Mnoho lidí řeší příspěvek na bydlení a mnohdy nevědí, zda na něj mají nárok či ne a jak si o něj zažádat. Na dotazy odpovídají odborníci z ministerstva práce a z organizace Člověk v tísni. Pořad České televize.
dotaz
„Bydlím sama v bytě, nejsem rozvedená a manžel bydlí ve svém domě a žiju si ze své penze. Chci se zeptat, jestli mám nárok na příspěvek na bydlení. Děkuji.“
dotaz
„Jsem sice vdaná, ale manžel žije bohužel někde jinde i přesto má u mě trvalé bydliště. Mám nárok na pomoc v nouzi, anebo příspěvek na bydlení?“
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
obecně na dávky státní sociální podpory mají nárok osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují svoje náklady. V tomto případě náklady na bydlení. Takže pokud ty osoby spolu nežijí, žijí každé v jiné domácnosti v jiném bytě nebo domě, tak potom by musel každý žádat sám za sebe, ale samozřejmě musel by splnit ty jiné podmínky pro vznik nároku na příspěvek na bydlení.
moderátorka
Pane Hůle, řešíte často i vy ve vašich poradnách podobné případy, co na toto poté tedy odpovídáte?
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Ano, řešíme. Tady já bych jenom paní náměstkyni rád doplnil, že automaticky se pohlíží na manžele jako na společně posuzované osoby, je vlastně jedno, kde je trvalé bydliště, k tomu se dneska nepřihlíží. Pokud tito manželé více než tři měsíce žijí odděleně, tak mohou požádat právě o to, aby byli posuzováni rozděleně a pak na oba dva ty dotazy potom platí vlastně odpověď, že v takovém případě mohou jednotliví manželé požádat o ten příspěvek na bydlení sami za sebe.
moderátorka
Jeden z velice častých dotazů je potom ještě také na tuhá paliva a příspěvek na bydlení. Tak pojďme si pustit další dotazy diváků.
dotaz
„Proč se do příspěvku na bydlení nemůže započítat, když k běžným zálohám za plyn kvůli tomu, abych ušetřila, tak jsem dokoupila dřevo, které mi úřad, teda sociální odbor říkal, že mi neproplatí, že vůbec to nezapočítává do příspěvku na bydlení, že musím uvádět pouze jedno druh topení. To znamená, že plyn, že dřevem si nemůžu vypomoct.“
dotaz
„Proč, když tam dám účet za 33 000 za uhlí, proč to uhlí se do toho nepočítá, proč se do toho počítá jenom elektrika a voda do toho na bydlení. Ty lidi, když mají tuhá paliva, tak prostě musí topit, že jo.“
moderátorka
Paní náměstkyně, jaká by byla v tuto chvíli tedy vaše odpověď. A možná pojďme postupně. Nejprve se tedy první divačka ptala na to, proč nemůže jednoduše do té žádosti uvést oba dva druhy topení. To znamená, jak plyn, tak tuhá paliva. A poté tedy, že se jednoduše nezapočítává to tuhé palivo do toho příspěvku na bydlení?
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministrapráce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Tak tuhá paliva se započítávají, ale normativní náklady říkají pouze, do jaké výše, aktuálně je to třeba pro jednu osobu kolem 800 Kč, a právě ta chystaná novela má sjednotit pro jednu a pro dvě osoby a ta výše by se měla potom navýšit pro dvě osoby asi na 1522 Kč.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Pane Hůle, ještě tady máme podobný dotaz, který nám přišel emailem a ptá se paní Marie.
paní Marie
„Měla bych dotaz ohledně příspěvku na bydlení. Bydlím sama v rodinném domě, ve kterém mám věcné břemeno, topím pevnými palivy a skutečné náklady na bydlení vysoce převyšují 30 % příjmů. Přesto nemám nárok na příspěvek na bydlení, jelikož normativní náklady na vytápění pevnými palivy pro jednu osobu činí pouze 800 Kč měsíčně.“
Vendula POKORNÁ, moderátorka
To už tedy zmínila tady i paní náměstkyně.
paní Marie
„Přičemž skutečné náklady několikanásobně převyšují tuto částku.“
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Tak co byste poradil lidem, kteří mají podobné problémy, že opravdu ty náklady na topení na ty tuhá paliva jsou takto vysoké, ale ten normativ je vlastně v tomto případě jen 800 Kč.
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Já bych jenom ještě se rád vrátil, ona to paní náměstkyně řekla, ale aby to opravdu zaznělo jasně, protože s tím se na naší /nesrozumitelné/ také setkáváme, že panují různé fámy, že se například tuhá paliva nezapočítávají. Oni si dokonce připočítávají. Člověk si vybere, jestli bydlí jakoby de facto v tom třeba vlastnickém bydlení, to je nejčastější forma, když využívá tuhá paliva a ještě se mu připočte ten příplatek za ta tuhá paliva. Tady opravdu prostě nás dostihla krize, protože dříve ta tuhá paliva prostě nebyla tak drahá, ale růst cen energií zvedl přirozeně všechny způsoby vytápění. Ten růst je dramatický a jak říkala paní náměstkyně, od ledna se toto změní. To znamená, že paní vlastně v tom vašem případě narazila na parametrické nastavení toho systému. Na druhou stranu prostě opravdu ta situace se vyvíjí u nás i ve světě tak dramaticky rychlým způsobem, že upravovat tomu ten systém není úplně snadné. Takže já jsem rád, že od ledna se to změní, navýší se příplatek za ta tuhá paliva, ta situace bude trochu lepší, ale pořád vlastně jakoby lze očekávat, že ten strop, to znamená ty normativní náklady, zdaleka nepokryjí spotřebu u některých případech lidí, protože tam se to hodně odvíjí od toho, jak efektivní vytápění ta domácnost má a podobně. Takže určitě nelze počítat a spoléhat se na to, že ty nové stropy vlastně pokryjí veškerou spotřebu.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Pojďme tedy na další dotazy diváků, které nám nechali na našem záznamníku. Týkají se teď tedy hlavně toho, co mají dělat s vyúčtováním energií?
dotaz
„Mám tady formuláře na příspěvek na bydlení a vzhledem k tomu, že se vyplní po čtvrtletí, po měsících, tak já můžu zvládat částku, kterou platím, ale zároveň bych měla vyplnit nedoplatek nebo přeplatek za každý daný měsíc, což samozřejmě nevím nebo vyúčtování bývá jednou za rok.“
dotaz
„Paní /nesrozumitelné/ teď říkala, že jako příloha k žádosti o příspěvek na bydlení musí být vyúčtování elektřiny nebo plynu prostě energií a jestli je to za kvartál, tak je to nesplnitelný, protože žádný poskytovatel té energie, žádný dodavatel vám neudělá vyúčtování jenom za kvartál, jak si s tím poradit. Děkuji vám.“
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Paní náměstkyně, jak tedy prakticky řešit tento problém?
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Tak aktuálně skutečně lidé vyplňují náklady na energie, mohou to být i zálohy, které, které platí, ale je to tedy čtvrtletně zpětně. Tady bych podotkla, že od nového roku čtvrtletí už se nebudou započítávat, ale přecházíme na pololetí. Ale to neznamená, že když lidem vzniknou během toho pololetí vyšší náklady, že nemohou ještě doložit v průběhu toho pololetí další vyšší náklady, mohou to učinit každý potom měsíc, případně do osmi dnů od počátku měsíce. Ale vraťme se teda k té otázce. Je to tak, že vlastně oni uvedou ty náklady, které v tom čtvrtletí minulém vznikly. A potom samozřejmě, když přijde vyúčtování, tak se může stát, že doplatí, pak se ten doplatek zaúčtovává v tom čtvrtletí doposud tedy, ve kterém vznikl a je-li přeplatek, tak bohužel se zase tedy odečítá zase v tom čtvrtletí, ve kterém vznikl, ve kterém byl doplacen.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Takže je to řešitelné jednoduše, není to tak, že by to nešlo doložit?
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Ano, je to tak.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Pane Hůle, je možné třeba požádat dodavatele energií o to, aby mi, když chci tedy velice jednoduše zažádat o tento příspěvek na bydlení, aby mi třeba dodavatel energií vyúčtování posílal čtvrtletně. Je to možné, řešíte to?
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Ne, tak ono to není potřeba, jak zase říkala paní náměstkyně, tady teda musím říct, že ten dotaz vlastně plyne z trochu nepochopení situace a je to podle mě dáno nesrozumitelností toho procesu a těch formulářů. A protože to opravdu platí pro případ, že v tom daném ještě kvartále člověk dostal to vyúčtování a tam jakoby přesně uvede tyto náležitosti. Pokud je to kvartál, kde vyúčtování nebylo nebo pololetí, tak se to tam neuvádí. Něco jiného je, pokud se zvednou, zvednou náklady v důsledku zdražení a podobně, tak to je možné samozřejmě korigovat, ale jinak jakoby tento důkaz vychází z těch formulářů. Standardně opravdu dodavatelé energie nevystavují vyúčtování a spotřebu častěji v nějakém třeba čtvrtletním, čtvrtletní periodě. Takže to, my se snažíme spíš řešit tu komunikaci toho žadatelé s úřadem práce, než abychom do toho vtáhli toho dodavatele energie. Ti jsou teď v tuto chvíli stejně tak přetížení, že samozřejmě jako na spoustu takovýchto agend nemají kapacitu.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Emailem nám poslal dotaz pan Cudzik,
pan Cudzik
„Jsem vdovec, starobní důchodce, samostatná domácnost, jedna osoba. Bydlím v domě dvě bytové jednotky se samostatným vchodem. Máme jedno odběrové místo. Náklady se dělí 50 na 50 na bytovou jednotku. Jak se dokládají náklady pro bytovou jednotku?“
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Paní náměstkyně, jak jednoduše poradit?
