustu dalších jiných věcí, které jaksi připravují člověka na boj a nebo útěk. A potom je druhý, a to je vagus, a ten zase zpomaluje tepovou frekvenci, snižuje krevní tlak a při sportu se vlastně zvyšuje tonus tohoto dobrého kompenzačního nervového systému, který pomáhá právě efektivní práci srdce. Paní říká, že má tep klidový 60 tepů za minutu, což pro ženu ještě úplně není vagotonus, ale je to tak na hranici, protože ženy, zvlášť ženy starší mívají ten tep rychlejší. Ten tlak 90, to znamená ten systolický mi přijde trošku nízký. Paní by možná mohla, když vstává z postele, tak chviličku vždycky počkat v sedě, aby neměla stavy kolapsové.
Nedělat prudké pohyby.
o, omdlívání, asi by stálo zato zrevidovat, jestli nemá třeba málo tekutin ve své stravě, jestli třeba nemá málo solí. Čili jako není to žádná patologie, existuje takzvaná Gaussova křivka normálního rozložení hodnot. Ona může být na té níže frekventní části, to znamená tam, kde těch lidí není mnoho a jsou právě typičtí tou dlouhověkostí, nízkým krevním tlakem, ale může se jim třeba v horku zatočit hlava. Čili sledovat pitný režim, ne se přepíjet příliš, ale měl by být tak kolem těch 2 litrů tekutin a občas třeba zařadit při pohybu nějaké salinické minerálky třeba Mattoni nebo nějakou jinou, která obsahuje vyšší množství soli.
Jinými slovy může to být i normální hodnota, protože není jedna univerzální, ale jsou i okrajové.
Ano.
Jak je to s jídelníčkem, dokáže nám pomoci snížit krevní tlak nebo upravit jeho hodnoty?
Tak, pravděpodobně u takzvané esenciální hypertenze, čili u té vrozené, která je geneticky založena, budeme muset počítat s tím, že asi samotné dietní opatření ten tlak neovlivní. Určitě při zjištění vysokých krevních tlaků, zejména jak jsme říkali těch diastolických, čili těch nízkých, nevyhýbat se léčbě. V dnešní době existují velmi úzce zaměřené účinné léky, které uleví celému kardiovaskulárnímu systému a mohou prodloužit život, zlepšit prognózu, ulevit člověku, zlepšit třeba i koncentraci prokrvení mozku. Čili lékům se nevyhýbáme, ale dietní a režimová opatření při léčbě hypertenze jsou nezbytná. Tím hlavním režimovým opatřením je pravidelný pohyb. Ten pohyb by neměl být takové to, co říkají většinou matky na mateřské dovolené „já se naběhám“, ale měl by to být vytrvalostní pohyb, při kterém ta tepová frekvence dosáhne takzvaného steady state, čili určitého vyrovnaného počtu, který je zhruba 0,65 krát vlastně ta hodnota 220 minus věk. Tohle to je aerobní typ pohybu, kterému by člověk, který má vysoký krevní tlak, měl věnovat vlastně minimálně hodinu, raději hodinu a půl denně.
No, a jaký pohyb, protože když máme vysoký krevní tlak, tak se zadýcháme, rudneme, prostě dělá nám to obtíže o proti těm zdravým jedincům, tak co zvolit?
Samozřejmě musíme navykat náš systém postupně. Lidé si myslí, že tu hodnotu krevního tlaku ovlivňuje srdeční práce, říká se, že srdce rozhání po celém systému krev. Ono to tak není, protože regulace krevního tlaku se účastní hlavně celé cévní řečiště a my ho nesmíme přetěžovat, protože v tu chvíli my nenavykáme na aerobní vytrvalostní typ sportu, ale přetěžujeme se. Totéž dělají lidé, kteří po 35 roce věku zvedají těžkou zátěž, činky, prostě bodybuilding, muž se zblázní, rozvede a chce vypadat nějak úžasně a může si tím vypěstovat zejména ten diastolický zvýšený krevní tlak. Ale slíbila jsem, že něco řeknu o dietě. Paní, která se dovolala, hovořila o nízkém krevním tlaku a doporučovala jsem sůl, sodík s vysokým krevním tlakem velmi souvisí, protože vlastně sodík udržuje vodu v mimobuněčném prostoru a tudíž zvyšuje zavodnění organismu. Musíme se tudíž sodíku vyhýbat. A teď bude šokující informace pro spoustu lidí, my máme zhruba pětinásobek doporučeného množství sodíku v potravě. V podstatě sodík je hlavní součást soli kuchyňské NaCl, ale bohužel je také součást různých těch glutamátů sodných, to znamená těch různých dochucovadel a my těch dochucovadel konzumujeme obrovské množství, zejména lidé, kteří se třeba stravují v nějakých hospodách, mají přesolené polévky.Čili to, co je nejdůležitější, je přestat přisolovat, to znamená vyřadit volnou sůl, a tady zdůrazňuji je jedno, jestli je to sůl mořská, taková, onaká, prostě přestat přisolovat.Samozřejmě, když si představíte, že máte třeba uzeniny, které obsahují 4,8 % soli, tak vy máte 5 gramů soli ve 100 gramech té uzeniny. 5 gramů soli je celkový povolený denní příjem a u hypertoniků by se měl ještě trošku snižovat. Tady je vlastně takové pravidlo, jíst hlavně čerstvé potraviny a vyhýbat se potravinám průmyslově zpracovaným.
