Pořad Pro a proti, Český rozhlas
Pravidlo 72 hodin říká, že v krizové situaci by měl každý zvládnout první 3 dny bez pomoci záchranných složek, píše se v příručce od ministerstva vnitra, která už v těchto dnech měla dorazit do schránek všech domácností. Dřívější průzkumy ukázaly, že česká společnost na krizové situace, kdy například vypadne elektřina nebo přestane téct voda, není příliš připravená, změní to příručka s názvem 72 hodin? Našimi hosty jsou vedoucí oddělení strategické komunikace ministerstva vnitra Jan Paťawa, dobrý den. Vítejte u nás ve studiu. A instruktor kurzu přežití Amar Ibrahim, dobrý den, zdravím vás na dálku.
Pane řediteli, připomeňte nám, prosím, úvodem, jaký účel má ta příručka 72 hodin?
00:00:59
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Účelem příručky je, aby občané věděli, jak se chovat v těch prvních 72 hodinách, když vypadnou základní služby, když například přestane téct voda, přestane fungovat elektřina, nemůžete například zaplatit platební kartou nebo nenatankujete, to jsou všechno situace, které se můžou stát, pokud nějaká krizová situace nastane.
00:01:19
Lukáš Matoška,moderátor
Je, pane Ibrahime, z vašeho pohledu ta příručka účelná, je dobře připravená?
00:01:26
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
Jsem rád, že něco takového už konečně vyšlo, protože to vychází v každém státě, ale některé věci v té příručce by měly být víc zdůrazněné, anebo lidem jinak podané.
00:01:37
Lukáš Matoška,moderátor
Můžete být konkrétní, co vám tam chybí?
00:01:40
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
Třeba filtr na vodu, voda vám může dojít, třeba tam není filtr na vodu, nejsou tam zmíněné, že existujou u nás na trhu i potravinové dávky, které jsou určené pro tyto krizové situace, že to nejsou jenom konzervy. Další věc je tam třeba, že člověk má mít u sebe hotovost, ale je to dobře, když nepůjde elektřina, ono se musí zdůraznit, on si nikde nenakoupí, jak je dneska všechno elektrické, takže si nezaplatí, obchody budou zavřené, takže jako ta hotovost mu bude absolutně k ničemu.
00:02:13
Lukáš Matoška,moderátor
Pane Paťawo, nejsou toto nedostatky té vaší příručky?
00:02:18
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Je potřeba zdůraznit, že ta příručka byla psaná tak, aby vyhovovala lidem, kteří žijí ve městě, žijí na vesnici, starým lidem, mladým lidem, vlastně my jsme se snažili opravdu obsáhnout celou tu populaci. Zároveň, když se podíváte do té společnosti, tak je tam spousta lidí, kteří si nemůžou dovolit drahá řešení, jako jsou elektrocentrály nebo filtry na vodu, my jsme…
00:02:42
Lukáš Matoška,moderátor
Filtry na vodu jsou drahé?
00:02:43
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
No, levné úplně nejsou. Je potřeba vzpomenout, že je tady jako spousta seniorů, kteří se snaží vyjít s těmi penězi a radit jim, aby si pořizovali filtry na vodu nebo nějaké jiné takovéhle vymoženosti, které bezesporu jako mají svůj prostor na trhu a jsou lidé, kteří si je můžou dovolit, ale jsou zároveň lidé, kteří si je nemůžou dovolit. A my z pozice ministerstva vnitra jsme se opravdu snažili, aby ta příručka byla přístupná všem, aby byla jednoduše aplikovatelná do našich životů.
00:03:11
Lukáš Matoška,moderátor
No, a co ten argument, že mezi těmi trvanlivými potravinami nejsou jenom konzervy, které tam zmiňujete.
00:03:19
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Jsou tam věci, které běžně používáte, nebo můžete běžně používat ve své domácnosti, ale tam myšlenka je taková, aby potraviny, které máte v těch nouzových zásobách, abyste běžně využívali a vlastně jako rotovali ty potraviny stále dokola. Není myšlenkou, abysme si jako někde nasyslili na 10 let jako potraviny, které tam potom budou v kredenci jako uschované. Myšlenka opravdu jako neustále je točit a začlenit nějakou zásobu do svého běžného života.
00:03:48
Lukáš Matoška,moderátor
Pane Ibrahime, co na to říkáte? Rozumíte tomu, že autoři té příručky přemýšleli tak, aby dali taková doporučení, která budou přístupná a jednoduše realizovatelná úplně pro všechny?