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Tak pakliže jsou dvě bytové jednotky, bylo by asi s výhodou mít tedy ta odběrná místa dvě, pak by to byly tedy jasně prokazatelné náklady. Tady v tom případě, pokud by v obou bytových jednotkách někdo bydlel a žádal o příspěvek na bydlení, pak se ty náklady samozřejmě dají jaksi rozdělit mezi ty dvě bytové jednotky prokazatelně. No, pokud by žádala jenom jedna, nevím, jak by k tomu přistoupil přímo úřad práce, zda by třeba postačilo nějaké čestné prohlášení o odběru té druhé, druhé bytové jednotky.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Pojďme tedy na další dotaz. Iveta Holá se ptá,
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Ano, já bych jenom, protože my se s tímto setkáváme také, ono to v dnešní době je časté a v důsledku toho, jak dneska dodavatele energií vlastně neradi uzavírají nové smlouvy, tak i vlastně zřizování těch více odběrných míst je v tuto chvíli jakoby méně snadná cesta, ale standardně ty úřady práce akceptují, pokud ta domácnost, která není tím odborným místem, má právě nějakou dohodu o tom dělení, například na to jakoby půl napůl nákladů, tak toto je vlastně možné doložit jako doklad pro žádost úřadu práce. A zatím to vlastně ty úřady práce toto, toto vlastně jim postačí.
moderátorka
Možná tedy kdybych ještě na vás reagovala, jak komplikované je potom v tu chvíli vlastně zřídit to další odběrné místo tak, aby se nemusely ty domácnosti vlastně dělit nebo domlouvat mezi sebou?
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
No tak oni, s tím se pojí samozřejmě jakoby vstupní náklady, pokud jde třeba o plyn, tak tam se musí natlakovat ta soustava a podobně, to zřízení samo o sobě, já si nechci vymýšlet, ale myslím, že se pohybuje řádově kolem nad 10 000 Kč a potom člověk musí uzavřít novou smlouvu s tím dodavatelem energie, což zase samozřejmě v tuto chvíli prostě nemusí být úplně nejvýhodnější situace, byť dnes ta situace nebo respektive po roce 2023 se prakticky všechny smlouvy na dobu neurčitou budou pohybovat, vlastně řídit tím stropem, ale jenom jakoby vysvětluji, že doteďka, kdy ty stropy neplatily, tak uzavírat novou smlouvu by znamenalo, že by člověk dostal extrémně vysoké ceny oproti těm, když ta domácnost třeba to první odběrné místo odebírá tu energii třeba 20 let, tak vlastně měli vždycky výhodnější smluvní vztah.
moderátorka
Iveta Holá se ptá.
Iveta Holá
„Dobrý den, příspěvek na bydlení chápu jako diskriminační vůči rodinám bydlícím ve vlastním domě. Testovala jsem příspěvek na bydlení pro dva seniory bydlící v rodinném domku topící peletkami, topení, které vzrostlo na ceně o 200 %. Reálné náklady 80 000. Do výpočtu vstupuje 12 000. Vzhledem k tomu, že neplatí nájem a doklad za tuhá paliva je tam paušálně, nedosáhnou vůbec na žádnou podporu. Kdyby ale bydleli v nájmu, tak na podporu dosáhnou.“
moderátorka
Paní náměstkyně, přijde vám to v tomto diskriminační, jak říká naše divačka?
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministrapráce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Tak ne zcela, protože družstevní vlastnictví nebo vlastnictví je zase v těch normativních nákladech zohledněno tak, že přímo jsou určené částky, které se započítávají, byť tedy nevznikají a zase opětně, abychom byli spravedlivější vůči těm lidem, kteří žijí samostatně, třeba senioři a podobně, tak přecházíme nebo navrhujeme, aby od nového roku od ledna 2023 se počítali tyto náklady dvěma osobám. Čili ta částka se zvyšuje vlastně dvojnásobně, 1× na druhou osobu a podruhé tedy v té absolutní výši.
Vendula , moderátorka
Pojďme ještě na další dotaz, který nám přišel právě v tuto chvíli. Petra se ptá.
Petra
„Jsem samoživitelka s dcerou na základní škole, bydlím v družstevním bytě. Proč se na takové bydlení také nevztahuje příspěvek na bydlení, když jsem družstevník a ne přímý vlastník. Platím to samé, co vlastník ve fondu oprav, ale já takzvaně v nájmu?“
moderátorka
Pane Hůle, odpovíte na tuto otázku?
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Určitě, určitě. Ono to pořád vychází z nepochopení toho příspěvku na bydlení. Ve své podstatě ten příspěvek na bydlení nám kompenzuje dvě základní jakoby množiny výdajů. Jedna ta množina výdajů je nájem a druhá množina výdajů jsou náklady spojený s tím bydlením. A prostě lidé, kteří bydlí ve vlastním mají to bydlení prostě levnější, protože neplatí někomu za službu, že mu poskytuje to bydlení, proto přirozeně ty normativy pro vlastníky a družstevníky jsou prostě nižší. To si myslím, že je správné, můžeme se bavit o tom, jestli parametricky to úplně ideální a vhodný a podobně. Tam je zajímavé, že pro vlastníky a pro družstevníky vlastně se ta sazba liší jenom podle velikosti domácnosti a nikoliv podle velikosti obce, jako je to třeba u toho nájemního bydlení. Tam zase do toho vstupuje to, že typicky distribuce energií je vlastně po celém tom území stejná, tam nezáleží na tom, jestli to je pětitisícová obec nebo 50tisícová obec. Takže zase nějakou logiku to podle mě má. Fakt, myslím si, že si lidé jenom neuvědomují, že prostě ty vlastníci platí za to bydlení prostě méně. Není to tak, že by platili do fondu oprav. To samozřejmě platí ty nájemní byty, i v tom nájemním bytě, jenom je to třeba při posunu k tomu nájmu, ale prostě fond oprav je ve všech těch bytech nebo někde víc, někde míň, ale neliší se to podle tohoto. A navíc je tam ten příplatek za tu službu, že mi někdo pronajímá bydlení, takže opravdu, myslím si, že v tomto ten příspěvek na bydlení není špatně konstruovaný.
moderátorka
Vy jste zmínil fond oprav, tak možná pojďme tedy rovnou na další audio dotaz.
hovořící žena
Já jsem chtěla požádat o pomoc od státu a bylo mi řečeno, že fond oprav se do toho nemůže počítat, to je zateplení domu, výměna nových oken, výměny výtahu a střecha, a to je podstatná část toho platu, který já posílám družstvu, který musím poslat za vodu, teplo, úklid domu, popelnice, atd. takže vůbec nevím, jestli teda teda to mám podávat nebo ne.
moderátorka
Paní náměstkyně, to je tedy pravděpodobně to, o čem teď právě pan Daniel Hůle hovořil?
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministrapráce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Ano, je to skutečně tak. Fond oprav se nezapočítává do nákladů na bydlení, pro příspěvek na bydlení. Započítávají se tam, dalo by se říci, takové ty provozní náklady na společných prostorech, jako je třeba úklid, odvoz tedy odpadu a podobně, ale přesně to, co ta paní popsala, to znamená ty investice do třeba zateplení budovy. Tam to družstvo nebo ty vlastníci těch bytových jednotek mohou žádat vlastně jinde, z jiných dotačních titulů, a to je prostě dotace pro více osob. Tady je to tedy. Tato sociální dávka je, je tedy dávkou jakoby osobní, rodinnou.
moderátorka
Možná pojďme tedy ještě na další aktuální dotaz, který nám přišel v tuto chvíli. Vladimír se ptá, má matka bydlí sama v bytě. Dle nákladů na bydlení má nárok na příspěvek na bydlení, ale pracovnice úřadu to odmítla z důvodu, že elektrické energie, elektrická energie je napsána na syna z důvodu častého převodu na jiného dodavatele. Jak v tuto chvíli postupovat, pane Hůle?
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Tak tam je to samozřejmě jako, já bych potřeboval víc informací, otázka je, jak koho je ten byt, je ten byt taky syna nebo ten je, ten je té paní, protože to je IRA často k situaci, se kterou se setkáváme, je věcné břemeno, například rodiče převedou svůj, svoji nemovitost na děti. A potom tam jakoby mají věcné břemeno, že tam mohou dožít, a to je podobné potom s těmi energiemi. Člověk prostě jakoby reálně v takovéto situaci vybere a platí vlastně podle toho modelu toho družstevníka a vlastního bydlení. To znamená nižší sazbu, připočítává se mu tam ten nájem, který tam vlastně jakoby reálně není, a pak vlastně jedno, že ty energie jsou napsány na syna, protože on vlastně, jakoby jsou to energie spotřebované v tom daném bytě. Pokud je to odběrné místo na ten byt a po tom se mi, ta energie, náklady na tu energii připočtou do příspěvku na bydlení.
moderátorka
další audio dotaz.
hovořící žena
Bydlím v bytě, který jsme darovali kdysi vnučce. Vnučka je na mateřský dovolený, ale mateřskou nepobírá, platím to všechno sama všechny poplatky, chtěla jsem se zeptat, jestli mám nárok na příspěvek na bydlení.
moderátorka
Paní náměstkyně, to asi podobné tomu případu, o kterém teď právě hovořil pan Hůle, ale možná si obecně pojďme říct, co se týká lidí, kteří bydlí třeba u příbuzných, nemají tam, řekněme, žádný nájemní vztah, tak jak toto doložit, jak se s tímto pracuje.
