Matka dvou mentálně postižených synů se snaží pomáhat i dalším rodinám. Za to si od nadace vysloužila ocenění Osobnost roku.
KARVINÁ V čele karvinského spolku pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice stojí Jiřina Roubalová. Sama je matkou dvou synů s mentálním postižením. Ti už sice mají přes 30 let, nicméně stále vyžadují péči blízkých. „Nikdy nebudou zcela samostatní, vždy budou potřebovat nějakou osobu, která na ně bude dohlížet a kontrolovat je. Hlídat, zda dodržují pečlivě hygienu, nakupovat jim, protože neznají hodnotu peněz, a podobně,“ podotýká žena.
Jak pětatřicetiletý Roman, tak i o dva roky mladší Michal žijí se svými rodiči v domě v Petrovicích u Karviné. Model kompletní rodiny přitom není v podobných případech zdaleka samozřejmostí. „Tatínkové často odcházejí od rodin, kde je postižené dítě,“ vysvětluje Roubalová. Jedním dechem však dodává, že na takové situaci nemusí nutně nést vinu právě muži. „Maminky se upnou na dítě, otec se ocitá na druhé koleji a funguje jen jako finanční zdroj pro rodinu. Ale ten vztah mezi mužem a ženou je narušený,“ vysvětlila Jiřina Roubalová, kterou před nedávnem za její práci s postiženými lidmi ocenila Nadace OKD titulem Osobnost roku.
Zavřít se s dítětem doma není řešení
Roubalová je příkladem matky postižených dětí, která se nevzdala ani při nepřízni osudu svých snů a přání a to také radí jiným matkám.
„Měly by se seberealizovat, chodit do práce, užívat si života, a ne se zavírat s dítětem 24 hodin denně doma. Když bude matka spokojená a šťastná, tak může i tomu dítěti více dát,“ podotýká.
V péči o chlapce se tak střídala a střídá se svým manželem, synové také dochází do denních stacionářů a odpoledne tráví čas v kroužcích, které pro ně připravují právě zástupci karvinského spolku pro podporu lidí s mentálním postižením. Mezitím pracuje Jiřina Roubalová jako asistentka jednoho z autistických dětí na základní škole. „Finančně bych bez té práce mohla být, ale psychicky ji potřebuji,“ vysvětluje.
Spolek plný dobrovolníků
Spolek, kterému Jiřina Roubalová předsedá, funguje v blízkosti mateřské školy nedaleko restaurace Ovečka v KarvinéRáji.
Na jeho chodu se podílejí dobrovolníci, zejména z řad rodičů postižených dětí i dospělých. Pro handicapované zde dvakrát až třikrát týdně bez nároku na honorář připravují odpoledne zaměřené buď na sport, vzdělání, nebo ruční práce. Chod spolku a výlety do okolí se daří organizovat zejména díky finanční pomoci sponzorů.
Rodiče postižených dětí si do spolku navíc mohou přijít pro cennou radu. „V dnešní době si lidé mohou zjistit spoustu informací například pomocí internetu. Ale na druhou stranu, jsme tady i dobrá parta a sociální kontakt může jen pomoci jak dětem, tak i jejich rodičům,“ dodala Roubalová.
PETR WOJNAR
5plus2
Přidejte odpověď