Nevidomý běžec míří na Velkou čínskou zeď

Chci ukázat, že to jde, vzkazuje pětadvacetiletý Ondřej Zmeškal z Nového Telečkova. Chystá se na jeden z nejtěžších maratonů světa

Nový Telečkov – Vždy a za každých okolností se dá začít znovu, říká nevidomý běžec Ondřej Zmeškal a vlastním příkladem dokazuje, že to jde. Pětadvacetiletý mladík z Nového Telečkova na Třebíčsku začal s běháním teprve před necelým rokem. Vypracoval se rychle. Půlmaraton uběhne za neuvěřitelnou jednu hodinu a 45 minut. Za sebou má řadu závodů v tuzemsku a před sebou velkou výzvu. Míří na jeden z nejtěžších maratonů světa. V květnu chce zdolat 42 kilometrů a více než pět tisíc schodů na Velké čínské zdi.

Osud nebyl k Ondrovi dvakrát přívětivý. Odmala na jedno oko neviděl. Úplně o zrak přišel ve dvaceti letech, kdy oslabenou sítnici nedokázaly zachránit ani opakované operace. Ve chvíli, kdy by mnozí rezignovali, se Ondřej rozhodl a pustil se do běhání. „Pomohla náhoda. Přišel za mnou kamarád a řekl: Začneme běhat, ne? Pojedeme na olympiádu! Odvětil jsem, jasně, hned zítra. Potom se mi to ale rozleželo a říkal jsem si, vždyť ono by to vlastně šlo,“ zavzpomínal Ondřej.

Běhat začal nejprve zvolna a pomalu se svým vodicím psem Blackem, později s trasérem – to je průvodce nevidomého běžce. Razí a popisuje mu cestu, oba běží vedle sebe a jsou navzájem spojeni provázkem. Tak absolvoval první závody. Zpočátku na deset kilometrů, pak půlmaratony. Jeho výdrž a výkon rostly natolik, že dnes k sobě těžko hledá traséra. Málokdo mu totiž stačí. „O víkendu se mnou běhá přítel sestry. Poběží se mnou i do Číny. Přes týden je ale v Brně, proto hledám ještě dalšího traséra. Bydlím na dědině a tady je těžké sehnat někoho, kdo by měl chuť se mnou začít běhat,“ řekl Ondřej. „Snažím se trénovat jinak, ale není to ono. Orbitrek běh v terénu nenahradí. Nedá se to srovnat,“ dodal.

Běhat začal loni v květnu. Myšlenku na maraton na Velké čínské zdi mu vnukla běžkyně a trasérka Jitka Křížová z nedalekého Radostína nad Oslavou. Sama náročnou trať v Číně absolvovala loni. Oba spojuje i společná účast na podnicích nadace Světlo pro svět, která pomáhá nevidomým lidem. Cesta na velký sportovní podnik v Číně se neobejde bez podpory druhých. „Hledám sponzory, oslovil jsem pár lidí a firem,“ řekl Ondřej. V kalendáři má řadu závodů v okolí, chce mimo jiné běžet dubnový půlmaraton i následující noční běh v Třebíči. A jeho plány nekončí ani účastí na maratonu v Číně. „Mám vizi přeběhnout Českou republiku. Napříč z jakékoli strany, Je to ale zatím spíše úvaha,“ svěřil se Ondřej. Poznamenal, že jeho štěstím byl vztah ke sportu od dětství. „Ke sportu jsem tíhl odmala. Proporce nebyly problém. Probudit se znovu do sportu bylo spíš jen o motivaci,“ popsal.

Běh zvolil také kvůli tomu, že vedle zrakového postižení trpí i padesátiprocentní ztrátou sluchu. „Mám sice naslouchátko, ale zvuk se ke mně šíří ze všech stran. Nedokážu echolokovat jako jiní nevidomí, kteří slyší stoprocentně. Při fotbale například poznají, na které straně je míč nebo ze které strany někdo běží.“

Pracuje a píše

Nejen během se ovšem Ondřej Zmeškal zaměstnává. V sezoně chodí pracovat do zahradnictví v Budišově, je vyučeným zahradníkem. A doma ve volných chvílích píše vlastní blog. Na stránkách blindman.cz píše o všem, s čím se potkává, a především o svých pocitech. „Můžu tak ukázat lidem, že to i poslepu jde, například si jdu zabruslit a napíšu o tom. Někdo třeba ani neví, co může jako nevidomý dělat. Proto chci psát. Články se snažím položit trochu s vtipem, to zaujme lidi mnohem víc než strohé informace a rady. Lepší je popsat, jak člověk vše prožívá,“ vysvětlil.

Vlastním příkladem a svými zkušenostmi na stránkách blindman.cz chce mimo jiné motivovat i zdravé lidi. „Aby viděli, že to jde. Vždy se můžete probudit a začít něco dělat. Je to jen o tom znovu začít. Najít si něco, co člověka baví, co ho naplňuje, v čem se může realizovat. Nechci doma sedět a litovat se, že nevidím. To nemá smysl,“ podotkl Ondřej.

LUDĚK MAHEL
Jihlavský deník
http://www.jihlavsky.denik.cz/