ČRo Plus – Interview Plus
Evropa hledá cesty, jak omezovat nelegální migraci, které země mimo Evropskou unii by mohly na své území migranty přijmout? Kde je hranice mezi ochranou vnitřní bezpečnosti sedmadvacítky a omezováním práva na azyl? Hostem Interview Plus je dnes ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Dobrý den.
Tak pro pochopení toho následujícího, nejdřív vysvětlíme, co je to model Rwanda, to je řešení, které vymyslela britská vláda, která se domluvila s africkou Rwandou, že bude uprchlíky transportovat do zařízení na jejich území a až tam je podrobí azylovému řízení. Dodejme, že první dohodu Britům zakázal tamní Nejvyšší soud, teď ale dolní komorou parlamentu prošla upravená verze téhož návrhu. Myslíte si, že Britové nakonec najdou cestu, jak nápad dotáhnout?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Já si myslím, a doufám, že ne, protože vlastně to první odmítnutí přišlo už v roce 2022 od soudu ve Štrasburku, kdy řekl v tom případě, kdy irácký občan se měl deportovat do Rwandy, že ta deportace by mu způsobila nebo ten pobyt tam nevratitelnou újmu a zastavil tu deportaci, kterou Britové zamýšleli a až potom vlastně ten stejný nápad odmítl britský Nejvyšší soud a ten zas řekl, že Rwanda není bezpečná země a Britové zareagovali tak, že teď schvalují národní předpis, ve kterém se řekne, že Rwanda je bezpečná země.
moderátorka
——————–
Čili chcete říct, že bezpečnou zemi určuje pouze to, jak je to uvedeno v dokumentu, definice?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Ano, to je často i problém nejenom britský, ale i evropský, že někoho označíme za bezpečnou zemi, ale ta bezpečná, ta země fakticky bezpečná není, takže si myslím, že ten model by mohl narazit na soudy, které budou zkoumat faktickou situaci v té zemi původu a ne to, že existuje předpis, že si řekneme Rwanda, Turecko, Tunisko je bezpečné, tak by to nemělo fungovat.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Existuje pro to nějaká mezinárodní definice, co je to bezpečná země?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
V mezinárodním právu není a v evropském právu se objevuje, ale je značně nejasná. A v tom migračním paktu se právě s tím konceptem bezpečných zemí pracuje také hodně, ale vlastně to vypadá, že tou podmínkou bude, ta bezpečnost bude spočívat v tom, že Evropská unie má s těmi zeměmi uzavřenou smlouvu, ale to nám neříká vůbec nic o tom, jak fakticky bezpečná pro ty konkrétní uprchlíky je. Já si myslím, že ani Turecko, ani Tunisko bezpečné nejsou.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Mimochodem, co by bylo s lidmi, kteří by prošli tím azylovým řízením ve Rwandě, ty by Británie potom přemístila na své území?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
To je také otázka, která není zodpovězená. Myslím si, že Britové plánovali, že tam ti lidé zůstanou navždy.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Rwanda s tím souhlasí?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Rwanda vypadá, že se jí líbí ten tuniský model dostávat spoustu peněz za to, že bude spolupracovat, takže předpokládám, že bude souhlasit, ale myslím si, že když těch lidí by potom přibývalo, tak si myslím, že by se to i Rwanďanům přestalo líbit.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Alespoň z toho, co víme, tak Británie ale údajně Rwandě neslíbila žádné peníze a Rwanda je ani nepožadovala, tak je možné tomu tedy věřit, nebo se to zahrnuje do těch projektů, které už tam Británie v tuto chvíli sponzoruje?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Já tomu nevěřím, protože evropské peníze se doslova sypou na všemožné diktátory v Africe, kteří jsou ochotni spolupracovat v tzv. migračním managementu, a to i do rukou lidí, jako jsou prostě milice v Libyích nebo súdánský diktátor, který je hledaný nebo byl obžalovaný mezinárodním trestním tribunálem, i ti dostávali peníze z evropských daňových poplatníků, takže si myslím, že Rwanda to zadarmo rozhodně dělat nebude.