Nový občanský zákoník slíbil lidem, kterým někdo jiný poškodil zdraví, místo pár desítek tisíc za zničené zdraví „plné vyvážení újmy“ podle zásad slušnosti.
ilustrační foto: Cohdra / MorgueFile
Po roce a půl podle něj soudy začnou rozhodovat v prvních sporech a místo desetitisícových částek může jít o statisíce a miliony.
„U trvalých následků se čeká minimálně rok, než je možné posoudit jejich míru. Promlčecí doba je tři roky,“ vysvětluje Daniel Mališ, specialista na zdravotní právo, proč se důsledky nové právní normy projeví až nyní.
O jak velké částky v těchto soudních sporech půjde, určí soudní znalci se zbrusu novou specializací.
Do jejich seznamu se od 1. června, odkdy existuje, nechalo na ministerstvu spravedlnosti zapsat devět osob. Zatím jediný kurz, který učí podle doporučení Nejvyššího soudu spočítat výši náhrady za zničené zdraví, absolvovalo zhruba sedmdesát znalců.
Výši odškodného budou navrhovat novým způsobem. Před rokem 2014 platila tzv. bodová vyhláška, která částku určila podle diagnózy. Nestanovila sice žádnou horní hranici, v praxi se však částky pohybovaly dost nízko.
„V do očí bijících případech soudci určovali odškodné třeba i na desetinásobek podle tabulek odhadnuté částky,“ říká Daniel Mališ. O kolik se náhrady za poškozené zdraví reálně zvýší, se ukáže až s prvními rozsudky.
Nejde jen o výši odškodného. Metodika, podle které budou noví soudní znalci pracovat, doporučuje horní hranici pro odškodnění na 10 milionů v případech, kdy zničené zdraví vyřadí člověka ze života úplně.
Při zpracování posudku přitom už znalci nebudou vycházet jen z toho, s jakou diagnózou se poškozený člověk léčil. Rozhodující bude, jak zhoršené zdraví poznamenalo jeho život po léčení. Posuzovat budou například, jestli je schopný si sám dojít na nákup, uvařit si nebo jestli se může dál věnovat zaměstnání či koníčkům. „Soudce nedostane od znalce do ruky seznam diagnóz, ale plastický obraz toho, s jakými obtížemi se poškozený člověk musí vyrovnat, co může nebo nemůže dělat. Jde zhruba o osmdesát položek,“ říká Petr Vojtek z Nejvyššího soudu.
Náhrada za bolest se bude na rozdíl od trvalých následků určovat stejně jako dřív. Cena za „bod“ se však více než zdvojnásobila (ze 120 na 250 korun) a bude se upravovat podle výše průměrné roční mzdy. Zatímco ve sporech o náhradu za trvalé následky bude Nejvyšší soud podle Vojtka soudcům doporučovat využít služby nových soudních znalců, výši bolestného budou tak jako dosud určovat i znalci s jinou zdravotnickou specializací nebo ošetřující lékaři.
Fakta Kolik peněz soud přizná
Za úplné vyřazení ze života může soud přiznat 10 274 000 Kč (400x výše průměrné mzdy). Míru zásahu do života určí soudní znalec podle zhruba 80 kritérií. – věk (plus 30 až 35 % u dětí a mladých lidí do 24 let, minus 20 % nad 70 let) – míra zapojení do života (plus 30 % u velmi aktivních, minus 10 % u podprůměrně aktivních lidí) Odškodnění by nemělo přesáhnout dvojnásobek navržené částky, tj. 20 548 000 Kč. Částka nezahrnuje náklady na péči o postiženého člověka nebo náhradu jeho mzdy.
Radka Hrdinová, redaktorka MF DNES
Přidejte odpověď