ČRo
pan MUDr. Pavel Kořínek z Oblastní nemocnice v Trutnově působí v cévní poradně. Dobré dopoledne, vítejte. Naše téma jsou křečové žíly, což je častý problém, ale problém, který si vyžaduje řešení, je to problém, který trápí muže i ženy, je dědičný, v nějaké fázi je i estetický, což nám hodně vadí, protože křečové žily už jsou pak vidět a někdy opravdu hodně, ale problémem zdravotním je to, že krev těmito žilami neproudí tak, jak by měla. Co je tam na tom špatně?
MUDr. Pavel Kořínek
——————–
V zásadě se dají ty křečové žily rozdělit do dvou velkých skupin. Ta první daleko častější jsou tzv. primární varixy a ty jsou právě založeny na poruše syntézy, tvorby toho kolagenu v žilní stěně, a druhý jsou potom získané neboli sekundární varixy, které vznikají následkem neprůchodnosti, zejména hlubokého žilního systému, takovým modelovým příkladem těch druhotných sekundárních varixů je hluboká žilní trombóza, protože až 85 procent krve v žilách, respektive z té dolní končetiny se drénuje právě hlubokým žilním systémem, takže když je tam obstrukce v tom systému, tak si najde tělo jinou možnost odtoku z té dolní končetiny a právě se tvoří ty sekundární varikozity, takže je to důležité pro případnou léčbu. Protože zatímco ty primárně varikozity se objevují už poměrně i v častém věku, nejmladší, kterého jsem viděl, byl třináctiletý hoch. Takže vznikají poměrně často, ty lze operovat různými nebo respektive ošetřovat různými způsoby. Zatímco u těch sekundárních druhotných varikozit by se mělo výrazně zvážit, zda nějak intervenovat, protože výrazně by mohl zhoršit odtok z té dolní končetiny a následkem by mohly být třeba rozsáhlé, dlouhodobé a úporné otoky té horní končetiny.
moderátorka
——————–
Zrovna mluvíte o chlapci a vím, že se i muži s tím potýkají, ale přesto obecně se říká, že asi u žen je to častější onemocnění nebo častější výskyt.
mluvčí 2,
——————–
Nepřijde mi, že by v praxi ta prevalence byla až úplně, že ženy mají mnohem častěji varikozity než muži, ale ženám to daleko víc vadí.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Jak nás to může ohrozit na zdraví? Pokud bychom neřešili vůbec.
mluvčí 2,
——————–
Ten stav. V podstatě, když se objeví ty varikozity, tak vzniká porucha odtoku krve z dolní končetiny, protože jak možná posluchači vědí, v těch žilkách jsou také drobné chlopně, které způsobují, že ta krev se nevrací zpátky, a při chůzi, při zapínání svalů v dolní končetině se posunuje stále výš a výš, a když přestanete chodit, tak se tyto chlopně jaksi zastaví a ta krev teda pořád postupuje směrem k centru těla. Zatímco když ty žíly jsou rozšířené, hodně dilatované, pokroucené, tak ty chlopně nefungují a ta krev tam v podstatě pořád stojí a špatně se dostává zase směrem k tělu, takže kolem kotníku pak můžeme detekovat tzv. výraznou žilní hypertenzi a vysoký žilní tlak kolem těch kotníků. A při dlouhodobém procesu, když se to neřeší a ty varikozity jsou opravdu rozsáhlé, tak hrozí výsev takových drobných, hnědavých jako teček, které se postupně můžou slít až do velkého takového hnědočerného až zabarvení a hlavně se výrazně zhoršuje trofika té kůže, výživa té kůže a pak už i drobné škrábnutí nebo kousnutí komárem nebo nějaký odřenina pak může způsobit, že se to celé rozpadne, ten kožní kryt se neudrží integrovaný a objeví se to, čemu se říká vřed.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
A to se potom i docela často špatně léčí. Je to tak?
mluvčí 2,
——————–
A to je bohužel proces výrazně dlouhodobý a takže je potřeba, aspoň se do tohoto stadia nedostat nějakou dobu.
moderátorka
——————–
Pak jsou ty uzlíky čím dál víc vidět, jaké můžou způsobovat potíže? Lidé si často stěžují na pocity takových unavených těžkých nohou. Jde nějak zmírnit?