00:04:03
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
Samozřejmě tomu rozumím. Filtr, nejlacinější filtr stojí třeba přes 1 200 Kč. Ty trvanlivé potraviny se nemusí připravovat, oni lidi můžou mít nakoupené potraviny, ale když nepůjde plyn a nepůjde elektřina, tak se nebudou moct připravit, měli by mít nějaký zálohovaný, třeba vařič ještě plynovej, ale ti lidi dneska nejsou na nic připraveni. Oni si myslí, že když se něco stane, tak přijdou před dům a stát jim pomůže. Ale největší ohrožení je to, že ti lidi nejsou, že, kdyby aspoň 30 % bylo připraveno, ale prostě ti lidi nejsou připraveni, kdyby se něco stalo.
00:04:42
Lukáš Matoška,moderátor
Což, předpokládám, právě je smyslem té příručky, aby nějakým způsobem připraveni byli, ale skutečně ty některé položky, pane Paťawo, které v té příručce nezmiňujete, jsou tak drahé nebo tak nedostupné, že jste je tam uvést nemohli?
00:04:58
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Plynový vařič nebo nějaký vařič tam uvedenej je, samozřejmě to není nějaká významná položka, každopádně je potřeba možná spíš se na to podívat trochu z jiného pohledu, a to je, my nepřipravujeme příručku na přežití, ta příručka je opravdu tak, aby se lidé dokázali, ti, kteří nejsou v přímém ohrožení života, aby dokázali se o sebe postarat v době, řekněme, jako diskomfortu, to znamená, ta základní premisa není přežít, ale nějakým způsobem jako vydržet 72 hodin, a to je možná ta perspektiva, kterou je potřeba se na to dívat, a to je perspektiva, s kterou my jsme tu příručku psali.
00:05:38
Lukáš Matoška,moderátor
Z tohoto pohledu ta příručka, připustil byste, pane Ibrahime, funguje, vysvětlit vlastně lidem, co dělat v těch prvních třech dnech od začátku nějaké krizové situace, kdy například přestane téct voda nebo přestane fungovat elektřina.
00:05:55
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
Určitě, určitě jsem rád, že jako je tam hodně věcí zmíněno, protože dnešní, dneska se o tom nikde nevyučuje, nikde se o tom neříká. Já nemluvím, že to je přímo o přežití, jako přežití je to, kdyby si ten člověk v krizi, aby si dokázal poradit, ale je to, je tam napsáno 72 hodin, co když tu bude dýl, jo, ti lidi, co je psáno, to je dáno, ale měli by se připravovat, že ta krize, ten problém může být dýl. Třeba když v Praze v létě nešla elektřina 4 hodiny, tak už někteří lidé začali být protivní a nervózní a bylo to jenom 4 hodiny.
00:06:33
Lukáš Matoška,moderátor
Pane Paťawo, jak jste dospěli k těm 3 dnům, k těm 72 hodinám?
00:06:40
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
72 hodin vychází ze zkušenosti záchranářů. To jsou vlastně jako, to je nějaký čas, kterej potřebuje ten záchranný sbor k tomu, aby opravdu se postaral o lidi, kteří jsou v přímém ohrožení života a poté se mohl případně jako soustředit na lidi, kteří nejsou v přímém ohrožení života, tato základní myšlenka. Zároveň jsme čerpali ze zkušeností kolegů ze zahraničí, ať už jako z Finska nebo ze Švédska a z dalších zemí, které samozřejmě také jako podobné příručky vydávají.
00:07:08
Lukáš Matoška,moderátor
Co když ta bezprostřední krize bude trvat déle než 3 dny, jak říkal pan Ibrahim.
00:07:14
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Tak samozřejmě jako ten stát se bude starat o lidi, kteří potom jako jsou nějakým způsobem ohroženi. A jenom jako znovu opakuju, ty 3 dny jsou tak, aby právě ten stát měl dostatek prostoru se, řekněme, jako nadechnout a mohl opravdu jako realizovat a rozvinout celou tu škálu těch postupů, které mají připraveny ti záchranáři pro krizové situace.
00:07:35
Lukáš Matoška,moderátor
Tak, pane Ibrahime, ty 3 dny vycházejí i ze zahraničních zkušeností.