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Ona Británie už není součástí Evropské unie, ale řada zemí sedmadvacítky se chce právě tím nápadem inspirovat, proto se pro to vžil ten název model Rwanda a má podle informací Hospodářských novin svoje příznivce i v Česku. Nemůže tenhle přístup Evropy k řešení migrace státy podobné Rwandě ještě víc destabilizovat?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Já si myslím, že ani ne destabilizovat, jako že bude vytvářet neřešitelné situace pro ty uprchlíky samotné, že nedá se čekat, že těch lidí by byly desetitisíce nebo statisíce, jestliže loni požádalo o azyl v Evropské unii milion lidí, tak asi jako všichni rozumí tomu, že Rwanda si nevezme 500 000 žadatelů o azyl, že to spíš budou jednotky tisíc, možná desítky tisíc a myslím si, že státům jde o to, vyslat ten signál, my jsme horší než ostatní, pošleme vás do Rwandy, běžte někam jinam a jako obvykle to odnesou ty, řekněme, férovější, azylovější systémy, které nacházíme v Německu, případně v severských zemích.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
No, a čistě teoreticky, kolik takových zemí, jako je Rwanda nebo třeba Albánie, se kterou podepsala podobnou dohodu nedávno Itálie, které by tedy vzaly na svoje území migranty, kteří se dostali nějakým způsobem už do Evropy, tak kolik takových zemí je?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Já zatím kromě Albánie a Rwandy nevidím žádný jiný, ale vidím spoustu zemí, které si rády vezmou spoustu peněz za to, že budou spolupracovat v migraci, takže si dovedu představit, že některé velmi chudé země, jako třeba se diskutuje o Mauretánii, budou ochotny i na své území přijímat uprchlíky z cizích zemí, pokud za to dostanou spoustu peněz.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
A tam budou vznikat tedy pouze tábory, jestli to takhle dobře chápu.
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Já si ani nejsem jistý, ten model vlastně nevím, jestli je takto propracovaný, jestli to bude tábor, nebo jestli budou pouze na jejich území a tam se bude procesovat ta azylová žádost. Myslím si, že takto propracovaný ještě není, ale třeba v Albánii by to měly být tábory, ale se Rwandou nebo s africkými zeměmi, myslím, že takhle propracovaný ještě není.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Amnesty International říká, že Itálie právě tím, že tam chce vytvořit ty tábory, tak obešla mezinárodní právo a právo Evropské unie. V čem přesně?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
No, to je úplně jednoznačné, vlastně mezinárodní právo, evropské právo, národní právo i české ústavní právo říká, že uprchlík má azyl, na azyl nárok, Česká republika poskytuje azyl politicky pronásledovaných, to je součást ústavního pořádku, takže my nemůžeme najednou to všechno škrtnout a tvrdit, tedy poskytuje Rwanda, neposkytuje Česká republika nebo neposkytuje Itálie, a toto je v mezinárodním právu, ale i v evropským, v evropském, i v evropském právu lidských práv, které právě střeží Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, i v českém národním právu, takže by to vyžadovalo, myslím si, rozsáhlé legislativní změny, možná i na úrovni ústavních zákonů, abychom vůbec na tuto situaci, že teda Česká republika neposkytuje azyl, byli schopni právně nějak přistoupit.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