mluvčí 2,
——————–
Je tomu tak, a to je důsledek, jak jsem zmiňoval, té žilní hypertenze, že tam ta krev špatně odtéká a lidi mají a zejména si stěžují na večerní otoky, ty bývají různě velké intenzity, ráno mizí, ale večer jsou většinou výraznější. Tak jednak to tlačí, bolí a ne nadarmo se tomu i říká křečové žíly, že občas mají i křeče v té dolní končetině a dá se tomu předcházet zcela určitě nějakou polohovou terapií, aspoň když přijdou lidi domů, tak se doporučuje lehnout si na podlahu a opřít si nohy o stěnu nebo si je dát na židli nebo na stůl a během doby ten otok se tím způsobem zmírni a ta žilní hypertenze se také výrazným způsobem zmírni, no, a samozřejmě zlatým standardem je pořád kompresivní terapie, ale jestliže lidi už mají takové obtíže a mají tam ty křečové žíly, tak myslím, že už by stálo za to navštívit lékaře, nějak zkonzultovat, jestli ten nález už by se neměl řešit.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
teď před chvílí telefonovala paní Lenka, už ji nemáme na lince, ale ptá se na tzv. metličky, pane doktore. A to jsme čekali, že to přijde. To nejsou přímo ty uzlíky, ale přece jenom už je to něco, co je vidět většinou v takové fialové barvě. Paní Lenka říkala, že jich má hodně, že jí někdy i praskají, že někdy má křeče v nohou, ale jinak že je v pořádku, s ničím se neléčí, krevní testy má v pořádku taky. Tak co by se s tím dalo dělat?
mluvčí 2,
——————–
Metličkové, neboli flebektazie, to je takový poměrně zajímavý medicínský problém, protože prakticky se nevyskytují u mužů, výhradně se vyskytují skoro stoprocentně u žen a jejich etologie dodneška není příliš jako rozšifrovaná. Zřejmě to bude mít asi nějakou souvislost s ženskými pohlavními hormony. Metličkové žíly jsou v podstatě rozšířené žíly v kůži, přímo v kůži, není to v podkoží, jako jsou ty klasické varikosity, ale přímo v té kůži dosahují velkých, někdy takových šlapovitých, takových uměleckých obrazů, ne nějak jako, že by způsobovaly třeba poruchu trofiky, vznik nějakých vředů. To rozhodně ne, ale některé ženy si stěžují, že třeba v době cyklu třeba menstruace jsou výrazně citlivý, občas i mají pocit, že otékají, můžou bolet, ale jak posluchačka říkala, zdánlivě to vypadá, že praskají, ale oni se spíš jen tak v té kůži pořád jakoby rozšiřují. Jako účinná terapie, jako prevence vzniku těch flebektází v podstatě není. Kdysi se doporučovaly takové vysoké dávky třeba vitaminu C, který snad měl na tu stěnu nějaký vliv a nějak se to pozastavilo, ale současně se ta terapie těch metličkových venektázií dělá tzv. skleroterapií, což je taková metoda, při které se přímo do toho útvaru té žilky vpraví speciální roztok, většinou na bázi tekutiny, anebo na bázi pěny, která se tam zavede takovou drobnou malinkatou Jehličkou a za čas ta Žilka obliteruje, zmizí, udělá se z ní vazivový proužek a viditelná není. Jako součást ještě této terapie je, že pacientka musí nosit minimálně po tom výkonu kompresní punčochy, většinou to nebývá jenom jedno sezení, ale několik sezení za sebou. Měla by nosit teda elastické punčochy, pokud možno až na stehno. Nicméně doporučuje se ne klidový režim a naopak spíš normální – třeba jízda na kole, běžný chození, běhání, ale právě v těchto punčochách. Ale problém je, že v podstatě, když ošetříte ty žilky na jednom místě, je velká pravděpodobnost, že se dřív nebo později můžou objevit i jinde.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
A je to nutné z hlediska zdravotního je odstraňovat. Nebo to spíš ženy chtějí z toho hlediska estetického?
mluvčí 2,
——————–
Z toho hlediska víceméně estetického, protože skutečně jsou výrazné a svádí to se na to dívat. Takže je to většinou estetické hledisko. Že by ohrožovaly na zdraví, že by z toho snad měly být nějaké trombózy nebo nějaký defekty na kůži, tak to nehrozí.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
My jsme mluvili o tom, jak ulevit obtížím, když má člověk pocit unavených těžkých nohou, případně když otékají právě při křečových žilách, že je dobré si je dát nahoru. Taky se doporučují střídat teplá ledová sprcha. A jedna posluchačka se ptá na saunování, pokud člověk trpí na křečové žíly, jestli je to pro něj vhodné?
