Financování sociálních služeb lze plánovat jen na rok

ČT 1 – Události

Sociální služby v nejistotě, nízkoprahová centra, denní stacionáře nebo třeba domovy pro seniory budou dál dostávat peníze od státu jen na jeden rok. Hůř se jim tak plánují investice do oprav nebo nového vybavení.

Velkou reformu financování služeb, po které poskytovatelé volají už 12 let, resort práce do konce volebního období nestihne připravit. Přitom to byla jedna z priorit v programovém prohlášení kabinetu.

Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Nicméně já za celé ty tři roky dělám jednu podstatnou změnu oproti svým kolegyním a kolegům a předchůdcům v tom, že vždycky v polovině září ví všechny kraje a všichni velcí poskytovatelé na korunu přesně, kolik ze státního rozpočtu půjde do těch jednotlivých krajů ze strany MPSV.

Aleš Juchelka, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/
——————–
I přestože to měla vláda v programu, tak to nedodržela. My také přemýšlíme nad tím, jakým způsobem to uchopit. Víceleté financování určitě ano. Tříleté bych viděl jako tu zlatou střední cestu. Nicméně říkám, je potřeba změnit celý systém.

moderátorka ČT
——————–
Situace se v jednotlivých regionech liší, každý kraj od ministerstva dostává jiné procento peněz, které pak rozdělují mezi jednotlivé služby.

Helena Fišerová, pečovatelka, Domov pro seniory Řečkovice, Naděje
——————–
Budem tady čekat na oběd, jo?

, redaktorka ČT
——————–
Celý život seniorům pomáhá, se stravou, hygienou i úklidem. Neměnila by profesi ani zaměstnavatele, přestože v jiném zařízení by Helena Fišerová vydělala víc.

Helena Fišerová, pečovatelka, Domov pro seniory Řečkovice, Naděje
——————–
Je tady míň klientů a opravdu ten kolektiv jsme tady měli vždycky dobrý. Kdybych byla samoživitelka nebo prostě byla v jiné situaci, tak bych asi zvažovala, ale mám štěstí, že toto nemusím nějak moc řešit, takže si můžu dovolit být tady.

redaktor ČT
——————–
V domě Naděje v brněnských Řečkovicích se o 31 klientů stará 24 hodin denně 14 ošetřovatelek. Podle ředitele by ideálně potřebovali ještě dvě zdravotní sestry a dvě pečovatelky.

Jiří Valnoha, oblastní ředitel Naděje
——————–
U nás pečovatelka má obvykle 26 000, 27 000 hrubého, zdravotní sestra 31 000, 33 000. Ten rozdíl obecnej je zhruba 3 000–5000 u pečovatelek oproti těm takzvaně státním domovům, který mají mzdu garantovanou zákonem a u zdravotních sester je ten rozdíl 8 000–15 000 měsíčně, to znamená, že nám se skutečně velmi těžko hledají lidi na tyhle pozice.

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér /KDU-ČSL/
——————–
My se snažíme za prvé meziročně výrazněji zvyšovat financování sociálních služeb a s tím souvisí celkový objem, který potom ti poskytovatelé mohou případně dát i na tu část mezd.

, redaktorka ČT
——————–
Tady ale nestačí, na provoz brněnských domovů chybí Naději 4,5 milionu. Roky už nemají na nutné opravy.

Jiří Valnoha, oblastní ředitel Naděje
——————–
Ty trubky jsou starý, litinový, prorezlý, takže co chvíli někde to v uvozovkách jako rupne. Vyměnit to tak, jak by bylo potřeba v celým domově, jsme si nechali odhadovat od firmy. Náklad byl 800 000. Pro nás absolutně jako nemožný. Tady je náš už v podstatě muzejní mandl, na který nás upozorňovali už z inspektorátu práce, že dávno by se tyhle mandly neměly používat, ale nový mandl by byl zase 120 000.

, redaktorka ČT
——————–
Zařízením podobného typu se nedaří ani navyšovat kapacitu, která bude s ohledem na stárnutí populace potřeba. Asociace poskytovatelů poukazuje na velké rozdíly mezi službami.

Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
——————–
Někdo dostane 12 000 Kč na jedno lůžko v pobytové službě měsíčně a někdo 3000 podle toho, v kterém je kraji, anebo jak je to právní forma toho poskytovatele, ale na tom lůžku je podobný senior nebo osoba se zdravotním postižením, který vlastně potřebují stejný objem péče.

redaktorka ČT
——————–
Financování sociálních služeb by se podle něj do budoucna mělo nastavit tak, aby bylo transparentní, spravedlivé a hlavně předvídatelné, a všechny služby tak mohly poskytovat i stejně kvalitní péči.

Sociální služby v Česku fungují hlavně díky dotacím od státu a samospráv. Podle Horeckého závislost na tomto roste a podíl předvídatelných zdrojů klesá. Dodává, že to brání rozvoji služeb.

Ministerstvo práce letos na hospodaření sociálních služeb poslalo o dvě miliardy víc než loni, celkem 28 miliard. Část z nich dostaly služby označované jako nadregionální. Většinu peněz pak obdržely kraje.