Akustické orientační majáčky pro nevidomé, půjčovna zdravotních pomůcek, anebo speciální relaxační místnost pro handicapované. To všechno ulehčuje studium zdravotně postiženým vysokoškolákům studium na Technické univerzitě v Liberci.
ilustrační foto: thiquinho / sxc.hu
Český rozhlas
Teď jich tam studuje čtyřicet. Jeden z nich, osmadvacetiletý Lukáš Stanislav, se už brzy může těšit na doktorský titul PhD.
Lukáš STANISLAV, programátor a konstruktér: Tady ve škole dělám metodu tažení individuálních nanovláken.
To je téma dizertační práce programátora a konstruktéra Lukáše Stanislava, sympatického muže, kterého spinální svalová atrofie upoutala v patnácti letech na vozík. Vědecká práce, kterou teď píše, je zajímavá a unikátní. Může se jednou využít ve zdravotnictví a možná zrovna pomůže handicapovaným.
STANISLAV: Dalo by se to využít pro nějaké senzory, hlavně pro medicínské účely, na výrobu skafoldů, což jsou takové šablony pro pěstování buněk jako náhrada tkání do lidského těla.
Už předtím Lukáš nadchl vědecké pracovníky konstrukcí speciálního robotického oka, které umí naskenovat perfektně vnitřní prostory budov. Lukáš se nikdy nechtěl odlišovat od zdravých lidí, vždycky studoval na běžné škole. Na základní škole pomoc příliš nepotřeboval, byla bez bariér, střední škola v historické budově byla ale samý schod. S vozíkem proto musela dennodenně pomáhat rodina, zejména děda, a taky spolužáci.
Když začal Lukáš studovat na vysoké škole, byla ještě dost bariérová. Teď mají handicapovaní studenti perfektní podmínky a Lukáš by byl rád, kdyby je měli, pokud to jen trochu jde, i na všech základních a středních školách.
STANISLAV:Na jednu stranu chápu, že někteří prostě se nedokáží integrovat, ale na druhou stranu spoustu handicapovaných by bez toho nepřežila. Zkrátka by neměli ani zdaleka tak kvalitní život a nemohli by působit jako platný členové společnosti.
Lukáš Stanislav už na vysoké škole učí jiné studenty. Ti přijímají skutečnost, že je jejich vysokoškolský učitel na vozíku, jako samozřejmost. Běžnou věcí je i to, že si handicapovaní mohou mezi přednáškami nebo prací v laboratoři odskočit do relaxační místnosti, říká Hana Klozová z akademické poradny.
Hana KLOZOVÁ, akademická poradna:
Mají tam k dispozici počítač a relaxační křesla. Tělesně postižení si můžou odpočinout. Studijní asistenti tam s nima jsou, takže jim dokážou uvařit čaj, občerstvit se.
Handicapovaní studenti mohou sledovat přednášky i přes internet. Takzvané streamování přednášek je už teď běžné. Vysvětluje rektor Technické univerzity Zdeněk Kůs.
Zdeněk KŮS, rektor Technické univerzity: Člověk si může pustit přednášky, na kterých nemohl být.
Studenti si mohou půjčit například náhradní vozík, čtečku pro nevidomé a další zdravotní pomůcky. Univerzita handicapovaným pomáhá, ale co se týká znalostí a úrovně vědeckých prací, tak nerozlišuje mezi zdravými a zdravotně postiženými, připomíná rektor.
Zdeněk KŮS, rektor Technické univerzity: ten člověk, který chce studovat a je dost dobrý na to, aby po stránce znalostí a odbornosti byl schopen vystudovat, tak na něj musíme koukat stejně nebo mu pomáhat, pokud má nějaký problém. Ale nerad bych to nějakým způsobem škatulkoval.
Český rozhlas
Přidejte odpověď