Protože sůl je konzervant a bude asi tam.
Protože sůl je ve veliké spoustě řekněme zhruba 70 % přijaté soli, přijímáme v těchto potravinách. Těmi hlavními zdroji jsou třeba sýry, překvapivě třeba rostlinné máslo, které je přisolené, Jsou to minerálky salinické, jak jsme o nich mluvili. To jsou všechny, které obsahují větší množství než 20 miligramů na litr sodíku, tak to už jsou vlastně slané minerálky, které ten krevní tlak mohou zvýšit. Lidé ve snaze třeba zhubnout začnou pít větší množství minerálek a mohou si vlastně tímhle tím mechanismem vybudovat trošku vyšší krevní tlak. Sůl je jedna část. Druhý část je ovoce a zelenina. Chtěla jsem se zeptat, my jsme tady mnohokrát hovořili o tom, že při redukční dietě je důležité zvýšit přísun ovoce a zeleniny. Patriku, pamatujete se jak byla ta čísla?
To si pamatuju, jako jednu z mála věcí, že na 10 kilogramů váhy je zhruba 10 deka ovozelo jak vy říkáte, ovoce a zeleniny dohromady.Což znamená, že zhruba při 100 kilogramech váhy ať to je obrazně, tak je to kilo ovoce a zeleniny denně.
Ano, ano, a teď si představte, ale samozřejmě týká se to i štíhlých lidí, to znamená 60kilový bude mít 600 gramů ovozelu. Ale teď si představte, zelenina obsahuje draslík a draslík funguje zase opačně, to znamená může se podílet na mírném snížení krevního tlaku, stejně jako vápník, a teď si zkuste odhadnout jaký násobek tohoto množství zeleniny by člověk, který trpí vysokým krevním tlakem, měl jíst?
Zase jsem zkoušen, já nevím, tak říkala jste šokující informace, tak 2x, 3x tolik?
No, tak to už bychom nesnědli, ale je to 1,5násobek, což znamená pro toho 100kilového člověka je to 1,5 kila zeleniny denně, což je docela hodně. Tady funguje vlastně ten vliv jednak draslíku, jednak tím, že zpracováváme objemovou stravu obsahující vlákninu, podaří se nám lépe hubnout, jednak vláknina na sebe váže cholesterol nadbytečný z potravy. A další je, že vlastně zvyšuje práci střeva, tudíž podporuje ten vagotonus, což je ten, který je proti zvýšenému krevnímu tlaku. Ty, co jsou nakládané v soli, to my víme, ale ty, které obsahují velké množství sodíku, a to je sušená zelenina, třeba ovoce avokádo, to lidé, kteří chtějí hubnout, tak si dávají vlastně hodně avokáda, takže špatně. A co se týče draslíku, tak tam hlavním zdrojem jsou třeba meruňky, banány a sladkosti, pozor na to, sladká chuť je spojená s draslíkem. Čili člověk, který má chuť na sladké, může mít nedostatek draslíku.
Mimochodem snížíme ten tlak automaticky tím, že tedy se rozhodneme hubnout a budeme hubnout zdravě?
Tak už jsme tady hovořili o tom, že člověk, který konzumuje velké množství alkoholu, a teď teda jenom pozor, velké množství alkoholu u člověka náchylného na vysoký krevní tlak, jsou dvě jednotky denně, pro vaší představu jsou to v podstatě dvě piva a nebo čtyři deci vína, což jako není zase tak velké množství. Tak to už významně zvyšuje krevní tlak. Obezita zvyšuje krevní tlak také. Tělo vlastně obézního člověka je jakoby tělo hubeného, který neustále nese nějakou zátěž, to znamená cévní systém se tomu přizpůsobuje, cévy se snáze zužují a vlastně udržují ten vysoký krevní tlak, aby ten člověk unesl sám sebe. Říká se, že zejména ten spodní krevní tlak, ten diastolický velmi závisí na tělesné hmotnosti, dokonce se dříve říkalo, že zhubnutí o 10 kilo ho sníží o 5 bodů, což je významně hodně, proto se doporučuje všem obézním hypertonikům, aby snížili svoji hmotnost vždycky o 5 až 10 % ročně až po tu normální správnou mez. Další, co zvyšuje krevní tlak, je vlastně pokud chodíme bez čepice a je sluníčko, takže vždycky mít pokrytou hlavu. Další věci, které dělá vlastně nějaký zázrak až skoro, je psychologické uklidnění toho člověka. Úzkostní lidé mají vyšší krevní tlak, lidé hněviví, impulsivní, ti mohou mít veliké výkyvy krevního tlaku, a to cévní řečiště to nemusí unést. Další, co může významně ovlivnit krevní tlak, je vlastně pravidelnost v režimu, dostatečný spánek. Čili jsme tady přesně u těch doporučení, která jsou pod souhrnným názvem zdravý životní styl a klíčová slova jsou pravidelnost, nepřetěžování se po psychické ani fyzické stránce, čili nenakládat si toho mnoho ani v práci ani nikde jinde. Mít uspokojivé klidné osobní vztahy, to je skoro až ideál, snížit množství tuků, snížit množství soli a vlastně snažit se zhubnout pohybem.
Paní doktorko, moc děkuju a hezké dopoledne.
ilustrační foto: Flickr.com