Až do pětadvaceti let se paní Hermína (28) z Kladna cítila zdravá. Preventivní prohlídka však tehdy odhalila náznak problému, který se následně změnil v diagnózu srdeční vady a plicní hypertenze. Když o několik měsíců později otěhotněla, zvažovala možná zdravotní rizika – nakonec však za dohledu lékařů a s pomocí léčby dítě donosila a v pořádku porodila. Nyní dokonce čeká druhý přírůstek do rodiny.
Výsledky tehdejší preventivní prohlídky představovaly pro paní Hermínu nepříjemné překvapení. „Necítila jsem žádné zvláštní obtíže, možná jsem se občas zadýchávala při procházce a občas se mi také rozbušilo srdce, ale vcelku nic, co by mě nějak znepokojovalo,“ říká.
Její praktický lékař ale na preventivní prohlídce objevil šelest na srdci a raději Hermínu odeslal na prohlídku do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na kardiologii. „Tam jsem se bohužel po dalších testech dozvěděla, že mám vrozenou srdeční vadu a také trpím plicní hypertenzí. Takže mi lékaři hned nasadili léčbu, prozatím ve formě tablet. Také mi řekli, že bych neměla otěhotnět,“ popisuje paní Hermína, která tehdy pracovala v oddělení zákaznické podpory.
O pět měsíců později ovšem zjistila, že je těhotná. „Byl to docela šok, ale společně s profesorem Pavlem Jansou z VFN, který se o mě staral, jsme se rozhodli, že do toho půjdeme a že v těhotenství chci pokračovat,“ vzpomíná. Kvůli těhotenství a většímu náporu na její organismus musela dostat intenzivnější léčbu, a tak tablety nahradila podkožní infuzní pumpa, která aplikuje velmi účinný lék na plicní hypertenzi nepřetržitě. Těhotenství pak podle paní Hermíny probíhalo bez potíží, nemoc se podařilo stabilizovat a nijak se nehoršila.
„Lékaři mě intenzivně sledovali, chodila jsem na kontroly každý měsíc. Nakonec jsem porodila ve 35. týdnu, což bylo trošku dřív, ale miminko bohužel přestalo růst, a také jsem měla častěji palpitace, tedy bušení srdce,“ vypráví. Miminko se naštěstí narodilo zcela zdravé, kvůli nižší porodní hmotnosti s ním však musela Hermína v porodnici tři týdny zůstat. Po porodu se dokonce její zdravotní stav zlepšil, a tak zvládala péči o novorozeně bez jakékoliv pomoci.
„Věděla jsem, že bych chtěla ještě jedno dítě. Asi po devíti měsících jsem si říkala, že bychom to mohli zkusit znovu, a povedlo se celkem rychle. Jediná změna oproti prvnímu těhotenství byla, že jsme museli zvýšit dávky léku,“ říká Hermína. Její druhé těhotenství probíhá zatím ještě klidněji než první, i palpitace zažívá minimálně. A protože je aktuálně v 38. týdnu těhotenství, lékaři už ji pro jistotu přijali do porodnice. „Doufám, že vše proběhne stejně hladce jako v prvním případě. Na miminko už se s manželem moc těšíme,“ uzavírá.
Přidejte odpověď