Od Ježíška si přeje diář

ilustrační foto: xenia / MorgueFile

Třiatřicetiletý Jan Sysel s kombinovaným postižením hrál ve filmu, který loni ocenili na belgickém festivalu

ilustrační foto:  xenia / MorgueFile

Jan Sysel, který je na vozíku, Chráněnou dílnu svatý Prokop u červeného javoru navštěvuje od jejího založení.
Vánoce u Syslů slaví tradičně. „Přijde k nám babička a dva dědečkové. Máme bramborový salát, ale kapra nemáme. Dcera ho nejí a Honzíkovi to musím vybrat, takže než se k tomu dostaneme, tak to má pomalu studené,“ vysvětluje Deníku matka Marie Syslová.

Honza se těší, co dostane od Ježíška. Pravidelně si přeje nástěnný i stolní kalendář, diář a kuličkové pero. „Jedny Vánoce jsem dostal jako dárek televizi,“ chlubí se. Se svou matkou totiž nemá stejný výběr programů. Nejraději kouká na Ordinaci nebo na Kameňák.

Marii Syslové se narodil s rozštěpem páteře. „Bylo to v době temna. Vůbec jsem nebyla připravená. Ale díky dobrým lidem a snaze jsme se v prvním roce z toho dostali, i když měl devět reoperací,“ popisuje. Podle ní to nebyla příznivá doba pro handicapované, protože neexistovala vůle je integrovat do společnosti. Byli zavření doma nebo v ústavech, jejichž úroveň odpovídala té době.

„Vždycky jsem se s ním snažila jednat jako se zdravým. Když byl malý, tak se ze všeho radoval. Tenkrát fungoval svaz invalidů a musím říct, že tam bylo pár lidiček, kteří se za dané situace a možností snažili,“ objasňuje Marie Syslová, jak měli v životě velké štěstí na lidi.

Když bylo nejhůře, vždycky Marii dokázal někdo nakopnout a také se snažila všechny svoje problémy řešit. Její životní filozofií je to, že nesnáší panenku pod lipkou. „Lipka hořela, panenka pod ní seděla a plakala. Já jsem ale vždycky vzala kýbl s vodou a tu lipku jsem uhasila,“ poznamenává.

Po revoluci se Marie Syslová potkala s jinou matkou a podařilo se jim ve městě sehnat bývalý kabinet KSČ, ze kterého udělali školu pro děti s kombinovanými vadami. A to už pro ni začalo svítat. Jan tam ukončil povinnou školní docházku a rozhlíželi se, kam půjdou dál. Dostali se až na Žižkov do Sluneční zahrady, kde v tu dobu byla spousta lidí, kteří svoji práci nebrali jako povolání, ale jako poslání.

„Pak přišli na myšlenku, že by pro děti, kterým je přes osmnáct let, udělali chráněnou dílnu. To bylo něco pro nás,“ pochvaluje si prostory, ve kterých její syn tráví krásné chvíle. Je velmi společenský, takže využívají všechny jejich kulturní akce.

Když oslavovali první společné svátky, tak to Marii Syslovou dohnalo až k slzám. „Nejen, že to zorganizovali a připravili, ale k Vánocům nám dali třeba kalendář s fotkami našich dětí. Mají takové nápady, že smekám,“ říká.

Vedoucí Chráněné dílny svatý Prokop u červeného javoru v Dolních Počernicích, která byla založená v roce 2002, je Gabriela Zdražilová. „Poskytujeme tu dvě sociální služby. Jednak denní stacionář. To je pro klienty, kteří jsou na to tělesně hůře. A potom sociálně­terapeutickou dílnu, což je prádelna pro veřejnost,“ zmiňuje Gabriela Zdražilová.

Klienti tu dostávají ke svému důchodu také výplatu. Podle Zdražilové je to důležité z pohledu jejich sebe vnímání, protože chodí do práce a žijí klasický život. „Ráno si dáme kolečko. Uděláme si kafe nebo čaj a v pondělí si rozdělíme službu na utírání nádobí a prostírání. Každý den si řekneme, kdo má svátek a jaký je den,“ líčí Jan Sysel

Všichni žijí v rodinách a do dílny dochází. Každoročně sdružení pořádá benefiční ples, pro který si připravují dvacetiminutové předtančení a pak s ním jezdí po festivalech. Teď sobotu zorganizovali také vánoční besídku pro celé rodiny, kdy naplánovali turnaj v bowlingu.

„Jsme spolupořadatelé také filmového festivalu Mental Power, který pořádá sdružení Hendaver. Ve filmech hrají naši klienti a také další z organizací z celé republiky,“ zmínila Zdražilová. V jednom snímku nazvaný Symfonie, který zvítězil na Mental Power v roce 2012, hrál i Jan Sysel. Loni v prosinci na belgickém festivalu Pom’s d’or získal cenu poroty.

„Honzík má zdravotní problémy, musíme platit nájem, ale když ho pak vidíte na pódiu v divadle s cenou v ruce, jak se klaní, vidíte, že je šťastný. Mám pocit, že některé zdravé děti neprožijí v obou směrech podobný život,“ míní Marie Syslová. Kvůli festivalu si Honza nechal vyrobit speciální disky na kola od vozíku s logem Mental Power.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.