A minimálně neobešla třeba Itálie tu situaci tím, že ty tábory v Albánii chce prohlásit za tranzitní prostor a budou spadat po jeho jurisdikci?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Myslím si, že ta jurisdikce je klíčová, pokud zůstává jurisdikce a odpovědnost Itálie, tak si to právně dovedu představit, ale celý konstrukt, jakože nevstoupil, nebo tranzitních prostor, které nepatří nikomu, se kterými mimo jiné operuje i ten migrační pakt, a zkoušela to i Česká republika, nejenom na letišti, ale tehdy i v jednom zařízení ve Velkých Přílepech, které je u Prahy a považovalo se za detašované pracoviště a člověk formálně jakoby nevstoupil, tak to je celé jako nesmysl, pokud ta fikce absolutně neodpovídá realitě, tak si myslím, že opět je to právně neudržitelné před soudy tvrdit, že tedy nevstoupil, nebo je to tranzitní prostor, je to prostě jurisdikce, Itálie je na území suverénní Albánie, takže bude odpovědnost obou těch dvou států vznikat a budou se s tím muset nějak poprat.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Nemá Itálie přece jenom nějaké jiné možnosti, když uvážíme, jaká je tam situace, že ostatní státy Evropské unie nejsou příliš ochotné přebírat migranty, kteří míří z toho Středozemního moře, že ty tábory na ostrově Lampedusa jsou vlastně za hranicí kapacity. Má Itálie jinou možnost?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Já si myslím, pokud se bavíme o ekonomické migraci, tak ty možnosti bezpochyby existují, ať už tím, že teda se vytvoří legální cesty, anebo tím, že se bilaterálně vyjednají smlouvy s těmi zeměmi původu jedna po druhé a Italové nebo Španělé budou schopni ty nedůvodné žadatele o azyl vracet, ale pokud se bavíme o důvodných žadatelích o azyl, kterých třeba přes Řecko nebo do Německa přišla v loňském roce drtivá většina, 352 000 azylových žádostí bylo loni v Německu a z toho 250 000 podaných lidmi ze Sýrie, Afghánistán, Turecko, Írán, Irák, to nejsou žádní ekonomičtí migranti, tak u těch důvodných žadatelů o azyl si myslím, že nic jiného než azylové řízení podle práva evropského, mezinárodního, italského prostě nemůže přijít, musí projednat se azylová žádost. A pokud ten člověk důvody má, tak ho Itálie musí přijmout a máte pravdu, ostatní státy jim v tom téměř vůbec nepomáhají, Italové to vědí, takže proces prodlužují a vlastně všichni potom proudí na sever, nejčastěji do Německa.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Protiimigrantské strany v Evropě často opakují, že suverénní stát musí mít právo sám rozhodovat, kdo v něm bude žít a kdo ne. Toto právo nelze žádné zemi ale upřít, ne?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Nelze, pokud se bavíme o ekonomické migraci. Pokud se bavíme o uprchlících, tak všechny tyto země podepsaly Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků a zavázaly se poskytovat azyl a přijímat uprchlíky, včetně České republiky, pokud se to těmto stranám nelíbí, tak nechť iniciují vystoupení z této Ženevské úmluvy, odstoupení od všech těch mezinárodních závazků a potom s tím právně problém nebude. Morálně samozřejmě s tím problém mám.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Evropská unie jako celek v poslední době uzavřela hned několik dalších dohod, které mají přispět k její větší bezpečnosti. Vy už jste tady zmiňoval země jako Tunisko, s tou uzavřela evropská dohodu loni v létě, teď před 14 dny s Egyptem, chystá se dohoda s Marokem, co si od nich přesně Evropa slibuje?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Já si myslím, že Evropa si slibuje úplně jednoduše zastavení uprchlíků za každou cenu, nebude se zohledňovat, jestli mají ty důvody, nebo ty důvody, prostě zastavovat uprchlíky. Tunis už konečně začal spolupracovat a lodi se snaží vracet a zastavovat, minulý týden 11 mrtvých. Myslím si, že prostě se zalíbil ten model s Tureckem, kde teda spousta peněz zajistí to, že mnoho uprchlíků bude moci zůstat v té tranzitní zemi a možná tam zůstat i natrvalo, například u Syřanů vlastně Turecko už přes 10 let hostí 3,5 milionu Syřanů a je to díky evropským penězům.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
A řekl byste, že to funguje, model právě dohody s Tureckem z roku 2016, kdy v podstatě Recep Tayyip Erdogan, kdykoliv se mu zachce, tak vyhrožuje tím, že pošle uprchlíky do Evropy, v některých momentech tu dohodu nedodržuje.
