Daroval jí kostní dřeň. Ale až po pěti letech se s ní mohl setkat…

ilustrační foto: PhotoRack

Pohlédnout do tváře člověku, který jí dal druhý život. To se podařilo Petře Mauerové, kterou postihla smrtelná leukemie. Nadace jí našla dárce, který ji před pěti lety zachránil. Nyní se poprvé mohli setkat.

 

reportáž TV Barrandov

Kdyby nebylo dárce, ten druhý by už asi nežil. Bydlí 70 kilometrů od sebe, ale až dosud se nikdy předtím nepotkali. Sedmatřicetiletý Jaroslav před lety vstoupil do registru dárců kostní dřeně, aby pomohl rodinné známé, která náhle onemocněla.

Pro ní sice nakonec nebyl vhodným dárcem, ale o několik měsíců později mu zazvonil telefon a lékaři mu řekli, že jeho kostní dřeň nutně potřebuje někdo jiný. Neváhal. Registr dárců teď dvojici po pěti letech seznámil.

38-letá invalidní důchodkyně Petra z Žacléře a o rok mladší zedník Jaroslav Henzl z Čisté u Rakovníka. Zatím si mohli anonymně poslat jen jeden dopis ročně. „Víc nám nadace nedovolila. Až když lékař zkonstatoval, že je Petra vyléčená a na setkání připravena i po psychické stránce, oznámili mi, že se můžeme setkat,“ svěřil se.

Petra, příjemkyně kostní dřeně:
Ještě o něm nevím pořádný podrobnosti, protože si píšeme krátce a nevím ani, co má za zaměstnání. Jen vím, že se jmenuje Jarda. Já jsem potom pátrala v nemocnici, jestli je ta možnost se s ním sejít.

Než se nemoc projevila, byl Petřin život jako pohádka. Už na základní škole se seznámila se svým nynějším manželem. Vzali se a Petra čekala Vendulku. Tehdy lékaři přišli na to, že není něco v pořádku.

„Netušila jsem, že je to tak dlouhá a bolestivá cesta. Už když mi řekli, že pro mě mají dárce, myslela jsem si, že mě čeká operace a pak už to bude dobré. Bojovala jsem kvůli manželovi, kvůli dcerce. Za to, že můžu být nyní s nimi, vděčím Jardovi. Už jsem se nemohla dočkat, až ho poznám. Ten dopis jednou ročně byl pro nás oba jako druhé narozeniny,“ vzpomíná Petra, která žije s rodinou v Žacléři.

Jaroslav, dárce kostní dřeně:
Nedá se to říct slovy, už jsem to tady řekl na pódiu, nedá se to popsat. Je to prostě hrozně krásná věc.

Petra, příjemkyně kostní dřeně:
Já jsem ráda, že jsem ho konečně poznala, mám hodně otázek a nevím, kterou začít vůbec.

Obě rodiny se teď chtějí začít navštěvovat. To, že je registr seznámil, je ale rarita. Šanci má jen jeden pár ročně.

Příjemce musí být již zdráv, dárce musí chtít se seznámit s příjemcem. Obě strany to musí chtít. Takže je to výjimečné, uvedla pracovnice registru.

V registru dárců kostní dřeně je v současnosti 45 tisíc lidí, ani to ale nestačí a každý čtvrtý pacient svého dárce nesežene.

Mezi návštěvníky zaplněného sálu Obecního domu byla v pátek večer i většina z 24 lidí, kteří v minulém roce darovali kostní dřeň a snad zachránili život.

 

 

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.