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministrapráce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Tak samozřejmě, pokud mají další jiné, řekněme, ty vysoké náklady na energie, tak žádat mohou, je otázka nájemní smlouva. Nájemní smlouvu uzavřít mezi příbuznými zakázáno není, nechci dávat nějaké přímo návody, ale spíš je to o tom, jak, jakým způsobem potom bude, bude započítáno v té individuální situaci.
moderátorka
Teď si projdeme formulář žádosti o příspěvek. Je možné ho vyplnit online, osobně nebo zaslat e-mailem či poštou. Na první straně žadatel vyplní své kontaktní údaje, tedy jméno, adresu, rodné číslo a další potřebné informace. Dále je nutné uvést vztah k nemovitosti, tedy zda je žadatel nájemcem, členem družstva, podnájemcem nebo vlastníkem. Pokud byt například nevlastní přímo žadatel, ale jeho manžel nebo manželka, je třeba vyplnit také jejich údaje, na druhé straně ve formuláři je třeba uvést osobní údaje všech, kteří s dotyčným sdílí domácnost. Typicky jde o manžely, partnery nebo děti. Všichni také musejí formulář podepsat. V případě dětí jejich zákonní zástupci. Pozor tato část se netýká pouze rodinných příslušníků. Své údaje musí doplnit každý, kdo v bytě bydlí. Jakým způsobem chtějí žadatelé příspěvek vyplatit, vyplní na třetí straně formuláře. Možnosti jsou 2. Tedy buď na bankovní účet nebo poštovním poukazem. V druhé polovině tohoto listu vyplní lidé, kteří s žadatelem bydlí svou trvalou adresu, to ale pouze v případě, že jde o jiné místo, než kde bydlí skutečně. Část F na poslední straně se týká pouze lidí, kteří nejsou čeští občané. Následující část už týká všech. Žadatelé zde svým podpisem potvrzují, že pravdivě vyplnili všechny údaje a že dávají souhlas k tomu, aby úřady měly přístup k potřebným informacím od státních orgánů. Na konci formuláři je seznam věcí, které nutné spolu s žádostí doložit. Jde například o doklady o výši čtvrtletního příjmu, doklad o výši nákladů na bydlení nebo třeba potvrzení o studiu v případě nezletilých dětí. Úřady práce hlásí, že je o příspěvek na bydlení, ale i další dávky velký zájem.
redaktorka
Než vyvolávací systém ohlásil číslo, které držela paní Monika v ruce, trvalo dnes na Královéhradeckém úřadu práce více než 2 hodiny.
Monika , klientka úřadu Práce Hradec Králové
Techniku nestíhají, čeká se tedy dlouho.
redaktorka
Přibylo totiž lidí, kteří si jdou pro sociální dávku poprvé. Například pan Jaroslav, který s vyřízením příspěvku na bydlení pomáhá své známé.
Jaroslav, klient Úřadu práce Hradec Králové
Malinko tak malej, že vlastně zaplatí tydlety, vodu a nezbývá jí moc peněz.
redaktorka
Úřad práce vyplácí 22 druhů dávek. Přibyl například mimořádný příspěvek na dítě, a díky legislativním změnám vzrostl počet lidí, kteří mají na sociální dávky nyní nárok.
Martin HORÁK, ředitel pobočky ÚP ČR, Královéhradecký kraj
Jednoznačně největší nárůst je v příspěvku na bydlení. Tam ten nárůst meziročně se pohybuje někde kolem 70-80 procent.
Eva DAVIDOVÁ, mluvčí, Ministerstvo práce a sociálních věcí
V září byl vyplacen příspěvek na bydlení 188 000 žadatelů je to, v podstatě rekordní množství.
redaktorka
A počet žádostí stále roste. Jen v Hradci Králové jich za poslední čtvrtletí přibylo na 2000. Problémy hlásí i jinde.
Petr KLIMPL, ředitel Úřadu práce v Pardubicích
Je možné žádat o tuto dávku online, ale bohužel ne příliš žádostí je správně vyplněných.
redaktorka
Naopak u některých dávek Úřad práce vyzývá, aby o ně lidé žádali online. Například rodičovský příspěvek.
Martin HORÁK, ředitel pobočky ÚP ČR, Královéhradecký kraj
Ta dávka je natolik jednoduchá, že nepůsobí nějaké problémy. Pokud požádají elektronicky nebo nebo poštou, vyhnou se v podstatě jakémukoliv čekání.
redaktorka
Zlepšení zatím ředitelé jednotlivých úřadů práce neočekávají. Vše podle něj záleží na tom, jak se bude dál vyvíjet inflace a ceny energií. Šárka Rusnáková a Kateřina Bibenová, Česká televize.
moderátorka
Nejen na dotazy diváků stále bude odpovídat Iva Merhautová, taky Daniel Hůle. My jsme teď slyšeli, že o příspěvky na bydlení je opravdu velký zájem. Tak pojďme si poslechnout, co trápí naše diváky dál. Právě v tomto smyslu.
hovořící muž
Podal jsem elektronicky žádost o příspěvek na bydlení již před třemi týdny a zatím mi nepřišla žádná odpověď. Kam si mám dovolat nebo kdo mi pomůže.
hovořící muž
Já jsem si zažádal o podporu na bydlení 15. června a dodneška nemám jedinou odpověď. Zkoušel jsem několikrát to volat na Úřad práce. Nikdo tam nezvedá telefony. Psal jsem tam e-mail, nikdo mi neodpověděl, stěžoval jsem si dokonce u ředitele Úřadu práce pro Prahu 4, nikdo na to nereaguje. Já nevím, co mám dál dělat.
moderátorka
Paní náměstkyně, co byste tedy poradila s tímto divákům?
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministrapráce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Tak Úřad práce má centrální linku call centrum, které určitě telefony tedy zvedá. Určitě odpovídá na dotazy. Potom, pokud se jedná, konkrétně o Prahu, tak vím, že existuje urgentní e-mail, na který se dá napsat a měla by tedy někdo poměrně velmi rychle zareagovat, zejména, pokud se tedy jedná o dodávku z června, kde tedy už prakticky je po lhůtě a mělo by tedy Úřad práce reagovat.
moderátorka
Takže jednoduše zkoušet dál tedy kontaktovat pracovníky Úřadu práce.
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministrapráce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Anebo nebo dojít osobně ano, na Prahu 4 pokud je to tedy tento případ.
moderátorka
Pane Hůle. Co vy byste poradil, shodnete se paní náměstkyní na tom, že je asi potřeba tedy stále a stále, pokud vím, že mi nikdo neodpověděl, snažit se tedy kontaktovat, případně dojít přímo fyzicky na Úřad práce?
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Tak tady těm lidem moc nic jiného nezbývá. Naše zkušenost ale praví, že opravdu kontaktovat úřady práce zvlášť některých o částech roku je velmi obtížné. Ono to souvisí prostě s tím, že velmi neefektivně nastaven systém, protože třeba typicky u toho příspěvku na bydlení. Vy o ní můžete požádat, ale potom vždycky se musí v dubnu a v říjnu dokládat znovu aktuální výdaje, které s tím máte. Tím, že je to shluknuté, a teď těch lidí přibývá, ale až teprve tedy za září a za říjen. Určitě není pravda, že by meziročně vzrostl počet odběratelů, příspěvku na bydlení o 80 %. Teprve v říjnu to bylo jen o nějakých 25 %. To znamená velmi málo, ale tím, že se takto koncentruje ta administrativa zrovna na tyto části roku, tak to totálně zahltí ten úřad, který opravu nestíhá potom vůbec nic, myslím si, že bylo hrozně důležité, aby ministerstvo normálně rozložilo dokladování do průběhu roku, čímž rozpustíte prostě jakoby ten nápor, který tam bude a ve chvíli, kdy těch dneska řádově po, v říjnu bylo vyplacených třeba 188 000 příspěvků na bydlení, aby to odpovídalo té situaci, která teď ve společnosti je, tak by to mělo být třeba 600, 700 000 příspěvků na bydlení vyplacených. To znamená, ten úřad se musí připravit na to, že bude muset s zadministrovat mnohem větší objem žádostí, mnohem větší objem výplat, a proto je potřeba efektivně přenastavit ten systém. Teď a minimálně třeba změnit to, aby se to nedokladovalo jednou za půl roku, ale jednou za rok. Protože ty výdaje, v tuhletu chvíli stejně jenom rostou. To znamená ten stát, riziko, že by přeplatil ten stát, je minimální a ubere tu agendu, protože když ti lidé budou dokladovat jednou za rok a ne jednou za půl roku, tak prostě ti pracovníci Úřadu práce budou mít poloviční práci. To myslím, že je velmi zásadní.
moderátorka
Paní náměstkyně, co říkáte na tento návrh. Je to ve hře, že by se třeba toto dokládání, řekněme, rozmělnilo více v čase tak, aby nebyl takový nápor na pracovníky Úřadu práce?
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministrapráce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Tak my aktuálně vlastně od toho příštího roku se bude dokládat 2× do roka, místo 4× do roka, takže už to částečně rozmělnění tady je. Ale my máme ještě v plánu jinou věc, a to je vlastně příspěvek na bydlení přesunout do tzv. klientské zóny, což by mohlo podařit v prvním pololetí příštího roku. Už potom bude možné přes tuto klientskou zónu i vlastně vkládat některé doklady podobně jako to bylo u jednorázového příspěvku dítěti nebo komunikovat i přímo tedy s těmi žadateli jaksi obousměrně. Takže i pro ty lidi, který budou vládnout technikou, tak, jak tomu třeba byli rodiče v případě toho jednorázového příspěvku, kde se touto cestou vyplatilo až 8000 dávek, tak by to také mělo odlehčit.
moderátorka
Pane Uhle, vy byste rád reagoval?
