Svátky plýtvání, i tak někteří ekonomové označují Vánoce. Češi totiž během nich vyhazují nejenom nesnězené jídlo, ale i třeba staré spotřebiče nebo nevhodné dárky.
TV Prima
——————–
Když začneme u těch nevhodných dárků, tak se obecně mluví o tzv. ztrátě za Vánoce nebo dalo by se říci, i dani z dárků, to je ekonomický pojem, mluví se o tom, že to je zhruba 18 %, to znamená to, že když třeba dáte někomu dárek za 1 000 Kč, tak pokud to není úplně jeho, není to úplně vhodný dárek, tak vlastně pro něj to potom má hodnotu něco mezi šesti a devíti stovkami, což znamená, že už tam o něco vlastně nějaká hodnota se tím trochu ztratí. Podle některých ekonomů to může v české ekonomice znamenat až devět miliard korun, které Češi takhle v uvozovkách propálí na těch nevhodných, nevhodných dárcích. To druhé je potom jídlo a u toho se také relativně hodně plýtvá, tam je to možná ještě víc než u těch nevhodných dárků, protože Češi jsou obecně známí tím a myslím, že to všichni známe, ty tuny bramborového salátu, které si navaříme a nakonec se nám ho třeba úplně nepodaří sníst. Opět, kdybychom to měli kvantifikovat do čísel, tak třeba podle ekonoma Lukáše Kovandy jenom cukroví, které se nesní, tak stojí zhruba 100 000 000 Kč, to cukroví, které se vyháže, protože se nesní, jestli se to teď zlepšuje, tak ano, především u těch nevhodných dárků, protože se stále více rozšiřují internetové obchody, ale i tak taková ta internetová tržiště, kde mohou lidé ty nevhodné dárky přeprodávat, takže už to není jenom o tom, že by ten nevhodný dárek třeba museli dát někomu dalšímu, nebo že by se na něj prášilo na půdě, ale už ho třeba i prodávají, ale pořád je tam ta drobná ztráta, vysoká inflace v posledních letech opravdu každé ty Vánoce dělala stále dražšími a dražšími, otázka potom spíš je, to je fakt, ale otázka potom spíše to, jestli byly ty Vánoce chudší, protože z historie víme třeba podle ekonoma Petra Bartoně, že když jsou, dalo by se říci, těžké časy, tak si lidé na Vánoce mnohdy víc dopřejí, protože si prostě chtějí aspoň ten jeden den v roce udělat hezký. Samozřejmě. Zatím nemáme čísla třeba o tom, kolik toho Češi nakupovali přesně v průběhu prosince nebo kolik dárků nakoupili na Vánoce, ale dalo by se očekávat, že do těch dárků pořád dali stejně peněz, jako tomu bylo v minulých letech. Otázkou potom zůstává, kolik si vlastně za ty peníze, které za to dali, mohli dovolit koupit. No a co konkrétně někteří ekonomové k tomu říkali, to už si můžeme teď poslechnout.
mluvčí 8,
——————–
Ano, co určitě nemůžeme označit jako svátek plýtvání. To může historicky platit o některých chudších východních národech a o svatbách. To je událost jednou za život. A tam skutečně vidíme náznaky takového plýtvání. Schválně, aby rodina ukázala, že si může dovolit tak to navyrobit více jídla, než se za svatby konzumuje, ale Vánoce jsou každý rok, a to se evolučně nedá udržet, aby se každý rok takto plýtvalo. Navíc v zimním období se potraviny lépe udržují, to znamená, to, co nesmíme na Štědrý den či pětadvacátého, tak se dá v zimním období nebo historicky se dalo mnohem lépe zkonzumovat v pozdější době.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
——————–
Zhruba nějakých devět miliard korun. V letošních Vánocích padne na dárky, které ne zcela odpovídají preferencím toho obdarovávaného a často jsou dárky, které vlastně ten obdarovávaný ani nevyužije, nebo to jsou dárky, které pak končí jako nějaké neupotřebené harampádí na půdách, ale vlastně pro ekonomiku s rozvojem třeba online obchodů a třeba i toho nakupování z druhé ruky skrze různé internetové platformy, tak vlastně ti lidé mohou snáze než kdykoliv v minulosti vlastně toto nepotřebné zboží, třeba oděvy, prodat a vlastně ta ztráta nakonec nemusí být pro tu ekonomiku tak velká.
Přidejte odpověď