Soud v Brně přiznal odškodné rodičům, jejichž syn zemřel po vytržení zubu

foto: southernfried / MorgueFile

Radiožurnál

Soud v Brně přiznal odškodné rodičům, jejichž syn zemřel po vytržení zubu. Dvě nemocnice a jedna lékařka mají každému z rodičů zaplatit 875 000 Kč. Rozhodnutí není pravomocné, strany se proti němu mohou odvolat. Celá událost se stala v roce 2017. Chlapce bolel zub, rodiče pro něj vyhledali ošetření postupně jak u stomatoložky, tak v nemocnicích a na pohotovosti. V poslední z nich lékařka postižený zub vytrhla, nerozpoznala, ale sepsi, tedy otravu krve z infekce. Zánět byl v tak pokročilém stadiu, že chlapec později zemřel.

Naše pozvání přijal Martin Šolc z katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, dobrý den. Jde samozřejmě o mimořádně tragický případ. Dá se říci, že i z pohledu soudu mimořádně komplikovaný případ, pokud vezmeme v úvahu ty okolnosti, za kterých došlo k úmrtí malého pacienta?

Martin Šolc, odborník na zdravotnické právo, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
——————–
Určitě patří mezi ty komplikovanější případy. Nevím, jestli bych říkal, mimořádně komplikovaný, protože bohužel ve zdravotnictví se složité případy občas dějí, tady je komplikované tedy zejména to, že tam více poskytovatelů zdravotních služeb, kteří v určité posloupnosti poskytovali péči tomu poškozenému chlapci. A je v takových případech potřeba samozřejmě zjistit, zda všichni postupovali odborně správně, případně kde se stala chyba a další okolnosti.

Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
V té obecnější rovině, jaké otázky v podobných případech zvažují soudy, pokud jde o tzv. příčinnou souvislost mezi tím, jak postupovali lékaři a k jakým došlo následkům?

Martin Šolc, odborník na zdravotnické právo, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
——————–
Tak děkuju. A ta příčinná souvislost patří mezi takové nejsložitější otázky při sporech o náhradu újmy a patří mezi ty skutečnosti, které se nejsložitěji prokazují, protože úplně zjednodušeně řečeno, příčinná souvislost v těchto sporech znamená, že pokud by lékaři postupovali správně, pokud by neudělali odbornou chybu, tak by nenastal ten následek, který nastal v podobném případě, tedy že pacient by dále žil. A ta příčinná souvislost může, může tedy nenastat a typicky v situaci, kdy to pochybení nebylo rozhodné pro ten následek, a to tak může být například i tehdy, kdy pacient byl bohužel už v takovém zdravotním stavu, že ho v danou chvíli nebylo možné zachránit, anebo naopak to pochybení zkrátka nebylo natolik závažné, aby vedlo k tomu, co se stalo.

Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Na základě čeho tohle soudy dokáží posoudit, jsou v tomto směru klíčové odborné posudky?

Martin Šolc, odborník na zdravotnické právo, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
——————–
Naprosto klíčové…. znalecké posudky jsou klíčové, může se také stát znaleckých posudků je více, to vůbec nemusí být nějaká chyba znalce a už vůbec ne nějaký nekalý úmysl, ale zkrátka jde o tak složité otázky v tom daném konkrétním případě, že různý znalci můžou dospět k různým závěrům. Tehdy soud případně zadá tzv. revizní znalecký posudek a musí zkrátka dojít k závěru o tom skutkovém stavu.

Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Pokud soudy i na základě těch znaleckých posudků tedy dospějí k závěru, že lékařský personál nebo zdravotnické zařízení pochybily. a že tam je ta příčinná souvislost, která vedla třeba k tak fatálním následkům, jako v tomto případě, jaké aspekty nebo kritéria hrají roli? Pokud jde o výši odškodnění?

Martin Šolc, odborník na zdravotnické právo, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
——————–
Tak v tomto případě specifické je, že jde o tzv. náhradu sekundární újmy, to znamená, ten primární poškozený pacient bohužel už nežije, takže žalují jeho osoby blízké, v tomto případě rodiče. A tehdy celá řada aspektů hraje roli, mimo jiné intenzita vztahů mezi tím poškozením a těmi žalobci, kdy rodiče a děti samozřejmě mají asi nejbližší vztah, jaký si lze představit ale i tehdy je možné zjišťovat, jak moc blízcí si byli, byť u těch malých dětí, to asi nebude takovým předmětem dokazování. A dále podobně jako v tomto případě může být zohledněny další okolnosti, například to, zda šlo o jediné dítě nebo nikoliv, jak zásadním způsobem dopadla ta tragédie do vůbec rodinného života a celkového duševního zdraví a celkového života té rodiny, ale také například přístup těch poskytovatelů zdravotních služeb poté, kdy k události došlo, zda se omluvili, zda nějakým způsobem reflektovali, reflektovali to, co se stalo a podobně.

Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
875 000 každému rodiči, tedy jeden a tři čtvrtě milionu jako odškodné celkově odpovídá to judikatuře nebo vymyká se v tomto směru ten rozsude?

Martin Šolc, odborník na zdravotnické právo, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
——————–
V zásadě to odpovídá podle ustálené, judikatury, u těch nejbližších osob blízkých při ztrátě blízkého je ta výchozí částka dnes už kolem jednoho milionu. V daném případu byly zohledněny některé další okolnosti, které tedy vedly k tomu, že ta částka je těch necelých 900 000 Kč. V judikatuře můžeme říci, že to principu odpovídá.

Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
O nepravomocném zatím rozhodnutí brněnského soudu jsme mluvili s Martinem Šolcem z katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Díky moc za rozhovor, na slyšenou.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.