MPSV chce pomoci lidem s postižením, kteří mnohdy bojují s nepříznivými lékařskými posudky. Jenže právě pro nový posudek nyní budou muset zamířit, pokud se včas nezmění zákon. Rozhovor MfD se ředitelem legislativního odboru Národní rady osob se zdravotním postižením Janem Hutařem (foto).
Letos v létě upozornila MF DNES na případ rodiny Obrtalových z Havlíčkova Brodu, jejichž dvouletá dcera se narodila s vrozenou genetickou vadou – Downovým syndromem. Podle posudkových lékařů však zatím není jisté, zda dítěti náleží průkaz člověka se zdravotním postižením. Rodiče prý mohou zkusit o průkaz požádat později. Na daňové úlevy či třeba parkovací místo si tak rodina musí počkat.
Nyní hrozí, že se k posudkovému lékaři budou muset znovu vydat nejen Obrtalovi s dcerou, ale i na sto tisíc dalších tělesně a mentálně postižených lidí. „Je prakticky vyloučené, aby lékaři stihli za období jednoho roku přehodnotit zdravotní stav takového množství lidí,“ říká ředitel legislativního odboru Národní rady osob se zdravotním postižením Jan Hutař.
– Posudkového lékaře musí lidé s postižením navštěvovat v zákonem stanovených intervalech. Proč nyní vznikla nutnost plošné výměny jejich průkazů?
Do této situace jsme se dostali Drábkovou reformou sociální péče, která změnila způsob posuzování postižení, spolu s plánovaným zaváděním sKaret. V minulých letech se vydávaly různé průkazy s omezenou platností, které chtěl stát nejpozději do 31. prosince 2015 nahradit právě sKartami. Jenže ty skončily neúspěchem, takže je nyní potřeba řešit právě tu omezenou platnost stávajících průkazů. Že situaci komplikují právě ODS a TOP 09, mě naprosto nepřekvapuje.
– Proč je problém při výměně průkazu navštívit posudkového lékaře? Stát by tak mohl získat přehled o aktuálním zdravotním stavu lidí s postižením.
Především je to zbytečná komplikace pro postižené i pro stát. Ten bude muset lékařům za jejich zdravotní posudky zaplatit. Jde přibližně o sto tisíc osob, takže se bavíme o desítkách milionů korun. Navíc je prakticky vyloučené, aby lékaři stihli za období jednoho roku přehodnotit zdravotní stav takového množství lidí. Řada z nich má posudek, který je platný třeba ještě tři, čtyři nebo pět dalších let. Přesto by nyní měli jít pro nový posudek.
– Od reformy Jaromíra Drábka se postižení posuzuje podle míry závislosti dotyčného na pomoci jeho okolí. Jak to bylo dříve?
Hodnotilo se podle diagnózy. A pokud někdo například přišel o nohu nebo měl jiné trvalé postižení a bylo mu přes padesát let, dostal průkaz zdravotního postižení s neomezenou platností. U lidí pod padesát byla dříve platnost průkazu deset let. Nový se vydával proto, že vzhled člověka se mění a těžko se ve čtyřiceti letech prokazovat průkazem s dvacet let starou fotkou.
Přidejte odpověď