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Ano, já si myslím, že Erdogan je diktátor, vydírá nás tímto, ale na druhou stranu Turecko se prostě stará o 3,5 milionu syrských uprchlíků, kteří by jinak z velké části skončili v Evropě, takže asi nám nic jiného nezbývá, a podobné to bude zřejmě s Tuniskem a podobné s Egyptem. Pro mě největší problém jsou dohody vyloženě s diktátory, kde dochází k vážným porušováním lidských práv typu mučení, jen bych připomněl, že tento týden vyplynula informace, že se v Libyi našel masový hrob, masový hrob s 65 ostatky lidí, migrantů.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
A s Libyí máme nějakou dohodu?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
S Libyí Evropská unie jako taková dohodu nemá, ale financuje libyjskou pobřežní stráž. A co mě vyděsilo, tak Česká republika vlastně ten svůj program pomoci na místě směřuje i do Libye, tak bych rád viděl, v čem ta pomoc spočívá, protože pro mě je to skandální, je to země v rozvratu, kde dochází k pravidelnému mučení, aby se platilo výkupné příbuznými za ty lidi, který vy na fotografiích a na videích mučíte, což je úplná katastrofa. A do tohoto plynou evropské peníze daňových poplatníků na jakousi migrační spolupráci, to je prostě naprostý skandál, myslím si, že ve srovnání s tímto Turecko je vlastně ještě vzorový příklad docela fungující spolupráce.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
No, i z Tuniska byly známy případy, kdy se migranti odváželi do libyjské pouště. Tak to už se po uzavření té dohody neděje?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Děje se to stále a je to problém i s Tuniskem, já jsem říkal, že Turecko je v tomto možná ještě docela dobrý příklad, kde přece jenom 3,5 milionu lidí našlo ze Sýrie druhý domov.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
No, a snaží se Evropská unie nějakým způsobem kontrolovat, kam plynou ty peníze a co se vlastně děje skutečně nebo před tím zavírá oči?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Zavírá oči. A dokonce byly případy, kdy europoslanci chtěli zkontrolovat, co se děje v Tunisku, nebo co se děje v jiných zemích, do kterých sype Evropská komise naše peníze a ten přístup byl odepřen. Takže vypadá to, že to je opravdu zavírání očí a kdo je za jakoukoliv cenu ochoten zastavovat uprchlíky, tak je najednou evropským partnerem a dostává spousty peněz.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Přístup byl odepřen a Evropská unie se nesnažila s tím něco udělat?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Nesnažila.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Mohou ty peníze, když to vezmeme ještě z jiné strany, třeba v případě Egypta, posloužit i k větší stabilitě té samotné země, platí si tím Evropa i to, že vlastně i tahle země nebude nestabilní, nebudou z ní další uprchlíci, které by musela řešit?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Já si myslím, že ano, že mohou přispět k tomu, že uprchlíci najdou domov v té tranzitní zemi, to bezesporu ano. A jinak si myslím, že pokud neplynou ty peníze do země s vládou práva, prostě s nějakým fungujícím systémem dodržování lidských práv, monitorování lidských práv, tak jsou to vlastně ohrožené, které mohou končit v rukou diktátorů a mohou vlastně tu zemi i destabilizovat.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Já se na tu stabilitu ptám záměrně, protože proč vlastně dochází k tomu pohybu? Proč lidé emigrují nebo migrují, protože jsou ohroženi válkou nebo chudobou? Nevrací se západu vlastně to, že po koloniální minulosti kontinentu, tedy Afriky, rezignoval na další angažmá v té oblasti?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Já si myslím, že máte pravdu, že ta pomoc by měla směřovat Africe masivní, ale, ale ne v tom, že budeme vytvářet umělé hranice a posilovat jakési migrační systémy, o které tam nikdo nestojí, protože intra-africká migrace byla vždycky přirozenou reakcí na krize v Africe a je úplně chybné prostě tam uměle vytvářet hranice a nutit a finančně podporovat vznik jakýchsi pobřežních stráží nebo hraničních hlídek a skenů a všech těch technik, které jsou velmi drahé, místo toho bychom se měli soustředit na pomoc Africe v tom smyslu, že prostě tam budou evropské firmy investovat, vytvářet pracovní místa v zemi původu, aby nemuselo tolik Afričanů hledat práci někde jinde, starat se o změnu klimatu, která dopadá na africké země mnohem víc než na nás, a lidé i z toho důvodu odcházejí do Evropy, prostě smysluplné investice, které vytvoří pracovní místa tam a nikoliv budovat jakési pobřežní hlídky nebo pohraniční stráže mezi Saharou a zeměmi pod Saharou, aby náhodou lidé nedoputovali ani k Sahaře, to jsou prostě vyhozené peníze.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Říká Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, který je hostem Interview Plus. Z vaší zkušenosti, kolik procent lidí z těch, kteří se vydají na cestu, má nárok na azyl?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
To je velmi těžké říct, ale ze statistik vyplývá, že každý rok to bývá v Evropské unii větší polovina. A jak jsem uváděl ta německá čísla, 352 000, z toho zhruba 250 z těch opravdu špatných zemí, tak to bude větší polovina. Na druhou, když se podíváte na skladbu národnostní, nově příchozích třeba do Španělska nebo do Itálie, tak to bude většinou, jestli to mohu takhle zevšeobecnit, ekonomická migrace, ale v tom celkový obrázek bude, minimálně polovina jsou důvodní žadatelé, kteří přichází z velmi špatných režimů.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
No, a to ohrožení chudobou není důvod k udělení azylu?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Podle mezinárodního práva není. A ti lidé prostě podle práva by měli být odmítnuti, a pokud Evropa nepotřebuje jejich pracovní síly, tak mohou být vráceni podle práva zpátky do země původu.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
A nediskutuje se třeba o tom, že by právě tyhle věci se nějakým způsobem měnily i na základě toho, že přichází klimatická krize, takže ty země, které budou ohroženy třeba nejenom chudobou, ale i hladomorem, tak těch bude přibývat.