mluvčí 2,
——————–
Právě to střídání studeného a horkého prostředí víceméně rozhýbe takzvaně tu žilní svalovinu, takže ty žíly jsou jakoby kompresibilnější, ale dlouhodobé sezení v nějakých parních provozech a horkých provozech a výrazně horké vodě se spíš nedoporučuje, protože vede k dilataci, roztažení těch žil. A v podstatě se vám ta žilní hypertenze, o které jsem hovořil, může výrazně zhoršovat.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Jaký je váš názor na různé mastičky a zklidňující gely?
mluvčí 2,
——————–
To je v podstatě symptomatická terapie, když to bolí, tak můžeme použít nějaký antirevmatika, který situaci výrazně uklidní, ale neléčí to. Nezmizí, jakmile už jednou jsou viditelné, a to dokonce i v tom těhotenství, když se objeví, tak po porodu nezmizí.
moderátorka
——————–
Pan doktor pracuje v cévní poradně v Oblastní nemocnici v Trutnově. Jak vyšetřujete? Někdy je to vidět na první pohled, samozřejmě, když už ty uzlíky jsou hodně vidět, někdy možná ne. Jaké jsou metody vyšetřování?
mluvčí 2,
——————–
V podstatě základem je klinické vyšetření, kde, kam až sahají ty varikozity, odkud, kam vedou a dalším klíčovým vyšetřením pro zejména následnou operativu, je vyšetření ultrazvukové, kdy ultrazvukem zjišťujeme, jak vypadá ten hluboký žilní systém, zda tam nejsou nějaké stenózy nebo respektive destenózy, nějaké uzávěry po třeba i přechozených hlubokých trombózách, kterých si pacient ani nemusí všimnout. A sledujeme ještě tzv. refluxní body, to jsou místa, kdy z toho žilního systému jsou roztaženy tzv. perforátorové žíly, což jsou žíly, které spojují ten povrchový a hluboký žilní systém, které se taky nějak můžou dilatovat a chlopně v nich jsou potom nefunkční a vlastně se krev dokáže drrénovat i z toho hlubokého žilního systému takhle patologicky do toho povrchového žilního systému a tyto spojky by se měly vyhledávat a následně i podvazovat ty perforátory. Výrazně to zlepšuje potom klinický efekt té operační terapie.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
No, a vím, že i potom třeba při takovém vyšetření před operací si doktor dělá na pacienta křížky do různých míst.
mluvčí 2,
——————–
Tomu se říká takzvaně mapping, že si přímo označuje ty varikozity, protože jakmile pacient zaujme tu horizontální polohu, obvykle zmizí ty varikozity, takže by to poměrně složitě hledal, takže každý má na to trošku nějakou speciálnější metodu, jakým způsobem si označuje ty varikozity. Ale měl by mít vždycky předem označené tam, kde jsou největší označené i ty z ultrazvuku, refluxní body, a podle toho se potom vede ta operační terapie.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Když je potřeba odstranit křečové žíly, tak jsou různé metody asi hlavní. Vždycky se tak lidi mezi sebou ptají a jdeš klasickou metodou nebo jdeš třeba laserem? Existují moderní metody, které se ale většinou platí. Ale to nevadí. To teď nechme stranou, jaké jsou v tom hlavní rozdíly, je ta klasická operace Přece jenom třeba účinnější, trvalejší?
mluvčí 2,
——————–
To je dlouhodobým jako předmětem různých sporů, že se pořád diskutuje o tom, která metoda je asi efektnější a má méně komplikaci a podobně, ale poslední konsenzus je, že ty metody jsou v podstatě zástupný, ta endoskopická nebo ta endovaskulární terapie v podstatě má menší jizvičky, má třeba jenom jednu jizvu nebo jenom několik málo, je taková pro pacienta v lokálním ošetření, šetří toho pacienta víc. Zatímco ta klasická operace je samozřejmě v narkóze nebo v nějaké svodné anestezii, těch jizviček je víc, ale zas na druhou stranu tou klasickou operací dokážeme ošetřit oblast toho třísla, to je místo, kde se ta velká saféna, velká skrytá žíla vlévá do té hluboké femorální žíly a tam bývá celá řada různých přítoků, které dokážou sytit tu žílu tak, že se potom rozvine až do těch, ve velkých varikozit, takže výhodou té klasické operace je, že se obvykle dokáže ošetřit oblast toho třísla, kam se endovaskulárně příliš často nechodí, protože je tady určitý strach z toho, že by to popálení nebo laserová terapie mohla způsobit i hlubokou žilní trombózu a v této oblasti by to byla poměrně vysoká tzv. ileofemorální trombóza, která je pro pacienta výrazně mitigující, takže ty endovaskulární operace končí třeba centimetr nebo 2 cm před právě tím vyústěním té velké skryté žíly do hluboké žíly stehenní, a tzv. crossektomie, tedy odstranění těch přítoků do tohoto soutoku se běžně neprovádí.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
A teď ještě technicky, když se na to podíváme, tak při té klasické operaci vity nefunkční nebo špatně funkční žíly úplně vyndáte, při tom laseru se dělá něco jiného….