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Ano. Toto srovnání s tím jednorázovým pětitisícovým příplatkem není podle mě jakoby úplně optimální, protože tím, že vláda vlastně chtěla podpořit své voliče, tak vlastně zasypala penězmi velmi širokou skupinu obyvatel, kde ta internetová gramotnost je vysoká. To znamená, že opravdu tam se podařilo velkou část této pomoci nebo podpory nebo úplatku zadministrovat to, zadministrovat online. My jsme ale situaci, kdy primárně nejvíc trpí senioři, u těch seniorů ten odhad reálného čerpání příspěvku na bydlení se pohybuje kolem 10-12 % oproti těm, kteří mají nárok a zrovna ti senioři prostě nevládnou těmito dovednostmi. To znamená, že tam opravdu jakoby ta online cesta nepomůže. Ten online formulář je opravdu velké zlepšení a kdo to zvládne, tak prostě má jednodušší cestu. Ty offline formuláře zůstaly pořád velmi nepřehledné. Ti lidé se v tom ztrácí, ostatně ukázaly to i některé ty vaše dotazy, že ti lidé se ptali na něco, co prostě je pomýlilo v tom, ten v tom procesu ten formulář, takže myslím si, že je pod opravdu nezbytné pořád i upravovat ten offline proces, protože zrovna u příspěvku na bydlení pořád bude významná část domácností, zvláště nejzranitelnějších. To znamená těch seniorů, které, kteří nebudou schopni tu online cestu zvolit.
moderátorka
Pojďme na další aktuální dotaz, který nám aktuálně přišel. Jirka se ptá, proč nelze žádat elektronicky v případě, že je žadatel věcné břemeno, paní náměstkyně?
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministrapráce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Tak lze žádat, pokud je věcné břemeno, tak je možné žádat. To je teď vlastně pro letošní rok a chceme to obnovit právě v té novele zákona i pro příští rok, proč nelze elektronicky. Nejsem si vědoma toho, že by u těch původních formulářů, které smírný stahovali, protože už byly 3 formy, 1 písemná, 1 elektronická, 1 online, tak to jednou jsme teď umožnili pouze tedy vyplnit vytisknout a odeslat.
moderátorka
Pojďme ještě na jeden divácký dotaz. Paní Hana se ptá. Mám starobní důchod 12 000, na příspěvek na bydlení bych měla nárok, ale ještě jsem si brigádně přivydělala. 3 měsíce mzda činila více než můj důchod. Jsem sama v rodinném domku. Mám nárok na příspěvek, pane Hůle?
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Tak tam záleží na tom, kolik si přivydělala. Tam je potřeba vzít ten ty příjmy z důchodu, ty příjmy z toho přivýdělku na tu dohodu třeba o pracovní činnosti nebo, jakou formou si přivydělala, a vydělit to vlastně ty 3 měsíce normálně, jako z toho udělat průměr. A pokud s tím průměrným příjmem za ty 3 měsíce vlastně pořád vyjde, se kvalifikuje na ten příspěvek na bydlení, tak na ni dosáhne. Tam to, že si přivydělá, není vlastně handicap. Handicap by bylo, pokud by si přivydělala tolik, že by průměrný měsíční příjem z toho tříměsíčního období prostě byl příliš vysoký, aby to bylo méně než 30 % výdajů za domácnost.
moderátorka
Obecně se nám tady ještě množí dotazy, co všechno lze tedy započítat právě do toho, když si chci zažádat o příspěvek na bydlení. Diváci se ptají na to, jestli se tam počítají výdaje, řekněme, třeba za telefon atd.. Paní náměstkyně, co všechno tedy já můžu doložit, abych, když si chci tedy požádat o příspěvek na bydlení, počítá se mi tam třeba to, že platím účty za telefon.
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministrapráce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Ne, ty se nezapočítávají, je to. Není to náklad, který by přímo souvisel vlastně s těmi náklady na bydlení, mobilní telefony mohu používat i mimo, mimo to bydlení. Ne, skutečně to není náklad, který bychom započítávali.
moderátorka
Pane Hůle, ještě je tady 1 věc, na kterou se diváci relativně často ptají, a to je to, že mají jednoduše starost, i když by měli nárok na příspěvek na bydlení, že mají vysoké úspory. Jestli to spolu nějakým způsobem souvisí.
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Ne, tak tady, to je právě velká výhoda toho příspěvku na bydlení, to není dávka pomoci hmotné nouzi, kde se testuje ten majetek, ale opravdu se proti sobě dávají výdaje za to bydlení a příjmy, které ta domácnost má, a pokud ta domácnost prostě za výdaje spojené s bydlením při dá více než 30 %, v Praze teď 35 %. Myslím, že se to od ledna změní také na 30 %, tak v tu chvíli má nárok a pak je to limitováno vlastně těmi normativní náklady, které to stropují, což je velmi důležité. Ono v minulých měsících zaznělo i třeba od pana premiéra trochu mylná matoucí informace, že tam vlastně ten strop nebude, ten tam musí být, protože si vezme situaci, že by člověk se rozhodl, že bude bylo třeba na Staroměstském náměstí. Bude platit 60 000 nájem, ty jeho výdaje a příjmy to nepokryjí a měl by dostávat příspěvek na bydlení. To by pak nedávalo smysl, takže ale opravdu to, že člověk má auto, že má třeba úspory, že je vlastníkem, také nevadí, pro něj je to samostatná kategorie vlastník, družstevník, nebo že nájemník. A myslím si, že v tomto je ten příspěvek na bydlení velmi štědrá pomoc státu, protože průměrná výše příspěvku na bydlení, to bude paní náměstkyně, 4000 a je to opravdu jakoby velká pomoc, kterou lidé mohou dostat.
moderátorka
Daniel Hůle nám ještě chvíli bude odpovídat na otázky, ale už se rozloučím s Ivou Merhautovou, náměstkyní ministrapráce a sociálních věcí. Moc díky za vaše odpovědi.
Iva MERHAUTOVÁ, náměstkyně ministrapráce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Děkuji hezký večer.
moderátorka
Připomínám, že dnešním tématem speciálu projektu Drahé Česko je bydlení. Doteď jsme řešili hlavně příspěvek na bydlení. Naše vysílání ale nekončí. Podíváme se třeba na vývoj spotřebitelských cen. A vy můžete posílat dotazy i teď v průběhu vysílání.
moderátorka
Tempo inflace v říjnu zpomalilo. Zatímco v září byly spotřebitelské ceny vyšší meziročně o 18 %, v říjnu to bylo 15,1 %. Do úrovně inflace promlouvají z velké části právě ceny bydlení a zejména pak energií. Ještě v září byl v této oblasti meziroční nárůst asi čtvrtinový, v říjnu už to bylo zhruba 11 %. Stojí za tím zejména úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Tato opatření měla vliv především na ceny elektřiny, která meziročně zlevnila o necelých 40 %. Naopak třeba cena plynu vzrostla o 85 %. U tuhých paliv to bylo procent 67.
redaktorka
Až pětinásobně vyšší ceny za teplo platí od října obyvatelé Břeclavi. Barbora Mikuličová bydlí v bytě na sídlišti. Zálohu jí z pěti a půl tisíce korun vzrostly na skoro 13.
Barbora MIKULIČOVÁ, obyvatelka Břeclavi
Nemám na to. Nezaplatím to. Prostě nemám na to. Já mám 3 práce, když jsem to včera spočítala, kolik mi zbude, tak mně zbude 20 Kč na den.
redaktorka
S vysokou částkou nesouhlasila. Předseda bytového družstva jí vyjedná snížení záloh na 10 000. I to je ale dvojnásobek toho, co platila dřív.
Božena PROKEŠOVÁ, seniorka
Topení je studené.
redaktorka
Důchodkyně Božena Prokešová žije s manželem v čtyřpokojovém bytě. I jí se zálohy zvedly na skoro trojnásobek.
Božena PROKEŠOVÁ, seniorka
Doteď vlastně topení skoro vůbec nezapírám a snažíme se zhasínat.
moderátorka
Pane Hůle, pojďme si obecně říct, jaká je teď v tuto chvíli role neziskových organizací, jak ony mohou a pomáhají tedy lidem v této situaci, kdy jsou drahé energie.
moderátorka
Ano, pane Hůle, na vás.
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
v praxi pozorujeme, že ty úřady práce jsou dnes opravdu velmi přehlcené. Pořád musí administrovat uprchlickou krizi a podobně. Není se čemu divit. A neziskové organizace jsou ty, kteří mohou vlastně lidem, kteří se dostávají do nouze pomoci ze zprostředkováním toho jejich zájmu, toho o jejich nároku, který tam je. My jsme v tuto chvíli spustili sbírku SOS Česko, abychom posílili celej ten tým pomáhající lidem na Help lince, různými kanály v tom, aby prostě ti lidé, kteří ten nárok na bydlení měli, aby já si ho dokázali vlastně vyřídit a mohl, pomohli nějakým způsobem stabilizovat tu pomoc, jak už jsem říkal, ten průměrná, průměrná výše kolem 4 000 Kč měsíčně. To znamená, je to velmi zásadní pomoc, kterou ten stát nabízí. Všichni si teďko uvědomují, jak ta situace se vyvíjí, protože dodavatelé energií rozesílají rozpisy záloh, ceny energií, všem vlastně lidem, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou, ať už jsou dlouhodobými klienty nebo spotovými klienty. Prostě ta cena od ledna stoupne na ten strop. To znamená někdy to je o 80 % u elektřiny a podobně. Ta situace bude ještě horší. Řádově 80 % lidí, kteří domácností, které mají nárok na tu pomoc, tak jí nečerpá, a tady vidíme jako roli, ať už Člověka v tísni nebo jiných neziskových organizací. V tom, aby těm nejpotřebnějším a nejzranitelnějším, kteří si nedokáží pomoct, právě pomohli k tomu, aby ten stát jim vlastně jakoby, ty tu pomoc posílal.
moderátorka
Jak tedy se na vás nejefektivněji a možná i nejrychleji obrátit. Jsou to help linky, o kterých hovoříte nebo e-mail, osobní návštěva, co vlastně možná vy preferujete nejvíc? Co lidi nejčastěji využívají?