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Bude, ale zase státy světa nebo i Evropské unie vlastně mají právní závazek jenom k těm uprchlíkům podle Ženevské úmluvy a zdráhají se komukoliv jinému poskytnout pomoc, ať už jsou to klimatičtí uprchlíci nebo lidé utíkající před chudobou, ale zase jsou případy, když třeba bylo zemětřesení v Turecku, tak spousta zemí nabídla dobrovolné přijetí tisíců lidí postižených tím zemětřesením, takže takhle v jednotlivých případech jsme schopni zareagovat lépe, ale systémově vlastně nezvládáme ani moc tu povinnost přijímat uprchlíky podle Ženevské úmluvy, takže bohužel teda klimatičtí uprchlíci, uprchlíci před chudobou, si myslím, že pochopení a přijetí nenajdou.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Vy jste už dříve v rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že Evropě chybí program pracovní migrace. Myslíte, že by se tady potkala poptávka s nabídkou nebo nabídka s poptávkou?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Rozhodně ano. Jako evropské společnosti vymírají, bez cizinců jsme úplně ztracení, protože prostě naše porodnost je tak nízká, italská třeba ještě mnohem horší, že to bez nich vůbec nepůjde, takže, a firmy konstantně brečí, že potřebují statisíce nových pracovníků v České republice, přestože už tady máme skoro 400 000 Ukrajinců nově příchozích, takže bezpochyby by ten program byl vhodný. A je otázka, jestli ho dělat evropský nebo spíše jednotlivé země by si nadefinovaly, koho potřebují, ale bohužel nám to nejde. Ta nabídka vlastně pro nově příchozí nepřichází, takže přichází oni často nelegálně a pořád vítězí převaděči.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
No, a jak byste zajistil, aby se tito lidé naopak nestali novodobými otroky na trhu práce.
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Tak jednak legální cesty pro ty důvodné uprchlíky, ale pak i kontrolované programy, přijetí právě těch profesí, nebo těch lidí, které naše fabriky potřebují, naše fabriky mimo jiné nebo téměř výhradně poptávají nekvalifikovanou nebo tu nejníže kvalifikovanou pracovní sílu, takže to může být v podstatě kdokoliv, kdo je ochoten na 8 hodin přijít do práce do těch fabrik. Takže si myslím, že legální programy, které budou kontrolované, lidé budou prověřeni, potká se tam nabídka fabrik nebo poptávka fabrik s požadavky těch lidí. Myslím si, že by to šlo zařídit.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Funguje to takhle s Ukrajinci?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Zatím moc ne, ale vlastně ty programy, které byly nazývány v minulosti pilotními programy, tak vlastně se snažily propojovat požadavky firem s tím, koho tedy přijmeme a bohužel to naráží často na kapacitu velmi nízkou našich ambasád, někdy i korupci na našich ambasádách, co si budeme povídat. Ale myslím si, že celkově ten nápad prostě propojovat potřeby nebo poptávku firem s lidmi, kteří tu kvalifikaci mají, je velmi dobrý.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Pro tu korupci máte nějaké důkazy?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Ano, to proběhlo médii mnohokrát, takže stačí se podívat jenom do článku, který se týkají třeba naší ambasády ve Vietnamu nebo i v dalších zemích.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Programy pracovní migrace. Zaznamenal jste, že by k tomu byla někde politická vůle? A teď nemluvím jenom o České republice, myslím, v Evropě obecně.