mluvčí 2,
——————–
přitom laseru…. tak podstata těch endovaskulárních operací je, že vy do té žíly dáte nějakou fyzikální modalitu, třeba termicky v podstatě popálíte ji zevnitř. Nejčastěji se to dělá laserem, je to dost podobné, taky prostě popálíte tu žílu zevnitř. Existuje dokonce i metoda, kdy ji v podstatě uvaříte, dělá se to párou. A posledním hitem jsou akrylátová lepidla, která se tam instalují. Takže podstatou je, že vždycky vyvoláte nějaké podráždění, zničení té vnitřní výstelky žíly, kterému se říká endotel a v podstatě způsobí suchý zánět, řekněme, a ta žíla se přemění na vazivový proužek a zmizí. Není prostě promývána, krev tam neteče a tím pádem opticky zmizí a u té klasické operace tam v podstatě si tu žilku z takové drobné incize najdeme a dokonce dokážeme třeba i dva centimetry na jednu, na druhou stranu, i vyndat ven nad kůži, zressekovat je, to znamená, že v podstatě odstraníme, takže v případě těch endovaskulárních výkonů tam Žilka zůstává, v případě klasických tam opravdu není.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
A když tam zůstává, nepřebývá, potom nevadí to tam, když tam zůstane?
mluvčí 2,
——————–
Ne, ne. Žilní systém je tam bohatý, takže si určitě najde cestu nějakou jinou Žilkou, ale tahle zůstane prostě němá, neozývá se a není prostě promývaná a není vidět.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Tím pádem ani…..
mluvčí 2,
——————–
Nechybí, určitě, jak říkám, 85 % krve dolních končetin se drénuje hlubokým žilním systémem, nikoliv tím Povrchovým.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
pak nastává nošení kompresních punčoch. Koukám se, že naskočil dotaz od paní Zdeny, jestli si má do letadla brát stahovací punčochy…..pokračuje teď s telefonickým dotazem. Dobré dopoledne.
mluvčí 4,
——————–
Dobrý den.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Dobrý den. Tak už se můžete ptát pana doktora. Už dnes posloucháme.
mluvčí 4,
——————–
Prosím vás, je mi 82 let a chtěla jsem se jenom zeptat od rádia, chtěla jsem se zeptat, jestli je možný křečový žíly taky na rukách Mít a případně operovat.
mluvčí 2,
——————–
Je to velmi, velmi zvláštní a velmi vzácný a můžou se vyskytovat, ale většinou to bývá spojeno s tím, že na těch horních končetinách bývá patologicky vrozeně spojená tepna se žílou, takže část krve z té tepny proniká do toho povrchového životního systému horní končetiny a můžou se udělat varikozity tím způsobem, že je přetěžovaný ten žilní systém na té horní končetině. A já jsem to viděl jenom jednou.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Tak a my jsme se chtěli dostat i ke kompresní terapii, k čemuž nám nahrává paní Zdena, která píše dotaz emailem. Dobrý den. mám si na dvě hodiny letu vzít stahovací punčochy.
mluvčí 2,
——————–
Všeobecně bych doporučoval, když lidé lítají víc jak tři hodiny, tak by ty kompresivní punčochy, zejména je-li jim třeba nad 70 let, tak by je měli používat zcela určitě. Myslím, že i mladší ročníky by z toho profitovaly. Dvě hodiny letu ještě není až tak úplně dlouhý, ale pro to pohodlí, protože ty nohy jsou v skrčené poloze v malém prostoru, tak mají tendenci potom otékat a pobolívat. Když ne ty dlouhý až na stehno punčochy, tak podkolenky by pacientka určitě snesla.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Tyhle ty stahovací punčochy po operaci, určitě, ale třeba ještě, než dojde k operaci, když to ještě není tak akutní, měli by je lidé nosit pravidelně?
