ČRo
s výživovou specialistkou Monikou Bartolomějovou z Nutričního institutu o úpravě jídelníčku kolem menopauzy a jídelníčku v podobném věku u mužů, protože v určitém věku začíná tělo fungovat trošku jinak, než to bylo dosud.
Pro někoho možná nepříjemné překvapení, ale my začneme pojmem bazální metabolismus, což je poměr příjmu a výdeje důležité. Je to například při hubnutí, na které taky dnes ještě dojde. Co všechno obsahuje tento pojem bazální metabolismus?
Co všechno určuje bazální metabolismus, je vlastně množství energie, které potřebujeme pro to, abychom mohli ležet, ale přitom mohli dýchat, fungovaly nám orgány a třeba nepočůrali jsme se, takže taková nějaká základní energie, kterou potřebujeme na to, aby nám fungovaly základní životní funkce bez pohybové aktivity a současné poznání vlastně říká to, že tento bazální metabolismus je zhruba mezi dvacátým a šedesátým rokem našeho života poměrně vyrovnaný a taková ta představa, která panovala dříve, že vlastně v průběhu našeho života klesá, a proto začínáme přibírat a tak, tak vlastně se od této myšlenky opouští a ta dnešní věda vlastně říká, že právě v tomto období je tenhleten bazálně metabolismus vyrovnaný.
Tím myslíte to, jak se mluví o pomalejším spalování?
Někdo se na to možná trošku i vymlouvá nebo pozoruje změny na svém těle právě v tom věku, dejme tomu, 50 plus a říká, no jo, tak už to není, co dřív, už mám pomalejší spalování, tak to jde nahoru, tak to je tím myšleno, tím pomalejším spalováním, o čem se mluvilo hlavně dřív. Ano, přesně tak. Vlastně dříve se mluvilo o tom tedy, že začínáme pomalu spalovat, ale ta příčina je trošku někde jinde nebo ukazuje se v dnešní době, že by mohla být někde jinde a vlastně nám přirozeně po třicátém roce života dochází ke ztrátě svalové hmoty, která bývá zhruba třeba 3–8 % za naši dekádu života, takže i zde může docházet k nějakému trošku poklesu, nicméně ten největší dopad se ukazuje, že to je především náš životní styl, který prostě v průběhu různých období našeho života, když jsme sami, když pak máme rodinu, když třeba musíme víc být v práci a tak vlastně dochází k poklesu pohybové aktivity, a to právě bývá poměrně zásadní v tom našem výdeji, aniž bychom si to třeba uvědomovali, že opravdu došlo v průběhu nějakých roků k tak velké změně a tím samozřejmě, pokud stále přijímáme to samé, respektive tu stejnou energii, tak může docházet a dochází k nárůstu tělesné hmotnosti. Tím pádem budeme třeba dnes i společně upravovat nějakým způsobem jídelníček na životním stylu v předchozím období tedy záleží velmi, ale přesto se setkávám i s názory především asi žen, které jsou zvyklé aktivně cvičit, ale najednou prostě v nějakém období cítí na sobě, že je pár kilo nahoře, že se cítí takové plnější, takové oteklejší, třeba i v obličeji
Tak co se vlastně všechno v tom těle děje? Kromě toho, že ubývají svaly.
mluvčí 4,
——————–
Tak samozřejmě u těch žen dochází k velkým hormonálním změnám, které přicházejí s premenopauzou a menopauzou jako takovou, a dochází tam k tomu, že vlastně klesá tedy produkce estrogenů progesteronu, ale i testosteronu, který možná máme spojený s muži, ale i ženy mají nějaký testosteron, a tím vlastně dochází poklesem těchto hormonů dochází tedy vliv nejen, mají vliv nejen naše fyzické zdraví, ale i na to psychické a právě třeba estrogen má vliv i na distribuci tělesného tuku, kde vlastně ženy v tomto období mohou pociťovat to tak, jak měly ploché a štíhlé bříško, tak najednou se jim ten tuk začíná ukládat i v této oblasti a je to právě způsobeno například poklesem estrogenu.
