Bolavá záda jako nemoc z povolání: První lidé by se mohli dočkat odškodnění

ilustrační foto: photoexpress

Pracovníkům na stavbách nebo třeba zdravotníkům zvedajícím těžké pacienty může být onemocnění zad uznáno jako nemoc z povolání. Za první rok existence této možnosti už lékaři prověřují několik případů.

Bolí vás kvůli vaší profesi záda? Potom možná máte nárok na uznání tohoto zdravotního problému coby nemoci z povolání. Od 1. ledna loňského roku totiž bylo do seznamu nemocí z povolání nově zařazeno také závažné poškození bederní páteře.

Ačkoliv nové ustanovení platí déle než rok, zatím se to v praxi neprojevilo. „Za rok 2023 nebyla dosud přiznána ani jedna nemoc z povolání s diagnózou chronické onemocnění bederní páteře,“ řekla vedoucí Centra práce a pracovního lékařství Vladimíra Lipšová.

Není však vyloučeno, že se letos alespoň některým postiženým zaměstnancům jejich onemocnění nezúročí. „Dle našich informací je několik případů napříč Českou republikou v řešení,“ podotkla Lipšová.

Kolik peněz by postižení pracovníci mohli získat jako odškodnění? Lišit se to bude případ od případu. Při jejich posuzování se bude rozsah poškození hodnotit na základě bodového hodnocení dle příslušného nařízení vlády 200 až 700 body. „Hodnota bodu je určena jako jedno procento průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího roku,“ uvedla mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.

Kupříkladu průměrná mzda za 1. až 3. čtvrtletí loňského roku činila 42 427 korun. Pokud by některému pracovníkovi bylo poškození páteře uznáno jako nemoc z povolání v letošním roce, mělo by se odškodnění podle této normy zřejmě pohybovat v rozmezí od 84 854 korun do 296 989 korun.

Poškození páteře ovšem nebude uznáno jako nemoc z povolání zdaleka každému pracovníkovi, který bolestí zad trpí. Smůlu mají například úředníci, kteří celý den v práci prosedí, ostatně podobně jako třeba někteří novináři. Protože jsou kritéria pro uznání onemocnění bederní páteře za nemoc z povolání velmi přísná, očekává se, že jim ročně vyhoví nanejvýš několik desítek lidí.

Bolest k uznání nemoci z povolání nestačí

Bolestí zad alespoň jednou za život trpí podle statistik téměř 90 procent kancelářských pracovníků, to však na splnění podmínek uznání za nemoc z povolání zdaleka nestačí. „Nemoc z povolání je definována jako chronické onemocnění bederní páteře s poškozením několika meziobratlových plotének na úrovni bederní páteře, které je prokazatelné rentgenologicky a pomocí dalších vyšetření,“ vysvětlila Lipšová.

Čí záda se tedy při práci ničí nejvíce? Podle vědeckých studií k poškození bederní páteře dochází zejména tam, kde pracovníci buď opakovaně ručně manipulují s břemeny, anebo často zaujímají nepřijatelné pracovní polohy trupu, ještě více pak pokud se jich týkají oba tyto faktory.

Ve výčtu ohrožených profesí proto nechybí například někteří pracovníci ve stavebnictví či v oboru dobývání surovin. Může se to ovšem týkat rovněž zdravotníků, kteří často zvedají těžké pacienty. „Studie naproti tomu nezjistily významné poškození při sedavé práci,“ uvedla Simona Halásová ze Státního zdravotního ústavu.

Chronická bolest zad může mít nepříznivý vliv nejen na práci, ale i na kvalitu mimopracovního života a na fyzické i psychické zdraví pacienta. Lidé by se proto měli snažit této bolesti předcházet, zejména správným držením těla při sezení i stání, udržováním zdravé tělesné hmotnosti a dostatkem pohybu i posilováním zádových svalů.

„Při vykonávání pracovních činností je důležitá jejich správná ergonomie i správná manipulace s břemeny,“ zdůraznila Lipšová. V případě rozvíjející se bolesti zad by postižení měli včas kontaktovat odborníky.

Jaká jsou kritéria pro uznání onemocnění bederní páteře za nemoc z povolání

pokud neurolog diagnostikoval chronické onemocnění bederní páteře a jednoznačně vyloučil coby hlavní příčinu onemocnění jiné diagnózy (například vrozené vady páteře nebo následek úrazu)

požadovaný stupeň nálezu na bederní páteři potvrdilo vyšetření pomocí magnetické rezonance

pracovník strávil nejméně tři roky prací, při níž se pravidelně vyskytovalo časté ohýbání nebo úklony trupu při držení, zvedání a přemísťování těžkých břemen a byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti pro chronické onemocnění bederní páteře v celkovém trvání nejméně 12 měsíců

teprve pokud jsou splněny tyto podmínky (doba rizikové práce a trvání pracovní neschopnosti) a obě klinická kritéria (neurologický nález a nález na magnetické rezonanci), lze pacienta objednat k ověření nemoci z povolání na Středisko nemocí z povolání

poté krajská hygienická stanice posoudí pracovní podmínky na pracovišti postiženého, a pokud uzná, že splňují kritéria pro vznik nemoci z povolání, může ji Středisko nemocí z povolání uznat

zdroj: Státní zdravotní ústav

Jiří Janda

Pražský deník

https://prazsky.denik.cz/

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.