mluvčí 2,
——————–
Měli by je nosit, protože do jisté míry se dá další rozvoj těch varikozit zastavit a hlavně léčit symptomy. Takže když ty lidi celý den nosí ty kompresivní punčochy, nemusí doma, když potom jenom posedávají a když mají nějaké povolání jako číšníci, prodávačky nebo jiný povolání, kdy pořád chodí, tak rozhodně z toho mají užitek, protože ty nohy nejsou večer tak oteklé, nebolí, nemají takovou tíhu v těch nohách, takže kompresivní terapie je zlatým standardem.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Takže třeba i v tom těhotenství, které jsme tady zmínili, abychom předešli nějakému zhoršenému stavu?
mluvčí 2,
——————–
Ano, tam to bude mít taky takový určitý efekt, že nebudou tak rychle se rozšiřovat. Ano, ale jak musím zmínit, ani po porodu už pak varixy nezmizí.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
A když jsme se bavili o operacích a o těch různých zákrocích, tak ještě se ptá paní posluchačka, že slyšela o metodě zmrazování, tak jestli něco takového taky existuje?
mluvčí 2,
——————–
Slyšel jsem leccos, ale zrovna zmrazování jsem ještě neslyšel na kongresech. Jak jsem zmiňoval, bývá to termicky, o radiofrekvenční ablaci vím. Slyšel jsem o páře, že se to skutečně v podstatě uvaří. Laser je takovým zlatým standardem, používá se nejčastěji a v současné době doporučovali a ukazovali na kongresech, že mají akrylátová lepidla….
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
To lepidlo, to se potom nějak vstřebá?
mluvčí 2,
——————–
To tam asi zůstane.Má ten stejný efekt, prostě zůstane jenom v té žíle a zabraňuje jejímu průtoku.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Tak, abychom odpověděli ještě na další dotazy, dotaz od paní Hanky….. Křečové Žíly jsou u nás dědičné. Jednu nohu mám po operaci laserem. Tam už byly hodně viditelné, u druhé nohy mám operaci také doporučenou, ale žíly zatím nejsou vůbec vidět. Můžu ještě počkat.
mluvčí 2,
——————–
Vždycky záleží na tom, jaký má pacient symptomy, zda pacientku to obtěžuje, jestli jsou tam už přítomné ty otoky, bolesti, tak je to na zvážení.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Tak a ještě další dotaz …. paní Je po operaci zhruba osm měsíců. Stále jsou vidět vpichy, jaká je šance, že úplně zmizí?
mluvčí 2,
——————–
Bude muset počkat. Tvrdí se, že po roce.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Takže zatím je to osm měsíců. A ještě se ptá, několik vpichů mám ze strany u kolene. Toto místo je stále citlivé. Když má nohu delší dobu ohnutou v koleni, tak to v ohybu bolí. Čím je to, prosím, způsobeno?
mluvčí 2,
——————–
To je otázka možná nějakým narušeným podkožním senzitivním nervem, že se někdo trefil tak, že to takhle zlobí, ale i toto by mělo přestat. Tak ať pacientka zkouší třeba aplikovat nějaký nesteroidní antirevmatika, ibalginový krém nebo voltaren nebo něco podobnýho, aplikuje to pravidelně třeba dvakrát denně a myslím, že se ty symptomy zmenší.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
No, a ještě jeden takový všetečný dotaz od paní posluchačky, když jsme zmiňovali, že jedním z rizik může být i vznik vředů. Tak samozřejmě bércové vředy, to je běh na dlouhou trať. A ona se ptá, má známé v Německu, kde se to léčí pomocí nějakých těch červíků, tak jestli třeba někde tady v Čechách se to taky dělá, jestli je to osvědčené?
mluvčí 2,
——————–
Ty ulcerace, tam je potřeba zvážit, jakou etiologii ty ulcerace mají, jsou defekty, které vznikají na základě neprůchodnosti tepen, pak jsou ty, které jsou na základě právě těhle těch varikozit, takže každá etiologie toho defektu je trošku jiná, a když jsou defekty třeba žilního původu a jsou hodně znečištěné, tak se může použít a používá se ta terapie pomocí červů a dojde k výraznému vyčištění toho defektu a v případě žilního se možná i rychleji zhojí ty defekty, které jsou způsobeny tou obliterací těch tepen. Neprůchodnost tepen se hojí daleko pomaleji, a ještě speciální jednotkou jsou defekty, které vznikají u diabetiků, tam je to vůbec složitý medicínský problém, ale ta terapie těmi červy se skutečně používá, je to zajímavý. Skutečně vyžerou jen tu špatnou tkáň a tu zdravou nechávají. Ale pacienti to docela těžce snášejí.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
To věřím. Tak my jsme se snažili odpovědět opravdu na všechny dotazy, které jste zavolali, které nám přišly. Děkujeme za dnešní návštěvu a na slyšenou.
Přidejte odpověď