moderátorka
——————–
On je to ale problém v tomto věku, když budeme mluvit zase na těch 50 let, dejme tomu, možná 45 plus je to i problém mužů. A o tom, proč je ten břišní tuk nebezpečný, proč bychom ho neměli podceňovat a naopak řešit? Ve věku zhruba 50 plus se mění fungování těla hlavně hormonálně pomaleji spalujeme. Tak to se říká, ale to jsme už v předchozím našem povídání trochu vyvrátili, spíš za to může náš předchozí životní styl. Můžeme ale v tomto období přibírat na váze. Zajímavé je, že mužům často roste bříško, i když jinde po těle zůstávají štíhlí a přitom ty přibývající centimetry právě v oblasti břicha jsou rizikové. Proč bychom to neměli podceňovat?
mluvčí 4,
——————–
Tak já možná ještě zmíním pár slov o těch mužích, protože tak, jak jsem na začátku říkala, tak klesá množství svalové hmoty. Pokud se o ni nestaráme s každou dekádou našeho života, tak u těch mužů od třicátého roku rovněž začíná klesat pomaličku testosteron, který vlastně je velmi důležitý právě pro tu svalovou sílu, pro regeneraci nebo i na libido samozřejmě a zároveň tím, jak klesá, tak zase dochází k tomu, že ten tuk se snadněji usazuje v té oblasti viscerálního tuku, což je vlastně ten vnitřní útrobní tuk, proto oni potom mají třeba i to bříško a proto ta žena, pokud je třeba v menopauze, začne si ukládat tuk v téhleté oblasti a ona se o sebe nestará, tak vlastně zvyšuje tím riziko metabolického syndromu, který je spojen s vysokým viscerální tukem a tento viscerální tuk vlastně, to není takový ten špek v uvozovkách, který si chytneme kolem pasu, ale je to tuk, který je pod vlastně tou sólovou hmotou, je okolo orgánů a on je trošičku jinak metabolicky aktivní právě než ten tuk podkožní a tím, když se o sebe nestaráme a necháme to zajít až za nějakou hranici, tak tento viscerální tuk může být rizikovým faktorem pro rozvoj metabolického syndromu, který se pak podílí třeba na rozvoji diabetu druhého typu nebo vysokého krevního tlaku, srdečních chorob, aterosklerózy a dalších onemocnění třeba i steatóza jater.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Když mluvíme právě o těch rizicích a o tom, jak velmi to souvisí s předchozím životním stylem, s tím, jak jsme žili v předchozích letech, tak co pomůže. Někteří lidé se pustí opravdu do zvýšené fyzické aktivity, i když třeba předtím moc nesportovali a diví se, že to nejde, že to nejde dolů, že se to břicho nedaří vyrýsovat, je to s tím i spojené, že to tělo není zvyklé nebo naopak by se dalo předpokládat, že to hubnutí půjde rychleji.
mluvčí 4,
——————–
No, to záleží, z jakého bodu vycházíme. Vždycky je potřeba toto zohlednit. Pravda je, že může se zdát, že v tomto období všechny tyto kroky jsou náročnější, ale taky je potřeba podle mého vzít trošku v potaz, z jaké výchozí startovací čáry ten člověk začíná Pokud je to člověk, který nikdy se nevěnoval nějakým způsobem stravě, ani nikdy nesportoval, tak ty kroky pro něj budou poměrně náročné, protože právě třeba když se rozhodne v padesátce, že s sebou začne něco dělat, tak už ale, jak jsem říkala, od toho třicátého roku, začne se měnit nějaký hormonální panel náš, začne docházet k té ztrátě svalové hmoty a vlastně ten člověk má tu výchozí pozici takovou těžší, není zvyklý na to, aby se hýbal na to, aby zdravě stravoval, takže proto se možná může zdát, že je to prostě nějakým způsobem těžší a opravdu bych tady apelovala na, to, abychom se o sebe začali starat co nejdřív.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Na druhou stranu si ženy stěžují, že je to trochu nespravedlivé. Tak mě by zajímalo, jak to vnímáte vy, když lidem pomáháte třeba s hubnutím? Že říkají, že vlastně těm mužům to ale paradoxně jde rychleji, když začnou aspoň něco málo dělat, aspoň něco málo sportovat, víc chodit pěšky, dejme tomu třeba i běhat, takže je to na nich rychleji vidět než na ženách. Je to jiné v tom ženském a mužském těle?
