Nalézt správnou kombinaci bílkovin, která stojí za neurodegenerativními onemocněními, je jeden z kroků. Stejně důležité je ale tuto hypotézu otestovat vědci z Masarykovy univerzity dokážou z kmenových buněk vypěstovat malé minimozky, které dokáží simulovat lidský mozek postižený právě třeba Alzheimerovou chorobou. Na těchto modelech pak mohou zkoumat vývoj nemoci nebo testovat léčiva. A více si teď povíme s vědkyní z Ústavu histologie a embryologie, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, paní Dášou Bohačiakovou, dobrý den, přeji.
Paní Bohačiaková, jak vůbec tyto kultury, které připomínají lidský mozek… Zmínila jsem jakési minimozky, jak je pěstujete.
mluvčí 7, Takže moje laboratorium se zaobírá už dlouhé roky výzkumem právě kmeňových buněk, což jsou malé nespecializované bunky, které vědí být jakoukoliv bunkou lidského těla, nám jich vlastně v Petriho miskách nějakými jednoduchými metodami bunkové biologie vieme vlastně přiměť k tomu, aby se začaly samo organizovat, začali vytvářet nejprve jakési progenitory, nějaké prekurzory neuronu a následně vlastně vytvořily takovou miniaturku lidského mozgu a je to vlastně napodobování vývoje lidského mozgu v té Petriho miske.
mluvčí 3, No, ale tyto laboratorní minimozečky se asi budou lišit od skutečného lidského mozku, jak tyto rozdíly ovlivňují výzkum? V čem jsou ty hlavní rozdíly?
mluvčí 7, Máte pravdu Ony napodobňují lidský mozg v mnohom, v skutočnosti majú podobné bunkové typy, ako sú v ľudskom mozgu, sú dokonca správne usporiadané, to je taká zaujímavosť týchto mozgových organoidov. Avšak sú v mnohom ještě jakoby na začátku toho svého vývoje v uvozovkách, takže nemají ještě úplně to správné bunkové složení, jako bysme potřebovali, takže stále se vlastně pracuje a i my pracujeme na vylepšení těchto modelů. Aby víc a víc připomínaly mozek pacientů.
mluvčí 3, No, čili to nějakým způsobem ovlivňuje ten váš výzkum a co tedy můžete a co třeba naopak nemůžete pomocí těchto minimozečků v laboratoři pozorovat?
mluvčí 7, To je samozřejmě velmi komplexní otázka. Určitě nějaký vliv ten náš model je zjednodušený, to všechny modely jsou, avšak my stavěme na tom, že ty kmeňové bunky, z kterých tyto minimozočky vytváříme, jsou lidského původu, to znamená, opakujou tu lidskou biologii, ty bunky, neurony a podpůrné bunky neuronov v těchto minimaočkoch jsou lidské s lidskou biologiou lidského původu. Na rozdíl od myších modelů, které se běžně používají na štúdium Alzheimerovy choroby. Takže skôr bych řekla, je to prostě skvělý. Podle mě první krok na to otestovat nějaké látky, nějaké léčivá, něco, co může potenciálně předcházet vzniku Alzheimerovy chorobě. Otestujeme to na našich in vitro modelech v Petriho miskách. Nepoužívejme zvierata na zvířecí testování na zvieratách. Přístupme až v dalším kroku, kdy to bude fungovat na lidských bunkách.
mluvčí 3, Rozumím. Takže jaké patologické znaky Alzheimerovy choroby nebo jiných neurodegenerativních onemocnění už můžete na těchto minimozečcích nasimulovat a pozorovat.
mluvčí 7, Toto je vlastně na nich vlastně jeden z těch jistých krás toho systému je, že ty kmenové buňky my můžeme získat i z pacientů s Alzheimerovou chorobou, takže ta choroba se nám do určité míry v mozučku zopakuje, a to tím, že u pacientů s Alzheimerovou chorobou se vytvářejí jakési shluky proteinů. Hovoří se jim amyloidy a my tyto amyloidy v nich vieme detekovať. Vidíme, že sa vytvárajú viac s väčšou hustotou, s väčšou veľkostí, v porovnaní s kontrolními minimozčkami. Ale myslím, že ta přidaná hodnota je to, že vidíme nebo vieme se pozrieť na to, jak dochádza ku vzniku těch shluků proteinu, protože u pacientů vlastně člověk vidí až tu pokročilou fázi toho, ale my sa chceme pozrieť na to, ako vlastne tomu predchádzať. A to práve tie bunkové systémy umožňují.
mluvčí 3, A prosím vás, poslední otázka, jak tyhle vaše modely, tyto minimozečky pomáhají při testování nových léčebných postupů? Při třeba už i konkrétních lécích.
mluvčí 7, Je to právě tak, že my jsme v těch laboratorních podmínkách schopný ty naše minimozočky inkubovať dlhodobo s nejakým liečivom a potom veľmi jednoducho vyhodnotiť či tá patológia spojená s Alzheimerovou chorobou sa stratila, zredukovala. Co se změnilo a co jsme zlepšili či naopak zhoršily?
mluvčí 3, Tak tolik Dr. Dáša Bohatčiaková z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, děkujeme za rozhovor a ať to jde dále, co nejlépe. Na slyšenou.
věda plus rozhlas cz, v aplikaci mujRozhlas
Přidejte odpověď