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
A myslím si, že nejjednodušší pro lidi je ten telefon. Je to bezbariérové. Člověk prostě z domova zavolá na naši Help linku, která má číslo 770 600 800, v pracovní den od devíti do 17 hodin. V případě nějaké kritické situace až 10 do večera. A tam ten poradce něj nemá čas 5 minut. My tam máme celou řadu paralelních operátorů, ale standardní délka takového hovoru je 35 minut. My dokážeme s tím člověkem zmapovat tu situaci, spočítat podle jeho příjmů a výdajů, jestli má nárok na tu pomoc. Zjistit, jakou cestou optimálně by tu pomoc mohl požádat, a pak ho případě navést na nějakou službu, která je poskytována v tom jeho regionu. V případě, že je v území, kde působí Člověk tísni, tak ho najdeme na naše sociální pracovníky, kteří už mu pomohou s těmi dalšími kroky. Ale jako to samotné zmapování toho, jestli ten člověk má nárok. Spočítat, že má nárok třeba 2,5 tisíce nebo na 5,5 1 000 Kč tak ten člověk si pak vlastně jakoby řekne, jestli to stojí za to, protože samozřejmě jsou lidé, kteří mají nárok třeba na 70 Kč. Tam to nestojí samozřejmě za tu administrativu, která se s tím pojí, ale myslím si, že ta virtuální podpora v tomto nejlepší. Lidé si mohou objednat přes video linku, pokud jim telefon přijde moc anonymní samozřejmě mohou přijít na naše pobočky, ale jenom musím upozornit, že v řadě případů naše pobočky mají třeba tří, čtyř pětiměsíční čekací dobu při té návštěvě v kanceláři.
moderátorka
Na co se možná tedy lidé nejčastěji ptají, co nejvíc zajímá v tuto chvíli?
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Myslím, že pokud pominu tedy exekuce dluhy, které řešíme s lidmi vlastně dlouhodobě, tak teď se setkáváme s dvěmi nejčastějšími situacemi, jednak to je situace, že lidé dostali, protože, jak chodí ty roční vyúčtování, tak teď se blížíme situaci, kdy to je takřka rok od zahájení zdražování a lidem chodí poměrně vysoké nedoplatky. Dnes už jsou běžně třeba 13-15 000 Kč nedoplatek, a to je vlastně hrozící dluh, který pokud ta domácnost nemá, jak zaplatit, tak opravdu může vést k odpojení dodávek energie, vypovězení smlouvy, nakonec i k té exekuci. Druhý vlastně jako čerstvý problém jsou vysoké, nezvladatelnél zálohy, někdy to je kombinované samozřejmě. Jsou to vlastně tyto 2 nejčastější situace, to znamená jednorázový dluh, zálohy, zálohy vládám, anebo prostě jakoby nezvládám ani ty nové zálohy, které mám teď předepsané. Tak tam vlastně hledáme cestu. V případě těch záloh ideální řešení je právě ten přispět na bydlení, jak jsem říkal, velmi, naprostá většina potenciálních příjemců ho nečerpá, takže se velmi často setkáváme se situaci, že těm lidem řekneme o příspěvku na bydlení a oni vlastně ho nečerpají, takže to je poměrně jednoznačná pomoc a v případě, že mají velký nedoplatek, tak tam nejjednodušší cesta v tuto chvíli je jednat s dodavatelem energie o splátkovém kalendáři, aby to nevedlo k ukončení dodávek, ale navýšit například ty měsíční zálohy.
moderátorka
díky za vaše odpovědi.
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Děkuju za pozvání, přeji krásný večer.
moderátorka
právě sledujete speciální vysílání pořadu Drahé Česko. Tento projekt České televize se snaží oslovovat naše diváky a pomáhat jim vyrovnat s rostoucími náklady na život. Dnes je naším tématem bydlení. Dál se budeme bavit taky o hypotékách nebo o obecním bydlení. Otázky můžete posílat na DrahéČesko@ceskatelevize.cz, anebo nám zanechte dotaz na lince 2 6113 7788. Dvouciferná inflace. Důvod, proč se náklady na život českým domácnostem zvyšují, a právě proto se podle expertů vyplatí mít přehled o rodinných financích. Tady jsou metody a nástroje, které mohou tvorbu rozpočtu usnadnit.
redaktorka
3 efektivní návody pro sestavení finančního plánu. Jednou z variant je nulový rozpočet. Klasická metoda tužky papíru, tedy přehledu příjmů a výdajů zapisovaných do poslední koruny. Druhá technika spočívá v tom, že si domácnost vyčlení několik obálek. Ty mají jasné určení, kromě bydlení třeba i zábavu. Poslední a jednou z nejefektivnějších je pak metoda stanovení poměru výdajů. V rámci frakce se ustálilo tzv. zlaté pravidlo 70, 20, 10. Podle něj si má domácnost rozdělit svůj příjem. 70 % jde na pravidelné výdaje, tedy bydlení, jídlo nebo pojištění. Pětina se pak ukládá na spoření. Posledních 10 % může domácnost utratit za zábavu nebo jiné zbytosti.
moderátorka
Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu podle údajů České bankovní asociace činila 5,86 %. To je jedna z nejvyšších hodnot za posledních 20 let. Naposledy se na podobné úrovni sazba pohybovala v letech 2008 a 2009. Cenou za to je výrazný propad objemu poskytnutých půjček. Banky a stavební spořitelny uzavřely v říjnu přes 2000 smluv za více než 7 miliard korun. To je sice skoro stejně jako předchozí měsíc. Meziročně je to v případě objemu ale zhruba 80 % méně. Průměrná hypotéka klesla v říjnu pod 2 900 000 Kč. Důvodem jsou přísnější pravidla daná centrální bankou a už zmíněné sazby, které zvyšují měsíční splátky. Některé domácnosti proto musely částku, kterou si chtěly půjčit, snížit, aby si hypotéku mohli dovolit. Šestiprocentní sazba totiž znamená vyšší splátky průměrně o 6-7 000 Kč za měsíc.
Jakub SEIDLER, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace
Zatím ten podíl nesplácených úvěrů u samotných hypoték spíše dále klesá, takže tam nic až tak negativního prozatím v datech sledovat nelze, mírně roste podíl nesplácených úvěrů, například spotřebitelských úvěrů, ale u těch hypotečních, nikoliv. Na druhou stranu zase bylo předčasné říkat, že nic neděje, protože těch hypoték i historii jsme viděli, že ty problémy se splácením se objevují spíse s delším časovým odstupem, když ekonomika se nachází v potížích po delší dobu, protože samozřejmě řada domácností. snaží co nejdéle tu svoji hypotéku splácet řádně. A teprve, když už skutečně to nejde jinak, tak se dostane do potíží se splácením i u ní.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
A právě o hypotékách se budu bavit s mým dost dalším hostem. Je jím Milan Roček, jednatel Dataligence.cz, hezký večer.
Milan ROČEK, jednatel, Dataligence.cz
Dobrý večer i vám.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Pane Ročku, tak teď asi není úplně ideální čas na to pořídit si vlastní bydlení?
Milan ROČEK, jednatel, Dataligence.cz
Není, není. To jako opravdu ne, on nebyl ani oni, ale přece jenom v loňském roce byly významně nižší úroky z hypotečních úvěrů a ceny nemovitostí právě oni vystřelily astronomickým o víc než 30 %.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Co tedy možná radit lidem, kteří teď touží po vlastním bydlení, radil byste jim chvíli počkat, až se situace ustálí?
Milan ROČEK, jednatel, Dataligence.cz
Já si myslím, že jako přirozené je chovat se normálně. To znamená, máme situace, kdy potřebujeme bydlet, musíme to vyřešit. Ten čas, ve kterém se nacházíme, určitě je přechodný, není trvalý. Už jsme tady za poslední 20 let zažili dvě podobné vlny, kdy ceny nemovitostí vzrostly, ceny úroků vzrostly, a i tak se nepřestalo normálně žít. Čili jestliže potřebuju řešit třeba rekonstrukci svého bytu, asi není nic proti něčemu tu rekonstrukci udělat už dnes. I proto, protože asi ceny stavebních materiálů příští rok nebudou nižší, ale pravděpodobně třeba hypoteční úvěry nám za rok, za 2, za 3 zlevní a ten svůj úvěr si budu moci refinancovat, ale pořizovat si dneska nové bydlení asi není ten úplně jako nejlepší načasování.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Pojďme možná uvést takový konkrétní, ale vlastně velice jednoduchý příklad, protože spousta lidí si neumí představit, co to znamená splátka hypotéky, tak vezměme si průměrný byt v Praze, ale třeba i mimo Prahu. Průměrný úrok u hypotéky, který teď je tuším tedy necelých 6 %, jak jsme slyšeli, a a splatnost třeba 30 let. To znamená, většinou tedy ta nejdelší banky nabízejí, jaká bude zhruba měsíční splátka a jak vysoký musím mít příjem v té domácnosti, abych to bez problémů platila?