mluvčí 4,
——————–
Tak samozřejmě ty hormonální změny a vůbec celkový ten metabolismus v těle muže a ženy je trošku odlišný. A zároveň ale třeba, co já vnímám z mé praxe, je to, že když muž se rozhodne k nějakým takovým krokům, tak většinou je proto ochotný opravdu udělat mnoho a jde do toho tak jakoby po hlavě, kdežto ty ženy, jak ony často sebe nemají na tom prvním místě a je rodina a je práce a ještě musím uklidit a ještě tak, atd. tak ta práce s nimi bývá někdy trošku, nechci říct, složitější, to ne, ale vyžaduje trošku jiný přístup, než třeba právě s tím mužem a tím, že ten muž je schopný změnit toho najednou, tak dosahuje poměrně rychle výsledky, ale je potřeba ještě říct to B, a to je, jestli vlastně ty změny, které on najednou všechny vlastně provedl, tak jestli je taky schopný je udržet dlouhodobě, protože jedna věc je, vždycky, říkám, zhubnout, ale pak přijde to B, a to je si tu váhu udržet. A to bývá v řadě problém, v řadě případů obtížnější než vlastně samotná ta redukce.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Aby nepřišel Jojo, efekt. No, ono třeba i když sledujeme různé ty hubnoucí pořady, tak je pravda, že třeba když hubnou muži, takže jim žena udělá to zázemí, že jim připravuje jídlo a tak, ale zas pro tu ženu to třeba neudělá vždycky ten manžel a nejlepší je, když asi se do toho pustí oba, co myslíte?
mluvčí 4,
——————–
Ano, určitě vždycky to je nejlepší, pokud jdou do toho oba, protože já se setkávám pak i s případy, kdy vlastně ten manžel je tam v řadě případů, ten sabotér, který vlastně tu ženu brzdí, protože odmítá třeba zdravější pokrmy, takže ona musí vařit nadvakrát, což je poměrně prostě složitý nebo vlastně jí nepodporuje, že si před ní rozbalí prostě sáček bonbonů nebo čipsů a jí to, a to je velmi obtížný potom samozřejmě nějaký režim měnit a dodržovat.
moderátorka
——————–
A teď nám telefonuje paní posluchačka, která to vezme trošku z opačného konce, než o čem jsme dosud mluvili. Dobré dopoledne.
mluvčí 6,
——————–
Dobré dopoledne. Tady Anina od Jilemnice. Je mi 83 roků, aktivitu mám od třech rok, protože tělesnou, protože taky nebyl náčelník Sokola, takže vrátím se před 30 lety pod 50 roků dělám plavání, kolo jógou střídá výběh, chůzi 15–20 km. To nedělám poslední dobou, víc to dělám pořád stejně, ale posledních tak pět roků jsem zhubla 65, 49, poslední teda teďka půl roku asi kvůli pejskovi, ale jinak ještě, když byl všechno v pořádku, jsem stejně hubla, ale proč vám volám? Potřebuju nabrat, sice chodím pravidelně na štítnout, že to hubnutí není z toho teď v pátek půjdu na netrologickou poradnu. Taky tvrděj, že vlastně neví se a tak. Já jsem najela teď 14 dní na protein, takový nápoje, pudinnkový protein a potřebu se poradit, kolikrát může ten protein brát nebo co mně poraditniho, abych nabrala slabého hmotu a aspoň šla na tu váhu, dejme tomu, 55.Dobře měřím 150, osmky jste mě hledala 65 letu dolů.Takže někdo má třeba podobný dobře, jak cvičím, nebo ještě cvičím, jako tak tam děvčata mají štítnou a naopak nabírali a vím, že u některých štítných sebe jako váhovej výtek, ale mně tvrdí paní doktorka Výborná na štítnou žlázu, že to Lev XIV. není. Alekoumat, v čem to. Je ale porad, ke co mám na.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Rozumíme dotazu. Vezmeme to tedy z této strany a mějte se hezky, na slyšenou. A teď už tedy otázka na paní Moniku. Samozřejmě teď dáme stranou lékařská vyšetření, protože ta teprve se asi budou doplňovat, ale co ten protein a co další, třeba nějaké doplňky výživy?
