ilustrační foto
Beroun – Michaela Hrachovcová je učitelkou hry na klavír a zástupkyní ředitelky v králodvorské hudební škole a maminkou čtyř dětí. Po nehodě na skútru, která se stala loni na podzim, si poranila na dvou místech páteř, což jí připoutalo na invalidní vozík. Nyní musí najít bezbariérové bydlení, k čemuž jí má pomoct veřejná sbírka.
„Toho třetího října večer jsem jela cestou, kterou dobře znám. Nehoda se stala na křižovatce Pěticestí,“ začíná vyprávění. Když ke křižovatce přijížděla, stalo se, že najednou přestala vidět. „V okamžiku byla všude kolem tma a já neviděla, kam jedu. Vždy jsem se tam orientovala podle toho kříže u cesty. Když jsem chtěla kolem něho odbočit doprava, jako by se mi náhle ztratil ve tmě,“ popisuje moment po kterém následoval ošklivý pád, když sjela ze silnice. V rychlosti byla vymrštěna do vzduchu a tvrdě dopadla na hlavu do blízkého pole.
„Ležela jsem kus od silnice, nemohla se hýbat a přemýšlela, jestli mě někdo najde,“ pokračuje. Neznámá mladá žena byla první, která si nehody všimla a přispěchala na pomoc. „Moc té ženě chci poděkovat, protože mě velmi profesionálně ošetřila. Když jsem jí řekla, že necítím nohy, nedovolila nikomu se mnou hýbat a zafixovala mi hlavu.“ Protože měla Michaela porušenou i krční páteř, tím jí žena pravděpodobně ochránila od horších následků. Vrtulník ji poté transportoval do motolské nemocnice, kde ihned podstoupila operaci.
„S nohami nehýbu. Vždycky jsem byla aktivní sportovec, před pár lety jsem absolvovala náročný trek v Himalájích a často jsem se po práci projížděla na kole nebo bruslích kolem Berounky. Je náročné si zvyknout a naučit se s tím žít,“ popisuje životní výzvu, kdy si momentálně těžko představuje, jak se bude pohybovat po Berouně.
„Vůbec netuším, jak to půjde. Nikdy jsem nemusela přemýšlet, jak lze s vozíkem dojet na náměstí či úřady, do obchodu,“ uvažuje nad blízkou budoucností. Nyní je Michaela v kladrubském rehabilitačním ústavu, odkud bude za měsíc a půl propuštěna. Nemůže se ale vrátit do svého bytu v prvním patře bez výtahu, protože je ve staré zástavbě, kam nelze žádné pomocné zařízení nainstalovat. Nyní tak potřebuje najít nové, bezbariérové bydlení. Pomoct jí má sbírka na www.znesnaze21.cz.
Sbírku se rozhodla založit její kamarádka Kateřina Jonášová, jejíž děti mimo jiné chodily k Michaele na hodiny klavíru.
„Díky těm vzkazům a darům je velmi povzbuzující si uvědomit, že i když jsem některé potkala jen jednou v životě, ti lidé si to setkání pamatují dosud. Pak tu jsou samozřejmě i dary a vzkazy od úplně cizích lidí. To je úžasné. Ten návrat zpátky má pro mě o to větší smysl,“ říká Michaela, přičemž neskrývá vděčnost všem, kteří jí touto cestou připomínají, že má smysl bojovat a vrátit se do života.
I v králodvorské hudební škole čekají na její návrat. „Celý pedagogický tým se na Míšu moc těší. Plánujeme spoustu práce a už se nemůžeme dočkat, až bude zpátky,“ vzkazuje ředitelka Marta Tauberová. Na křižovatku Pěticestí se historicky pojí časté střety se zvířaty či nehody. Zapálené svíčky u kříže, které nezřídka prosvěcují toto zvláštní místo, tu, zdá se, nejsou náhodou.
RADEK R. KAŠA
Berounský deník
Přidejte odpověď