00:07:40
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
Ano, samozřejmě vychází to třeba z Mexika, když bylo zemětřesení, tak se tam záchranné složky dostaly až za 3 dny k těm lidem, to já vím, ale tam jde o to, že ti lidi musí počítat i s tím, že ta, jako ta distribuce musí může trvat delší dobu, tady neprobíhají, jako třeba ve Švédsku je celotýdenní cvičení celého Švédska na krizovou situaci, nic u nás takového neprobíhá. Takže ta sehranost těch složek prakticky myslím si, že bude dobře fungovat u profesionálů, ale mělo by to být více jako zapojeno více do toho obyvatelstva, aby ti lidé byli připraveni.
00:08:26
Lukáš Matoška,moderátor
Což už souvisí s těmi případnými dalšími kroky, jak připravovat českou společnost, české domácnosti na případné krizové situace, a ty plánujete taky, pane Paťawo, je to tak?
00:08:37
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Je to tak. Ta myšlenka, když jsem na začátku říkal, že ta příručka se snažila jako obecně postihnout opravdu jako celou populaci a potřeby celé populace, tak její nedostatek je potom v té individuální, v tom individuálním pohledu na věc, to znamená, každé město, každá vesnice má trochu jiné potřeby. Je potřeba, aby potom ti starostové nebo krizoví manažeři v těch obcích, městech, krajích přizpůsobovali ty své rady tomu místnímu publiku, to znamená, aby opravdu tu příručku si vzali jako nějaký základ a z toho základu potom konkretizovali různé postupy pro ty lokální potřeby.
00:09:16
Lukáš Matoška,moderátor
Než budeme pokračovat, připomenu, že našimi dnešními hosty jsou a zůstávají vedoucí oddělení strategické komunikace ministerstva vnitra Jan Paťawa a instruktor kurzu přežití Amar Ibrahim. Pane Paťawo, to, co jste teď popsal, to už se děje, že třeba starostové jednotlivých obcí si berou tu příručku a zvažují, jakým způsobem připravit, když to tak řeknu, svoje lidi na případnou krizovou situaci?
00:09:56
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Děje. Já bych rád vyzvednul aktivitu Prahy a Magistrátu hlavního města Prahy, které nedávno spustil právě kampaň Kdo je připraven, není překvapen, kterou můžete vidět i v ulicích Prahy a snaží se opravdu postihnout praktický pohledy na to, jak by se Pražan měl chovat v momentě, kdy nastane nějaká krizová situace.
00:10:16
Lukáš Matoška,moderátor
A co menší města nebo vesnice?
00:10:19
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Menší města, zatím prakticky oni využívají tu příručku tak, aby jí přiblížili těm občanům, aby vysvětlovali důvod, proč ta příručka vznikla. A my jsme samozřejmě jako v kontaktu se spoustou starostů a se spoustu dalších samospráv tak, abysme edukovali a byli schopni jim nabídnout vlastně jako ten pohled, jak můžou potom přizpůsobovat tu příručku místním potřebám.
00:10:38
Lukáš Matoška,moderátor
Pane Ibrahime, takhle by se to mělo dělat z vašeho pohledu?
00:10:42
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
Samozřejmě, takhle by se to mělo dělat, ale i ty obce a ti starostové by měli dostat nějaké noty takzvané, to znamená, já nevím, viděl jsem to v jednom státě, že tam bylo prostě, třeba záplavy, tak on vytáhl přímo žlutě záplavy, nebo tam bylo výpad elektřiny, tak vypadl složku výpad elektřiny, červeně to bylo napsáno, on vytáhl tu složku, která byla barevně označena, koukl se do toho a věděl, co má dělat, takže něco takového by to na radnicím hodně pomohlo těm lidem.
00:11:14
Lukáš Matoška,moderátor
To už se děje, pane Paťawo?
00:11:16
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Přesně tohle jsme pro jednotlivé obce připravili, jmenuje se to Karty pro starosty, jsou dostupné na webu 72.gov.cz a jsou rozdělené právě podle krizových událostí, které můžou nastat, tak, aby starostové měli vlastně jednoduchý návod, co v těch prvních chvílích dělat, když ta krizová situace nastane.
00:11:34
Lukáš Matoška,moderátor
Pane Ibrahime?
00:11:38
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
Jsem rád, že tady to vyšlo, ale mělo by se to víc šířit, aby to věděly ty obce, ti starostové, aby to měli ti úředníci, aby to bylo taky v tiskové formě, nejenom na webu, protože jak se něco stane, tak se vypne elektřinu nebo web a ten člověk už si to nestáhne, už se na to nepodívá.
