Každý z nás má občas pocit, že mu práce ubírá víc sil, než by měla, a také že je třeba i díky své profesi častěji nemocný. Dalo by se říci, že jsou to nemoci z povolání. Pojem zní sice jednoduše, ale opak je pravdou. Jak to tedy s onemocněním v důsledku výkonu práce ve skutečnosti je?
Pokud má zaměstnanec podezření, že jeho onemocnění či zdravotní komplikace mohou mít spojitost s výkonem jeho práce, čeká jej i administrativní kolotoč. Musí nejprve navštívit svého praktického lékaře, který mu podle svého uvážení vyplní nebo nevyplní doporučení do akreditovaného střediska nemocí z povolání.
Když uzná, že opravdu je možná souvislost mezi onemocněním a pracovním prostředím či profesí, tak středisko kontaktuje krajskou hygienickou stanici, která se začne zabývat zkoumáním daného pracoviště a podmínek v něm. Je bezpodmínečně nutné, aby postižený zaměstnanec uvedl veškeré pozice, které v podniku vykonával. Hygienická stanice pak s výsledkem svého terénního průzkumu obeznámí středisko nemocí z povolání, které uzná nebo neuzná, že se jedná o daný problém. Každopádně zaměstnanec má právo se proti výsledku zkoumání do deseti dnů odvolat.
Pokud příslušné orgány shledají chorobu zapříčiněnou výkonem práce tak zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve stejné výši, jakou průměrně pobíral před onemocněním.
Zaměstnavatel má povinnost uhradit ušlý výdělek i první dny nemocenské. Zaměstnavatel musí dále uhradit náklady spojené s nemocí, případně vyplatit za určitých podmínek bolestné.
Proto se společnostem vyplatí především investovat do preventivních programů a pomůcek, které chrání zdraví pracovníků. Stále častěji také společnosti zřizují ve svých provozovnách ordinace praktických lékařů. Svým zaměstnancům tak zajistí pravidelnou a dostupnou lékařskou péči.
Celý seznam nemocí z povolání je k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Nejprve musel projít schválením vládou. Aktuální seznam nabyl platnosti se začátkem roku 2015, nově se v něm objevila například rakovina vaječníků způsobená azbestem či onemocnění dýchacích cest v důsledku vdechnutí hliníku, zmizely například choroby vyvolané prachem z cukrové třtiny.
Seznam je rozdělen do šesti částí. V první jsou uvedeny chemické prvky a sloučeniny, jejichž vinou může docházet k onemocnění. V seznamu je obsaženo například olovo, fosfor, kyanid, dusík, nikl, fluór a řada dalších prvků, jejich oxidů a sloučenin.
Druhou kategorii tvoří fyzikální faktory, které mohou mít neblahý dopad na lidské zdraví. Patří mezi ně například ionizující, elektromagnetické a tepelné záření, hluk a prach, vibrující nástroje, které mohou vést k poruchám nervů, šlach a svalů.
Do třetí kategorie spadají nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice, jako jsou například rakovina plic, dýchacích cest, sliznic, alergické projevy.
Čtvrtou kategorií jsou kožní nemoci, které vznikají při výkonu povolání v důsledku chemických, fyzikálních a biologických faktorů.
Do páté kategorie spadají nemoci přenosné a parazitární, které mohly vzniknout například při kontaktu se zvířaty nebo během pracovní zahraniční cesty.
Poslední kategorie je určena pro choroby, které vznikly ostatními činiteli a faktory. Jako příklad můžeme uvést uzlíky na hlasivkách či jejich těžkou nedomykavost.
Plzeňský deník
http://plzensky.denik.cz/
Přidejte odpověď