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Ano, určitě, protože firmy opravdu konstantně požadují větší počet nově příchozích.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
To mluvíte o firmách, ale politická vůle by k tomu byla?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Já si myslím, že nakonec o všem rozhoduje byznys a že vlastně i u nás ta politická vůle, pokud byznys dostatečně tlačí, že potřebuje nově příchozích, tak je, a ty naše programy už jdou do stále větší a větší dálky, takže jsou to Filipíny, Mongolsko a další země a vlastně nejsem si jistý, jestli politici po tom touží, ale ta poptávka a tlak firem je tak velký, že vlastně jako ty programy legální migrace se posouvají pořád dál a kvóty se zvětšují, takže v podstatě to v omezené míře funguje už nyní.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
No, a proč na to tedy nejít z té druhé stránky, přes ten byznys, který by si vybíral ne Filipínce, ale třeba mezi Syřany a Afghánci.
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Souhlasím. My jsme tady ten koncept /nesrozumitelné/, vlastně snažit se spojit kvalifikované uprchlíky rovnou s firmami a umožnit jim přijetí, prosazovali už před 5 lety, ale bohužel tady v té hysterii, která vznikla po syrské krizi, to bylo úplně neprosaditelné.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
A teď zase právě zpátky na zem, když vidíme, jak v Evropě obecně posilují politické strany, které mají boj proti migraci už ve svých programech, nerovnala by se taková snaha dostat migranty na unijní pracovní trh k politické sebevraždě každého, kdo by s tím přišel?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Já se obávám, že u nás určitě, na západě to bude lepší a že vlastně, pokud bychom byli schopni zargumentovat, že ti lidé přichází z kulturně podobného prostředí, takže by to společensky i politicky průchozí bylo.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Myslíte si, že je to kulturně podobné prostředí?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Myslím si, že třeba máme obrovskou výhodu v té ukrajinské migraci.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
To asi nikdo nezpochybní.
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
No, ale jinak se obávám, že vlastně ti pracovníci potenciální, kteří jsou z kulturně blízkých oblastí, tak už jsou dávno v Německu a už dávno přišli do západních zemí a my jsme zase zaspali, takže musíme hledat nebo lovit dál a dál v kulturně nepříliš blízkých oblastech typu právě Filipíny.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
A když se na tu problematiku podíváme ještě opravdu velmi zeširoka, co je špatného na tom usilovat o vnitřní bezpečnost Evropské unie?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Já s tím naprosto souhlasím, ale musíme se smířit s tím, že migrace byla, je a bude a snažit se o to ji kontrolovat a řídit ku prospěchu všech. A my zatím, já za tím vidím největší prospěch u převaděčů, protože tady ta restrikce vede jenom k tomu, že prostě díky převaděčům, kdo má peníze, se dostane do Evropy v podstatě každý a takto by to fungovat nemělo.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Myslíte si, že převaděčům nějakým způsobem, opačné slovo než neusnadní, tedy nezhorší tu pozici ten migrační pakt, který teď prošel Evropskou radou a míří tedy ke schválení už, řekněme, spíše takovému formálnímu do Evropského parlamentu?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Já se obávám, že tím, že ta restrikce a detence lidi ve vězení, včetně malých dětí, budou už na evropských hranicích, tak vlastně převaděčům paradoxně mohou nahrávat, protože jejich cena a služby budou o to víc potřeba, aby se lidé tady těm kontrolám a těm věznicím na hranicích vyhnuli, takže si myslím, že jim rozhodně toto vítr z plachet nebere.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Ten migrační pakt má tedy ještě projít právě evropským parlamentem. Očekáváte, že se tam podaří prosadit ještě nějakou změnu, i vzhledem k tomu, že se blíží evropské volby?
Martin ROZUMEK, ředitel, Organizace pro pomoc uprchlíkům
——————–
Vůbec to nečekám. A obávám se, že tam mohou být maximálně zhoršení typu, že budeme vykládat velmi flexibilně solidaritu v tom smyslu, že to může být solidarita v podobě budování detencí nebo doslova koncentračních táborů někde prostě v Africe a bude se to vykládat za solidaritu, takže tyhle nuance tam zatím chybí, ale spíše očekávám ještě zhoršení než zlepšení.
Šárka FENYKOVÁ, moderátorka
——————–
Říká host Interview Plus, kterým byl ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Děkuji za rozhovor.
Přidejte odpověď