Milan ROČEK, jednatel, Dataligence.cz
Tak, když se podíváme na Prahu, tak Praha je nejdražší. Potom je Brno, to je druhé nejdražší. Budu-li se dívat na nový byt, tak u průměrného nového bytu, který bude mít třeba nějakých 75 m2, 3kk, tak tady bohužel budeme s cenovkou někde kolem 11 000 000 Kč. Minimum, co musíme mít v takovém případě, jsou něco málo přes 2 000 000 Kč a splátka hypotéky, která by byla 8 000 000, tak už nám bude překračovat 50 000 měsíčně, tady v tom případě už potom klienti nebo lidé většinou sahají k tomu, že poskládají větší množství peněz právě proto, že nedosáhnou vlastně na tu splátku, třeba ani ne tak je to z vlastních příjmů, ale z hlediska dokládání tzv. bonity pro banky, protože podle pravidel, která dneska platí, tak na to, abyste mohla mít splátku 50 000 měsíčně, tak potřebujete zhruba 110 000, 120 000 čistého měsíčně mít příjem jako rodina, a to nesmíte mít žádný jiný úvěr. Kdybychom se podívali na panelový byt třeba dvoupokojový, tak tam se bude pohybovat na úrovni Prahy někde kolem pěti a půl milionu korun. Samozřejmě, že tam to bude přímo úměrně nižší, když budem počítat, že alespoň 1 000 000 potřebuju mít vlastní, 4 000 000 hypoteční úvěr, nebo 4,5 milionu hypoteční úvěr, zhruba 6 000 Kč za 1 000 000 je splátka, takže tady budeme na nějakých 25 tisících a budeme výš, než je třeba nájem, který zaplatíme za takový byt. Když se podíváme na tu nejlevnější část republiky, což je třeba Karlovarsko nebo Ústecko nebo některé části severní Moravy, tak tam jsou ty ceny u starších bytů na úrovni třeba 30 000, 35 000 m2. To znamená, že ten byt se tam dá pořídit třeba do 3 000 000 Kč 2,5, 3 milionů korun. A tam samozřejmě oproti předcházejícím letům je nárůst také velmi vysoký, ale neznamená to, že by už byl nedosažitelný, takže pro řadu lidí, kteří jsou třeba z Prahy nebo z Brna, může být dneska paradoxně východisko netrvat na tom, že budu žít v Praze nebo v Brně a posunout se třeba do nějakého z menších měst v okolí těch největších měst, které jsou ideální třeba na železnici, na dopravě, která je do centra města. A ty ceny jsou tam poloviční.
moderátorka
Ono ale ten nárůst těch nákladů, řekněme, souvisí i právě s tím, že hodně lidí teď řeší v tuto chvíli buď letos, nebo příští rok třeba to, že budou potřebovat refinancovat hypotéku, kterou si před těmi pěti lety uzavřeli. Právě na tom úroku 2 % a teď je úrok jednoduše o 4 % vyšší, tak jaký může být rozdíl v té splátce v tomto případě?
Milan ROČEK, jednatel, Dataligence.cz
Tam to může být velmi dramatické, protože jestliže skočíme z úrokové sazby, která byla před pěti lety třeba necelá 2 %, na trojnásobek, na 6 %, tak skutečně ten skok je velký, takže před tím ta splátka mohla být někde na úrovni 20 000 třeba na ten velký byt v Praze v centru, nebo ne v centru, ale v Praze v novostavbě, a dneska je 50, takže v tomhletom smyslu jako ten nárůst může být dvojnásobný, ale já jsem vcelku přesvědčen o tom, že tenhleten problém se týká relativně menší části klientů, protože to, co jsme mohli sledovat v roce 2021, který byl z hlediska hypoték naprosto rekordní, bylo právě i to, že veliké množství lidí, kterým končila fixace nejenom v loňském roce, ale v letošním a někdy i třeba v první polovině roku 23, tak chtěli přefinancovat ten svůj úvěr třeba s osmiletou nebo desetiletou fixací, takže toto se týká spíše té části lidí, kteří na to zapomněli nebo tomu nevěnovali takovou pozornost.
moderátorka
Co byste teď poradil tedy lidem, kteří toto neudělali, co zmiňujete, ale opravdu vyřeší tu fixaci novou nebo refinancování hypotéky teď nebo příští rok čekají, co bude, na jak dlouho fixovat? Spíše kratší, řekněme, termín, anebo co nejdelší fixování té hypotéky, za této situace, v které se tedy nacházíme?
Milan ROČEK, jednatel, Dataligence.cz
On tam ještě jeden prvek, jedna neznámá. A to je to, že před šesti lety se změnily podmínky pro to, jakým způsobem se člověk má chovat v okamžiku, když chce předčasně splatit svůj hypoteční úvěr. V této době platí, že i když si sjednáte hypoteční sazbu třeba na 5 let nebo na 8 let, a chcete ji za 2 roky splatit, tak vlastně můžete téměř bez jakýchkoliv sankcí, řekněme, že to je za mírný poplatek, který je v řádu jednotek tisíc korun maximálně. A to se může změnit, takže ono dneska dát doporučení v tom fixovat třeba na 5 let s tím, ono se nic neděje, pak si to můžete z refinancovat jinam, to si myslím, že není dobrá rada, protože pokud je mi známo, tak banky jednají s Českou národní bankou o tom, aby se tyto podmínky do budoucnost změnily, protože pro nikoho nejsou výhodné, ani pro koncového klienta, ani pro banku, protože pro všechny vlastně je ta situace nejistá, takže za stávajících sazeb já bych asi doporučoval fixovat na nějakou úroveň tříleté fixace, protože to je období, které se dá určitě jako lépe překonat než třeba pětiletá nebo desetiletá, desetiletou fixací za těchto podmínek určitě bych nedoporučoval, roční fixace, to je příliš krátké a pětiletá je takový střet, ale je to buď, anebo prostě podle toho, jestli se podmínky mezi bankami a klienty, co se týká jako předčasného splacení a možnosti předčasného splacení změní, nebo ne.
moderátorka
Napadá mě možná v této souvislosti ještě jedn otázka, pokud tedy jsem v tom případě, že chci refinancovat hypotéku, ale opravdu vidím potom, co mi to banka spočítá, že budu platit třeba dvojnásobnou částku, než tomu bylo dosud, co se s tím dá dělat? Můžu tedy tu banku požádat o to, pokud se měla třeba hypotéku nad 30 let, 5 let jsem tedy platila, mám zplacených 25 let. Můžu si ty splátky třeba snížit tak, že znovu si tu hypotéku protáhnou na 30 let, je to možné.
Milan ROČEK, jednatel, Dataligence.cz
Záleží na tom, kolik je vám let, takže ano, toto je jedna z variant, ale myslím si, že to je jedna z minoritních variant, jako nebude to tak časté, protože pokud si někdo sjednal hypotéku na 25, 30 let a zbývá mu ještě 5 až 10 let, tak pravděpodobně to natáhnout na dalších 20 asi nepůjde. Určitě to, co doporučuju, je nestrkat hlavu do písku, v každém případě se svojí bankou mluvit. Jednat řešit otázku případného rozložení splátek. Je to koneckonců mechanismus, který banky vyzkoušely i za doby covidu. A nejhorší, co člověk může udělat, je prostě nereagovat, přestat splácet, pak se dostanete do zápisu do registru dlužníků a už pak nemáte v podstatě šanci na to získat nějakou další hypotéku.
moderátorka
Sledujete speciální vysílání projektu Drahé Česko, ještě chvíli zůstaneme u toho, kolik stojí vlastní bydlení. Podíváme se ale i na nájmy.
redaktorka ČT
Vlastní bydlení si může dovolit čím dál méně domácností. Ceny nových bytů totiž za rok průměrně stouply o více než desetinu. Za metr čtverečný v Praze zaplatí zájemce aktuálně přes 154 000 Kč. Byty mimo Prahu jsou levnější. Jejich cena ale stoupla také. Průměrně vyjde 1 m2 bezmála na 100 000 Kč. Tady ještě srovnání podle krajů. Údaje o průměrné ceně bytů o ploše 65 m2 jsou za druhé čtvrtletí. A opět nejvíce zájemce zaplatí v Praze, a to přes 8 200 000 Kč v centru hlavního města pak mít takový byt dokonce na 13 000 000 v centru jihomoravské metropole Brna pak více na 6,5 milionu korun. Nejlevněji pořídí zájemci vlastní bydlení v Ústeckém kraji. Byt zde stojí průměrně méně než 2 800 000 Kč, ve zbytku republiky se ceny pohybují kolem tří až 5 000 000 Kč.
Jakub SEIDLER, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace
Propad cen nemovitostí, na který řada domácností čeká, také asi nenastává v takové intenzitě, ačkoliv u starších bytů už určité vlaštovky poklesu cen zde jsou, ale u těch nových bytů, tam vidíme, že de facto ta dynamika v tuhle chvíli spíše stagnuje. Částečně i díky tomu, že developeři v těch minulých čtvrtletích zaznamenali výrazný růst cen stavebních materiálů, takže nejsou úplně ochotni jít s cenou dolů, ale samozřejmě pokud ta poptávka bude delší dobu takto utlumená, tak to i v cenách nemovitostí prostě musí jít poznat.
moderátorka
Milan Roček s námi stále zůstává ve studiu. Pane Roučku, jak se budou na základě toho tedy, co jsme slyšeli, vyvíjet ceny nemovitostí dál, dá se to odhadnout?
