Ze zhruba 450 tisíc zdravotně postižených lidí žijících v Česku jich pracuje jenom necelá polovina. Produktivita práce těchto zaměstnanců bývá výrazně nižší než u běžných pracovníků. Zaměstnavatelé jim ale musí vyplácet alespoň stejnou minimální mzdu jako výkonnějším zdravým pracovníkům. Nyní se proto často dostávají do finančních obtíží.
Vláda na jaře slíbila, že se na zaměstnávání zdravotně postižených lidí zaměří a chystá balíček opatření jak pro samotné hendikepované lidi, tak pro firmy, které jim dávají práci. Ministři by o balíčku měli jednat na některé z následujících schůzích vlády.
Podle předsedkyně Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených Vilmy Jurenka Baudišové by nejvíc pomohlo pravidelné zvyšování příspěvku na zaměstnávání zdravotně postižených při úpravách minimální mzdy.
Jaké opatření by zaměstnávání zdravotně postižených osob podpořilo nejlépe?
Zejména pravidelné navyšování příspěvku na zaměstnávání zdravotně postižených. Naposledy se navyšoval v roce 2020. Mezitím se už dvakrát navýšila minimální mzda, ale nám nekompenzují nic. Sice nám přislíbili zvýšení o tisíc korun, ale už teď se mluví o dalším zvýšení minimální mzdy, takže vůbec nevíme, co bude.
Kolik peněz by v ideálním případě měli zaměstnavatelé dostávat?
Navrhli jsme automatickou valorizaci podle minimální mzdy, kdy by příspěvek činil jejích 90 procent navýšených o tisíc korun. Zatím se nám to ale nepodařilo prosadit ani v pracovní skupině na ministerstvu práce.
Dá se očekávat alespoň nějaké dílčí zlepšení podmínek?
Zatím to vypadá, že by se příspěvek mohl od třetího čtvrtletí navýšit o tisíc korun. Kdyby se ale mezitím rozhodlo o zvýšení minimální mzdy, tak je do budoucna potřeba, aby růst příspěvku byl na takové zvyšování automaticky navázán.
V jaké výši se příspěvek aktuálně vyplácí?
Maximální limit, který je možné čerpat, činí 13 600 korun navýšených měsíčně o paušál tisíc korun. Uplatnit ale lze jen 75 procent osobních nákladů, takže pokud na zkrácený úvazek činí třeba jen 10 tisíc korun, tak dostanete 7,5 tisíce korun.
O co je složitější a nákladnější zaměstnávat postižené lidi oproti zdravým?
Jsou v tom velké rozdíly. Kvůli některým z nich musíte přizpůsobovat pracoviště, aby se na ně vůbec dostali, a také třeba zlepšit světelné podmínky. Hlavně ale invalidní důchod dostávají lidé s poklesem produktivity nejméně o 35 procent, ale třeba také o 70 procent. My jim přitom musíme vyplácet minimální mzdu stejně jako zdravým. Musíme tedy sehnat peníze na přizpůsobení jejich pracovního prostředí i na udržení pracovních míst. Sehnat pro ně zakázky není snadné, ve většině případů nejsou schopni dělat na strojích kvalifikované činnosti. Zakázky proto musí být jednoduché.
Při zaměstnávání postižených lidí ale nejde jen o jejich výdělek.
Samozřejmě. Zaměstnavatelé jim nejen shánějí práci, ale také s nimi řeší různé sociální a rodinné aspekty. Pomáhají jim s financemi, případně i s exekucemi. Je toho opravdu moc a chtělo by to, aby někdo tuto jejich práci pro zdravotně postižené ocenil.
Jiří Janda
Deník
Přidejte odpověď