V Česku dál přibývá nakažených žloutenkou typu A. Skoro polovinu případů, tedy 826, hygienici zaznamenali v Praze, kde evidují i 10 úmrtí. Současně tento údaj byl platný ke 13. říjnu. Do 5. října v celém Česku zemřelo 21 lidí. Do tohoto data Státní zdravotní ústav evidoval za letošek skoro 1850 infikovaných. To je nejvíc od roku 1996, kdy bylo za celý rok 2083 případů. Příznaky se podobají chřipce, objevit se může teplota, nechutenství anebo nevolnost. No, a s námi ve spojení je Pavel Dlouhý, primář Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, předseda Společnosti infekčního lékařství, dobrý večer přeju.
Proč se v Česku stále nedaří zvládnout to šíření žloutenky? Namísto toho přicházejí zprávy o dalších mrtvých.
Pavel Dlouhý, primář Infekční kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, předseda Společnosti infekčního lékařství No, je to proto, protože naše populace je vnímavá vůči tomu viru, my nejsme chráněni, nemáme protilátky, nemáme žádnou historii. Poslední veliká epidemie byla v českých zemích v roce 1979, to jsou ty známé polské jahody, kdy se nakazily desetitisíce lidí. A na každého prokázaného potom další desítky, o kterých jsme nevěděli. Takže tehdy se promořila velká část populace, ale to už je 46 let. Takže tady máme velkou část národa, který není chráněn. A pokud se dostane do kontaktu s tou infekcí, s tím virem, tak se velmi snadno nakazí.
Jiří Václavek, moderátor Mimochodem je na místě mluvit v případě úmrtí, o úmrtí na žloutenku nebo s C žloutenkou. To se opět dostáváme k těm formulacím, které jsme si osvojili v době covidu-19.
Pavel Dlouhý, primář Infekční kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, předseda Společnosti infekčního lékařství On je to velký posun. My jsme v minulosti zažívali úmrtí na hepatitidu A, čili na žloutenku typu A naprosto raritně, protože postižené byly zejména děti, byly to předškolní děti nebo děti z nižších tříd, základních škol, kde se ta infekce velmi snadno šířila. Ještě si všichni vzpomeneme, jak jsme si máchali ruce v lavoru s chloraminem. Dnes se ta infekce posouvá do středního a vyššího věku, to je nové. Ti lidé stonají těžším způsobem. A pokud ta infekce postihne někoho, kdo má nemocná játra, kdo už má třeba jaterní cirhózu z jiného důvodu, tak na tu infekci může i zemřít. Takže ta infekce virem hepatitidy A ho skutečně zabije.
Jiří Václavek, moderátor My jsme se bavili o té vnímavosti, o tom, že se nedaří tu situaci zatím zvládat. Nenazrál čas na nějaká plošnější opatření?
Pavel Dlouhý, primář Infekční kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, předseda Společnosti infekčního lékařství Tak je to všechno o financích, protože to jediné správné plošné opatření by bylo očkovat, ale ta očkovací látka je drahá a představa, že budeme nyní očkovat celou populaci proti hepatitidě A, není určitě reálná. Možná bychom měli očkovat nějaké ty rizikové skupiny, které onemocní nejčastěji a určitě musíme vyzývat všechny, kteří mají možnost se očkovat, mají na to finance a mají na to zájem tak, aby to očkování podstoupili, protože to je naprosto suverénní způsob ochrany. My můžeme sice vyzývat všechny, aby si myli ruce, ale mnoho našich pacientů se chová docela hygienicky, ruce si myje, přesto se nakazí. Vůbec neví, kde k tomu přišli, proč onemocněli. A nejsou to ty rizikové skupiny, o kterých jsme hovořili v minulosti. To znamená jednak ty děti, jednak bezdomovci, uživatelé drog a lidé, kteří žijí v nějakých těch vyloučených lokalitách. Dneska se ta infekce zkrátka dostala do běžné populace.
Jiří Václavek, moderátor Jak málo stačí k tomu, aby se člověk nakazil hepatitidou A? Jenom připomínám, říká se jí nemoc špinavých rukou. Stačí nepatrné množství stolice, tak jak málo stačí?
Pavel Dlouhý, primář Infekční kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, předseda Společnosti infekčního lékařství On ten termín je docela trefný, protože ten virus se do našeho těla dostává ústy, potom prochází zažívacím traktem a vylučuje se stolicí. Takže ta stolice, je ten způsob nebo to vehikulum, kterým se přenáší ta nákaza, je to buď velmi blízkým intimním, dlouhodobým kontaktem s nakaženou osobou, anebo je to přes předměty. Takže ten virus, který přežívá docela dlouho, tak můžeme získat někde v hromadné dopravě, někde v obchodě z nějakého držadla vozíku, který tlačíme před sebou a těch míst je zkrátka velmi mnoho. A tam potom to mytí rukou, případně je nějaká dezinfekce určitě má smysl.
Jiří Václavek, moderátor A mimochodem dává smysl očkování ex post, když se objektivně dozvím, že jsem se nakazil, tak nechat se naočkovat, ochrání mě to?
Pavel Dlouhý, primář Infekční kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, předseda Společnosti infekčního lékařství Ano, ano, to je velmi užitečná metoda. Hygienici jí používají běžně v ohnisku nákazy, kdy pokud tomu kontaktu poskytneme vakcínu do 14 dnů od okamžiku, kdy byl naposled ve styku s tím nakaženým, tak to může buď zabránit nákaze, anebo ta nákaza potom probíhá mnohem mírnějším způsobem. Bavíme se samozřejmě o blízkém úzkém kontaktu, není to o tom, že se s někým potkám na chodbě, ale že třeba s ním sdílím domácnost.
Jiří Václavek, moderátor A po kolika dávkách očkování mám plnou ochranu dlouhodobou?
Pavel Dlouhý, primář Infekční kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, předseda Společnosti infekčního lékařství Ta ochrana nastupuje již po první injekci za 14 dní, po té první dávce již máme protilátky a jsme chráněni, za rok po té první injekci musím dát druhou posilující dávku a pak jsem chráněn dlouhodobě po desítky let.
Jiří Václavek, moderátor Kdy se spolu budeme bavit o tom, že tuto vlnu nákazy žloutenky Česká republika zvládla?
Pavel Dlouhý, primář Infekční kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, předseda Společnosti infekčního lékařství Těžko věštit z nějaké křišťálové koule. My jsme loni podobně diskutovali o epidemii černého kašle, také to vypadalo velmi, velmi urgentně, tragicky, nakonec ta epidemie víceméně sama odezněla nebo, nebo ty počty výrazně klesly. Uvidíme, jak to bude s tou hepatitidou A. Znovu připomínám, že tady máme bohužel statisíce a miliony lidí, kteří jsou vnímaví vůči tomu viru a mohou se nakazit. Takže těžko říct, uvidíme.
Jiří Václavek, moderátor Pane primáři, moc vám děkuju, zdravím na sever Čech, mějte se hezky.
Přidejte odpověď