Milan ROČEK, jednatel, Dataligence.cz
Velmi těžko se to dá odhadnout, protože to, co si možná ne zcela uvědomujeme, je to, že žijeme ve velmi nepředvídatelné době. V podstatě v posledním roce jsme ve velmi nepředvídatelné době a ona navázala na jinou nepředvídatelnou dobu, která vlastně začala někdy začátkem roku 2020, takže v tomhletom smyslu predikovat něco podle jako běžných ekonomických pravidel, jako to bylo v minulých desetiletích, jde významně hůř. Já bych to rozdělil na dvě části. Jedna věc je cena nových bytů a druhá věc je cena starých bytů. A s tou cenou souvisí ještě jedna důležitá věc. A to je to, jaká je vlastně nabídka a jaká je poptávka, jaký je poměr mezi tím. A kdybychom se o tom bavili před rokem, tak vlastně jedna z hlavních odpovědí bude, že problém v České republice nebyl dlouhodobě na straně poptávky, ale na straně nabídky, takže poptávka, i když byla vysoká, tak tak prostě ten ta nabídka, která byla proti tomu, byla strašně malá. A ony v loňském roce tato tyto nůžky se nám ještě více rozevřeli. A ta nabídka se úplně vyčerpala, takže my jsme vlastně vstoupili na jaře letošního roku do okamžiku, kdybysme očekávali, že nám začnou klesat ceny nemovitostí podle běžných ekonomických pravidel. Ale jsme v situaci, kdy ten trh nabídky je úplně vyčerpán. Na konci loňského roku byly vyprodány novostavby, byly vyprodány starší byty, loni koupil každý, co šlo koupit. A z tohohletoho hlediska se vlastně ještě nedoplnila zásoba těch volných bytů, které na tom trhu jsou, a to je hrozně důležitý prvek pro to, jakým způsobem se nám potom můžou hýbat ceny, takže my pořád ještě nejsme na nabídce, která byla třeba před třemi lety, a z tohohletoho důvodu jsem přesvědčen o tom, že i když můžeme očekávat, že třeba v oblasti starších bytů v některých menších regionech dojde rychleji k poklesu cen nemovitostí než ve velkých městech, tak například u novostaveb nesmíme zapomenout na to, že vlastně ten nový byt je stejná věc, jako je třeba chleba, je to nějaký produkt, který musíte vyrobit, ty náklady na tu jeho výrobu jsou postiženy stejně inflací jako všechno ostatní. Máme vyšší ceny stavebních prací, stavebních materiálů, v podstatě v tomto smyslu se produkt byt nedá postavit letos levněji, než se dal postavit loni, takže očekávat, že nám poklesnou ceny novostaveb, si myslím, že je minimálně v tuto chvíli předčasné i proto, že developeři, kteří nové byty staví, jsou na rozdíl třeba od minulé krize v letech 2009 až 2011 v úplně jiné kondici, i finanční i se zázemím, než byly předtím. A není žádný problém ani žádné tajemství v tom, že část projektů raději brzdí, nedají do prodeje, nedají do výstavby, anebo je převedou na nájemní bydlení, a tudíž se můžeme dostat do situace, že v horizontu dvou tří let budeme mít ještě větší díru na té straně nabídky prostě proto, že nebude doplněna ničím novým.
moderátorka
Vy jste zmínil nájemní bydlení, to asi souvisí samozřejmě s tím vším, o čem jste tady mluvil. Nicméně u něj tedy za poslední měsíce, řekněme, relativně hodně stoupla cena, souvisí to hned s několika faktory, jak tam se buď to bude vyvíjet?
Milan ROČEK, jednatel, Dataligence.cz
Tam to je přesně proti tomu trendu vlastnického bydlení. To znamená, jakmile jsme se dostali do situace, že už není přibližně stejný výdaj na to, když si pořídím byt do vlastnictví, vezmu si na něj hypotéku, a je pro mě to nájemní nájemné levnější, je dostupnější, tak se podstatná část vlastně té poptávky přesouvá do toho nájemního bydlení. Nejenom z ekonomického důvodu, velmi často je to i z toho důvodu, že prostě na to nejde dosáhnout pro schválení toho hypotečního úvěru, takže ta poptávka, která je na straně bydlení, se nám výrazně zvětšila, a protože se nám zvětšuje poptávka, ale počet bytů je furt stejný, tak ta strana nájemního bydlení nám tlačí vlastně nájmy nahoru.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Dá se tedy očekávat, že pokud bydlím v nájmu, tak mám čekat v následujících měsících zprávu od majitele, že mi zvedne nájem?
Milan ROČEK, jednatel, Dataligence.cz
Já si myslím, že dlouhodobý problém v České republice je ten, že máme sjednávané komerční nájmy na velmi krátkou dobu, na rok, maximálně na 2. V tom je asi základní problém. A jestliže bude někdo mít tu zkušenost z vlastníků nemovitostí, kterým delší dobu pronajímal byty, že se mu tam točili nájemci třeba v horizontu roku, dvou, tří, tak pravděpodobně asi přikročí k tomu, že bude chtít to nájemné zvýšit. Na druhou stranu si myslím, že musí existovat určitá rovnováha mezi pronajímatelem a nájemcem a tvrdím, že každý pronajímatel chce mít dobrého nájemce, který mu ten byt nevybydlí, neznehodnotí, bude mu dobře platit nájemné. A tady jsem přesvědčen zase o tom, že nemusí nutně každý takovýhle pronajímatel tlačit to nájemné zbytečně nahoru, když bude mít dobrého nájemce. Možná, že nám tahleta situace jaksi umožní narovnat zase nějaké podmínky právě v té oblasti nájemního bydlení k tomu, aby si uměli vytvořit, nebo mohli vytvořit dlouhodobé vztahy, protože i pro tu stranu toho nájemce je velmi komplikované, aby si pronajímal byt s vidinou jednoho roku. Tohle se špatně plánuje, obě dvě strany potřebujou mít jistotu.
moderátorka
díky, že jste za námi přišel do studia.
Milan ROČEK, jednatel, Dataligence.cz
Hezký večer vám i divákům.
moderátorka
A nejen hypotéky, ale půjčky obecně, kdy jsou a kdy naopak nejsou dobrým řešením, to teď vysvětlí kolega Daniel Stach.
Daniel STACH, redaktor ČT
Zaplatit nečekaný výdaj za několik tisíc korun je pro některé lidi problém. Popíšeme, kdy takovou situaci případně řešit půjčkou a kdy se jí naopak vyhnout, vítejte u Infocentra. Přeji vám dobrý den.Rozbitá pračka, nefunkční topení nebo nečekaně velký doplatek za energie. Typické výdaje, se kterými člověk tak úplně nepočítá, ale zároveň je musí zaplatit. Rodinám a domácnostem, které dokážou každý měsíc aspoň část peněz ušetřit, může půjčka pomoct. Každý měsíc ale musí ušetřit tolik, aby mohli půjčku v klidu splácet. Naopak půjčit si třeba 10 000 už finanční poradci nedoporučují, pokud je rodinný rozpočet příliš napjatý a rodina už žádné další peníze ušetřit nedokáže.
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Protože, když si je půjčím a nejsem schopnej je splácet, tak ve své podstatě jenom odložím řešení toho problému, nejenže ho odložím, ale já ho ještě zvětším, protože těch půjčených 10 000 se navýší o úrok. To znamená, že z těch 10 000 za chvilku je mnohem víc.
Daniel STACH, redaktor ČT
Ve výjimečných a bezodkladných situacích může pomoct stát. Mimořádná okamžitá pomoc je příspěvek, který se dá použít třeba i na nákup ledničky nebo pračky. O mimořádnou okamžitou pomoc žádá na Úřadu práce. Odborníci radí nejenom v situacích, kdy jde o mimořádný výdaj, ale i dlouhodobě, sledovat nabídky i přístrojů z druhé ruky. Na nich se dá výrazně ušetřit.
Daniel HŮLE, vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni
Třeba osobně si velkou část vybavení kupuju z druhé ruky. Skoro nikdy, naprosto výjimečně se mi stane, že to nefunguje a že to je nevýhodné. A ušetřím ohromné množství peněz za to nové zboží. Pračka se dá klidně koupit za 2,5 tisíce korun použitá a může sloužit řádově klidně roky ještě a může to fungovat.
Daniel STACH, redaktor ČT
Mezi jednotlivými půjčkami jsou velké rozdíly. Záleží na tom, na jak dlouho si půjčuji, jak vysoké jsou splátky i jak vysoké jsou úroky neb jaké jsou poplatky. Dohromady to dává částku, kterou budu muset nakonec celkem zaplatit. Proto je potřeba si dopředu celkovou částku spočítat, aby člověk věděl, kolik zaplatí navíc. Typicky platí, že čím déle se splácí, tím méně se splácí měsíčně, ale nakonec se přeplatí víc.
redaktorka ČT
Stoupají nejen ceny vlastního bydlení, ale také nájmů. Nejvíce v Praze, kde za rok zdražily o 4 000 Kč. V Brně je to kolem 2000 a v Ostravě o více než tisícovku. Průměrně jsou v Česku nájmy oproti loňskému roku dražší o více než pětinu. Ze všech krajů dají nejvíce peněz na nájem lidé v hlavním městě. Za průměrný byt o výměře 65 m2 zaplatí Pražané přes 20 000 Kč měsíčně. To je skoro stejně jako v Brně, kde se nájem pohybuje průměrně pod 20 000. Nejdražší je centrum Prahy. Lidé zde za takto velký byt zaplatí dokonce i více než 30 000 Kč. Naopak nejnižší nájmy jsou v Ústeckém kraji. Zde vyjde průměrný byt na 11 000 Kč. Lidé žijící v ostatních krajích dají za nájem mezi 13 000 a 14 000 Kč.
Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka ČT
Podkrovní byt 3+kk v centru Liberce. Od prosince byl na prodej, teď je v nabídkách nájemního bydlení.
Zdeněk MILFAIT, realitní makléř, Liberec
Ten byt právě odráží situaci na trhu. My jsme ho prodávali, bohužel neúspěšně, a proto jsme se rozhodli ten byt pronajímat.
Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka ČT
Měsíčně bez služeb nájemník zaplatí 15 000. Za energie ušetří díky krbovým kamnům.
Zdeněk MILFAIT, realitní makléř, Liberec
Máme rámcové během týdne 5 až 8 prohlídek.
Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka ČT
Důvodů, proč klienti v současné době nákup nemovitostí odkládají, je hned několik.
Jan HONZÍK, realitní specialista Broker Consultung, Liberec
Drahé energie, sazba hypoték a další faktor je ten, že lidé začínají vyčkávat s očekáváním pádu cen nemovitostí.
Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka ČT
Jenže zároveň přibývá i těch, kteří chtějí nemovitost prodat. Často právě proto, že ji finančně nezvládají.
Zdeněk MILFAIT, realitní makléř, Liberec
Ty trendy jdou proti sobě, lidi mají mnohem víc z čeho vybírat, na druhou stranu ubývá kupců.