mluvčí 4,
——————–
Já bych možná k téhle té dámě jenom ráda řekla, že je opravdu důležité, aby proběhlo nějaké vyšetření, bez toho vlastně nejde poradit jakoby ani něco s tou výživou, stejně tak, abych mohla poradit nějak přesně, kolik bílkovin atd. tak je potřeba znát ještě odpovědi na řadu dalších otázek a faktů, které zde vůbec nezazněly, takže bohužel nemohu přímo poradit, ale určitě doporučuju nějakou návštěvu nutričního terapeuta, například pokud v tom místě, kam ona třeba dochází i v rámci těch zdravotních vyšetření, tak aby se zeptala, zda by byla nějaká taková možnost. A pomohl jí vlastně ten jídelníček nějakým způsobem nastavit a identifikovat, co v něm může i chybět, protože proteiny jsou určitě fajn a jsou velmi důležité a v řadě především žen v tom jídelníčku chybí, ale není to jediná část toho našeho stravování, jsou tam ještě tuky a sacharidy a i u nich je velmi důležité, aby tam byly zastoupené v dostatečné množství. Samozřejmě celkový příjem v tomhle tom hraje roli a možná i v tomhle případě budou vhodnější nějaké ty drinky, což jsou speciální, upravené, výživné, takové nápoje, které obsahují i třeba vitaminy, minerální látky, než jen ten čistý protein. Protože pokud bysme se bavili o tom, že například ale dáma konzumuje ty proteinové pudinky běžně dostupné v supermarketech, tak ty zase bývají třeba slazeny umělými sladidly. A nemyslím si, že v tomhle případě by to třeba mohla být ta správná volba.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Takže určitě by bylo potřeba doplnit ještě ty další údaje z lékařských vyšetření, takže asi takto na dálku. No, a my teď pojďme k přizpůsobení stravy ve věku 50 plus, o kterém se bavíme, co nejčastěji lidem chybí v tomto období a na co bychom opravdu měli pamatovat, aby tam bylo.
mluvčí 4,
——————–
Tak já už jsem to tady vlastně teď zmínila v souvislosti s tou dámou a jsou to tedy proteiny nebo bílkoviny, které často řeším, především, bych řekla, tady s klientkami, které nemají takový přirozený vztah, řekněme, k masu a k těm základním zdrojům bílkovin, kam právě třeba maso, vajíčka a další živočišné produkty patří, takže na to je potřeba dávat pozor. Ale zase i zde platí, že moc škodí. Takže setkávám se potom i s případy, kdy vlastně se začnou ti klienti kupovat například všechno možné bílkovinové a pak zase se dostáváme na příliš vysoké hodnoty v rámci toho příjmu těch bílkovin, ale co třeba já pozoruji u téhle té skupiny lidí, tak bývá i nedostatek vlákniny, která je velmi důležitá nejen pro svůj sytící efekt, ale i pro náš zažívací trakt. A tu vlákninu můžeme získat například z celozrnných obilovin, z celozrnné, mouky, ale samozřejmě i ze zeleniny, ovoce.A kdybych ještě zmínila luštěniny, které jsou výborným zdrojem jak těchto komplexních sacharidů, tak i těch bílkovin a pro tuhle skupinu, pro tuhle populaci, o které se teď bavíme, si myslím, že jsou velmi vhodným zdrojem a určitě super je do jídelníčku zařazovat. A řada těch lidí si to nerada připravuje, protože se to musí namáčet. Je to jako složitý, všichni to mají s tím tak nějak spojené, ale já občas v, v těhle těch případech například doporučuji i konzervované produkty nebo respektive prostě třeba čočku z konzervy, kde právě jedna společnost dělá opravdu ty věci perfektně a je to prostě hned hotové, takže není potřeba se tím nějakým způsobem zdržovat, zabývat. A máte jako super třeba přílohu.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
A na množství za den sníst víc zeleniny než ovoce? Lidé se obávají toho ovoce kvůli cukrům. Právě když se bavíme o té váze, která stoupá směrem nahoru, tak jak vyvážit ten poměr?
mluvčí 4,
——————–
Ano, určitě i vlastně ta doporučení, která jdou od kapacit, tak vlastně slyšíme taková, že by té zeleniny vždycky mělo být víc, za den bysme měli přijmout okolo 500 g ovoce a zeleniny, řekněme, a z tohoto ovoce by mělo tvořit 150–200 g a vždycky by mělo být víc tý zeleniny a jenom pro takovou představu, tak okolo 150 g ovoce je takové nějaké jedno větší jablko, jeden velký banán třeba, takže opravdu se nejedná o žádné velké množství, ale v tomhle tom případě jdou nám trošku naproti třeba bobulové ovoce, které velmi bohaté na polyfenoly a látky z antioxidačního charakteru. A vlastně tady už 150 g borůvek vypadá poměrně zajímavě.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Tak co dalšího by nemělo chybět na talíři? O tom si povíme za chvíli.Ještě další otázky, tu máme v radioporadně. Pro výživovou specialistku Moniku Bartolomějovou, kdy se bavíme o jídelníčku ve věku 50 plus a vlastně ženy v období menopauzy a i muži v tomto období by měli preventivně podstoupit vyšetření na osteoporózu. Řídnutí kostí, zuby, kosti, pro ty je důležitý vápník, jak ho můžeme doplnit.
