Začne se ustupovat od robotických operací? Podle VZP jsou příliš drahé a studie tvrdí, že výsledky operace jsou srovnatelné s tou, kdy skalpel drží ruka operatéra.
Český operatér Petr Štádler z pražské Nemocnice Na Homolce získal v Americe prestižní ocenění za 250 cévních operací provedených robotem da Vinci. Dovětek k ceně zněl: celosvětově jde o nejvíc takových operací udělaných na jednom pracovišti. Malé Česko je tak robotickou velmocí.
Zpráva však přišla právě v okamžiku, kdy roboti neuspěli v hodnocení pilotního projektu ministerstva zdravotnictví, který zkoumal poměr ceny a výkonu. Jsou příliš drazí, součástky robota jsou dokonce v Česku dražší než v zahraničí. Pacienti sice mají méně komplikací než při běžné operaci, ale například výsledky operace prostaty jsou podle hodnotitelů i oponentů srovnatelné s laparoskopií. Až na to, že ta je násobně levnější.
O kolik přesně? MF DNES se podařilo získat čísla, kolik se platí za operace robotem a kolik za ty, když skalpel drží chirurg, a ne rameno robota. Například odstranění dělohy robotem vyjde na 140 tisíc korun, kdežto operace chirurga stojí od 39,5 tisíce korun do necelých 70 tisíc. V průměru je tedy robot dražší trojnásobně, a to u všech zákroků, které se z veřejného pojištění dosud hradí. Všeobecná zdravotní pojišťovna, od níž data pocházejí, proplácí celkem tři druhy operací robotem na sedmi pracovištích v Česku.
Po operaci robotem se rány rychleji hojí, pacienti jdou dřív domů a mají méně komplikací. Potíž je v tom, že ani to všechno nedokáže zatím nikde na světě vyrovnat největší handicap: cenu zákroků.
„Jsou velmi nákladné, proto není účelné provádět takto i běžné výkony,“ říká mluvčí Tichý s tím, že nyní VZP hradí jen to, co doporučilo ministerstvo zdravotnictví, tedy tři typy operace nádorů.
Žlučník robotem? Vyhazování peněz
I odborníci, kteří robotické operace hájí, říkají, že na běžné zákroky se robot nehodí. „Operovat s ním žlučník je vyhazování peněz,“ souhlasí i cévní chirurg Petr Štádler.
Výsledky jsou srovnatelné
Nejvíc operací se provádí právě u nádorů prostaty či dělohy, studie z celého světa však dokazují, že výsledky robotů o moc lepší nejsou.
„Aby to bylo fér, je nutné zvolit správné srovnání a to není se skalpelem chirurga, ale s laparoskopickými operacemi,“ říká Vladimír Rogalewicz z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, která se na zhodnocení přínosů robotů podílela.
„Výsledky co do zdraví jsou srovnatelné, ale finančně robot ze studií vychází efektivněji, jen kdyby běžel naplno 24 hodin denně. Což by u nás nikdo nezaplatil.“
Projekt na zhodnocení efektivity robotů vymyslel poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek. Ten říká, že kdyby o hrazení těchto operací z veřejného pojištění rozhodoval sám, ponechal by je jen jako nadstandard.
Mladá fronta DNES
redakčně kráceno, plný text v dnešním vydání MfD
Přidejte odpověď