Klára TIPANOVÁ, redaktorka ČT
A podobná situace je i na západě Čech, konkrétně tady na Plzeňsku.
Adéla LIPERTOVÁ, obyvatelka Plzně
Kdy jsem si srovnala, na kolik by mi vyšla hypotéka a nakolik by mi vyšel nájem, tak jsem přistoupila na nájem.
Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka ČT
Zatímco před rokem bylo v Plzni na prodej 150 bytů, teď jich je v nabídce přes 500.
Radek BOUCHAL, majitel realitní kanceláře, Plzeň
Nejhorší je teď prodávat jakoby starší velký nemovitosti, jsou tam plynový kotle, vysoký náklady.
Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka ČT
Celorepublikově prodej bytů od března klesl o čtvrtinu. U rodinných domů je od začátku roku pokles prodeje dokonce víc než třicetiprocentní. Klára Tipanová a Jana Šrámková, Česká televize.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
No, a dalším hostem dnešního vysílání je Miroslav Žbánek, místopředseda Svazu měst a obcí a také primátor města Olomouc. Hezký den.
Miroslav ŽBÁNEK, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, primátor, Olomouc /ANO/
Hezký večer.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Pane Žbánku, tak my se tady dnes celý večer bavíme o bydlení, o jeho placení a dostupnosti. Pojďme si říct, jak jsou na tom s dostupností právě obecní byty.
Miroslav ŽBÁNEK, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, primátor, Olomouc /ANO/
Tak ta situace je samozřejmě napříč republikou různá a také je různá mezi velkými městy, městy střední velikosti nebo menšími obcemi. Bavíme-li se o bytovém fondu městském, tak ten samozřejmě z velké části ještě vychází z dob bytů budovaných před více než 30 lety a je to zejména ten standardní panelákový bytový fond, který ale také z velké části prošel jednak v devadesátých a potom na začátku milénia privatizací, a ty byty tedy přešly za velmi výhodných podmínek do soukromých… vlastníkům a v rámci těch SVJ vlastně jsou spravovány, také došlo k jeho výrazné modernizaci. To je městský bytový fond. Co se týká toho developerského, tak tam jsou samozřejmě dlouho zmiňované problémy s délkou investiční výstavby těchto bytů, ale myslím si, že ta situace není zas až tak dramatická, možná vyjma Prahy ten developerský fond se rozrostl, ale byl v minulosti, jak už tady opakovaně zaznívalo, zaměřen na prodej. A v současné době zřejmě bude docházet právě k tomu přelivu k nájemnímu bydlení, což je podle mě velké téma nejenom pro stát, ale také pro samosprávy, pro města a obce.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Pokud se budeme bavit konkrétně třeba o vašem městě, tedy Olomouci, tak vidíte teď třeba větší zájem právě o to, že lidé by chtěli bydlet v obecních bytech jako v nájmu? Protože pojďme si přiznat, že velice často je to ta nejlevnější varianta.
Miroslav ŽBÁNEK, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, primátor, Olomouc /ANO/
Většina bytů ve městech a obcích má tzv. regulované městské nájemné, konkrétně v Olomouci je cena toho městského nájemného na zhruba 50 % tržní ceny, to znamená, budeme se bavit v přepočtené ceně na metr čtvereční, ta se v Olomouci pohybuje v tom tržním prostředí někde kolem 240 Kč. Regulované městské nájemné v tuto chvíli je ve výši 120 Kč. To znamená za opravdu dvou- až třípokojový byt se pohybují ty ceny nájmů zhruba na polovinách těch cen, které byly zmiňovány, to znamená někde mezi 5 000 až až 8 000 korunami, což vyvolává samozřejmě obrovskou poptávku právě po městských bytech, které často nejsou v tak vysokém kvalitativním standardu, ale lidé v současné době už tolik nenadávají na to, že městské byty nejsou ve stejné kvalitě jako nové developerské projekty, ale jsou rádi právě za dostupnou cenu toho nájemního bydlení.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
A kdo tedy dosáhne na obecní byt, na to, aby mohl bydlet v obecním bytě?
Miroslav ŽBÁNEK, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, primátor, Olomouc /ANO/
Ty pravidla už dnes jsou, máme za sebou divoká devadesátá léta, i když se tady objevila celá řada pochybných kauz v posledních měsících, tak si myslím, že jsou poměrně pevně stanovená. Většina obcí má tzv. bytové komise a jejich součásti zpravidla bývají i na kromě politiků nebo zástupců politické generace toho politického vedení města, tak také bývají zástupci neziskového sektoru a zástupci sociálních odborů města, a zaměřují se tedy v nějakých kvalifikačních kritériích na to, ať byty dostanou ti, kteří opravdu reálně potřebují, protože u toho regulovaného nájemného samozřejmě plní velkou sociální funkci. V tomto případě vlastně neříkám, že nahrazují, ale tak doplňují ten systém příspěvků na bydlení, příspěvků v hmotné nouzi, doplatku na bydlení a podobně.
Vendula POKORNÁ, moderátorka
Co platby za obecní byty, tedy nájmy? Řešíte teď možná víc než kdy dřív to, že lidé s tím mají problémy? Nebo tím, co už jsme tady řekli, to znamená, že ta cena oproti tomu tržnímu nájemnému je opravdu tedy odlišná a nižší, tak s tím zase tak často nájemníci v obecních bytech nebojují?
Miroslav ŽBÁNEK, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, primátor, Olomouc /ANO/
V těch obecních bytech právě díky těm cenám opravdu neplatiči tvoří zanedbatelné procento a jsou to víceméně lidé, kteří se ocitli v různých životních situacích, problematických situacích a neumí se v nich zorientovat, protože právě možnost získat příspěvky na bydlení tak, jak jsou v současné době nastavené, je v podstatě tak jednoduchý systém, jak si zajistit dostupné bydlení, že ten, kdo ho nevyužívá, má opravdu už nějaké jiné osobní problémy. Často to bývá alkohol, psychiatrické problémy a diagnostiky. A to jsou věci, které se snažíme řešit právě v té první linii pomoci pracovníků sociální péče tak, abysme vlastně nikoho nemuseli vystěhovávat na ulici. To je nejhorší varianta, protože kdo odejde z městského regulovaného nájemného, nemá větší šanci najít uplatnění v tomto privátním nájemním sektoru a skončil by na ulici, což je pro samosprávu ta nejhorší možná varianta, protože ti lidé stejně budou potřebovat nějakou formu sociální pomoci.
moderátorka
I přesto tedy ale pokud někdo bydlí v obecním bytě a dostane se do, řekněme, nějakých potíží s platbami, co pak v tu chvíli dělat? Jít na město, komunikovat to, řešit, řekněme, třeba snížení splátek, co mají dělat?
Miroslav ŽBÁNEK, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, primátor, Olomouc /ANO/
V té první fázi je to vždy důležité, právě přijít za pronajímatelem. To znamená informovat zpravidla nějakou správu bytového fondu nebo přímo úředníky na městě, na obci, kteří se starají o ten pronájem, a říct mám tento problém, potřebuju s ním poradit. V druhé fázi vás zpravidla pošlou… pracovníky, kteří se zabývají příčinami toho problému, který tady je, protože přes ta pravidla bývá složitější problém, který vyžaduje odbornou pomoc. A ať už je to na straně například vysokého zadlužení snížených příjmů. To znamená, lidé se často ocitali opravdu v té hmotné nouzi a tito pracovníci poradí a pomůžou, kam se obrátit. Ať už to je na úřad práce, neziskové organizace nebo přímo město má svou síť pomoci těmto lidem.
moderátorka
Na začátku pořadu jsme tady řešili příspěvky na bydlení, vy už jste je tedy taky zmínil. Vidíte o ně každopádně větší zájem? I třeba ze strany právě nájemníků ve vašich obecních bytech?
Miroslav ŽBÁNEK, primátor, Olomouc /ANO/
Mě celkem překvapilo, když jsme si teď dělali takovou krátkou anketu a analýzu s našimi pracovníky, že zatím tyto příspěvky využívá ani ne polovina lidí, kteří by na ně teoreticky mohli dosáhnout. To znamená, že se lidé zatím s tou přicházející krizí snaží ty problémy řešit v rámci vlastních úspor nebo jiným způsobem, než by se obraceli na jakoukoliv formu státní pomoci. Ale dochází k postupnému nárůstu a obávám se, že právě tak, jak teď budou nabíhat nové zálohy na energie a o tom tématu se stále víc a víc mluvit, tak lidé budou překonávat často takovou tu mentální bariéru, kterou mají z té doby blahobytu, ve kterých jsme v posledních letech žili, přijít si někam říct o peníze. Stále častěji se také objevují lidé ze střední vrstvy, kteří vlastně v minulosti vůbec žádnou zkušenost s čerpáním dávek jakékoliv pomoci neměli. Považovali ji za věci, které se týkají opravdu lidé, lidi s nějakým sociálním vyloučením, ale teď se ocitají v té situaci sami. A my se snažíme zdůrazňovat, nebojte se, přičte, protože opravdu od toho tu ti lidé na obecních úřadech, na úřadech práce jsou, aby vám poradili, není to žádná ostuda. Ta situace opravdu v současnosti není jednoduchá.
moderátorka
Miroslav Žbánek, místopředseda Svazu měst a obcí a také primátor Olomouce, moc díky a hezký večer.
Miroslav ŽBÁNEK, primátor, Olomouc /ANO/
Krásný večer.
moderátorka
Dnešní drahé Česko je u konce, zítra ale pokračuje, tématem budou energie zvláště pak plyn. Dotazy už teď posílejte na e-mail drahecesko@ceskatelevize.cz, anebo volejte na náš záznamník, na číslo 2 6113 7788
Přidejte odpověď