mluvčí 4,
——————–
Tak vápník je velmi důležitá minerální látka, podcení náš život, kde třeba jeho zvýšené množství vyžaduje například i těhotenství nebo samozřejmě potom růst, tak ohledně toho vyšetření kostní hmoty, tak tady to se týká především žen, protože právě v období menopauzy klesá hormon estrogen, který se podílí na udržení kostní hmoty a tomu by mělo jít naproti i případně úprava nějakým způsobem toho stravování, kdy je důležité se zaměřit právě na dostatečný příjem vápníku, ale s tím souvisí i například příjem vitaminu D, kterého máme velká část naší populace velmi málo, stejně tak právě vitamin K, což je taková symbióza minerálních látek, které jsou potřeba právě pro udržení té kostní hmoty, no a odkud tyto vitaminy získat, tak o vitaminu D si myslím, že se v poslední době mluví opravdu hodně, takže především je to tedy sluneční svit a pak to je třeba vaječný žloutek nebo v nějaké množství se nachází třeba i v másle.Vitamin K můžeme získat, ten je takového dvojího typu, jeden typ je v zelené zelenině, další ten takový víc účinný, bych řekla, se nachází ve fermentovaných potravinách a pak tam máme ten vápník, kde řada z nás jej tu zřejmě spojí s mléčnými výrobky, které obsahují vápník, který je velmi dobře využitý právě naším organismem, tak aby ho dokázal zabudovat tam, kam potřebujeme. Vedle toho můžeme vápník ještě najít v některých rostlinných zdrojích, kam patří třeba mandle nebo mák, nicméně z těch rostlinných zdrojů se ukazuje, že ta využitelnost toho organismu je nižší než například třeba z těch mléčných výrobků.
moderátorka
——————–
Pojďme se zastavit u mléčných výrobků, protože to je i bílkovina v tomto věku, o kterém se bavíme, volit, jaké výrobky můžeme si dopřát i plnotučné nebo spíš jít do polotučných, anebo úplně do těch s tím označením lijt odtučněných.
mluvčí 4,
——————–
Tak myslím si, že říct to plošně, který je nejvhodnější, v podstatě moc nejde, ale myslím si, že jde říct, že ty výrobky light já osobně neupřednostňuji v žádném jídelníčku, ať vlastně se týká třeba, kdy tedy ten klient chce redukovat nebo upravovat životní styl. Přikláním se vždycky spíš k té variantě polotučné nebo plnotučné a pak záleží zase na tom, na tom daném člověku, jeho život, jeho cíle současné, třeba současné hmotnosti atd.
Jana Kudyvejsová, moderátorka
——————–
Vyvážený jídelníček by měl být v každém věku a měl by obsahovat i tzv. zdravé tuky, když bychom měli zmínit, tak určitě asi třeba jsou zdravější rostlinné tuky než živočišné, které rostlinné tuky bychom mohli doporučit.
mluvčí 4,
——————–
Tak co se týče rostlinných tuků, tak ty by rozhodně měly být součástí našeho jídelníčku a zde můžeme zmínit, v podstatě, pokud budeme třeba do jídla si přidávat různé oříšky nebo semínka, tak přijímáme právě ty rostlinné tuky, které s tím ořechem, pokud je konzumován celý, tak obsahuje i vitaminy nebo další minerální látky a obohatí to tělo nějakým způsobem ještě více a co se týče toho použití olejů jako takových, tak tam můžeme využívat například olivový olej, který můžeme používat třeba do té studené kuchyně, ale dá se používat i na mírně, pokud prostě nezahříváme na nějaké extrémně vysoké teploty, tak se dá také využít a pak vedle toho může takovou tu běžnou přípravu kulinářskou, být třeba řepkový olej, který je bohatý například i na Omega tři mastné kyseliny, které právě zase v takových těch běžných jídelníčcích poměrně často chybí, ale jsou velmi důležité, protože působí protizánětlivě v našem organismu. A tím, jak vlastně to tělo stárne, tak právě ty nároky na ty látky, které působí protizánětlivě a působí jako ochraně, kam patří třeba antioxidanty, tak vlastně vzrůstá ten požadavek.
Přidejte odpověď