00:11:53
Lukáš Matoška,moderátor
Šíříte dostatečně, pane Paťawo, ty informace?
00:11:57
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
My jsme rozeslali všem víc jak šesti tisícům obcí adresný dopis, kde tuhle tu informaci uvádíme. Samozřejmě lze namítnout, že jsme jim měli ty karty poslat vytištěné, ale zase je potřeba, aby každej starosta trochu převzal zodpovědnost za tu svoji přípravu. A my jsme udělali maximum k tomu, abysme právě ho informovali, abysme mu dali možnost. A je to v zásadě jako 20 A4, není to jako velký fascikl, takže věřím, že starosta, který se chce připravovat a vnímá tu naléhavost, tak si to vytiskne.
00:12:27
Lukáš Matoška,moderátor
Pane Ibrahime, neudělalo ministerstvo, co mohlo a nezáleží to teď na jednotlivých starostech těch kterých obcí?
00:12:35
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
Udělalo, co mohlo, samozřejmě, jako ona nemá větší páky, ono by se ale mělo začínat už u dětí ve školách. Mělo by se, já, když někde přednáším ve škole, tak samy děti za mnou přijdou náctiletí a říkají, proč tady to není jako předmět, proč jako, jako branná výchova nějaká ve škole, proč se o tom nevyučuje. Mělo by se už začínat u těch dětí, aby ty na to byly připraveny, protože pak ty dospějou a můžou to šířit dál.
00:13:00
Lukáš Matoška,moderátor
Tohle, pane Paťawo, na ministerstvu vnitra zvažujete, že by nějakým způsobem, a pokud vím, tak už se o tom taky mluvilo, se začalo o nějaké připravenosti na krizové situace víc vyučovat i ve školách. Vím, že by to asi byla spíš otázka na někoho z ministerstva školství, ale ptám se i vás.
00:13:18
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Principiálně samozřejmě o té možnosti přemýšlíme, ale je potřeba se podívat na to, že ten tlak na to školní prostředí jako velmi vysoký, to znamená, my chceme po dětech, aby měly finanční gramotnost, digitální gramotnost, aby se učily tamto a tamto. A když se potom zeptáte v praxi těch učitelů, tak to množství těch látek, které by měly vyučovat, je jako velmi vysoké, to znamená, já neříkám, že by jako neměly probíhat nějaké hodiny, kde se děti seznámí s těmi základními postupy, ale je potřeba, aby byla realizována nějaká společenská debata, co opravdu chceme od toho vzdělávání a co je potřeba a co je to nejdůležitější, protože jako v současném nastavení toho tlaku, jako všichni chtějí po učitelích všechno a všechno házíme na učitele, tak je potřeba trochu jako zrevidovat ty požadavky a to, co opravdu po těch učitelích a po těch dětech chceme.
00:14:10
Lukáš Matoška,moderátor
To byste uznal, pane Ibrahime, že v současnosti jak na žáky, tak na učitele je ten tlak už dost velký a že není možné takovouhle výchovu týkající se zvládání krizových situací uspěchat, ale že je potřeba ji nejprve celospolečensky prodiskutovat a promyslet?
00:14:30
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
Je to možné. Já mám, teď vyšly ze základky dvojčata patnáctileté, a ty někdy, co vypráví, tak jako je to hodně, bylo to hodně o zátěži, něco je ale myslím si, že zbytečné, ale prakticky proč, nemusí se to vyučovat jako předmět, ale každý čtvrt roku, kdyby byl něco jako branný den, ne, aby tam děti, jako já zamlada, běhaly v igelitovým pytlíku na hlavě a v pláštěnce, ale prostě, aby se naučili, jak se používá mapa a další a další takové dovednosti, to by stačilo absolutně. Nemusí to být rovnou předmět.
00:15:03
Lukáš Matoška,moderátor
Když mluvíme o těch dalších krocích týkajících se toho, jak připravit českou společnost na zvládání případných krizových situací, tak je novinkou, že ve druhé polovině příštího roku by měl začít fungovat systém varování lidí přes mobilní telefony při mimořádných událostech. Jak přesně, pane Paťawo, bude fungovat tento systém?
00:15:24
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
To vlastně, jmenuje se to Cell Broadcast, ta technologie a umožní potom vlastně doručit něco jako textovou zprávu a prioritní textovou zprávu na displeje mobilních telefonů. Zároveň bych rád jedním duchem dodal, že my se vždycky začneme upínat na jednu technologii a žádná technologie není všespásná. My vlastně, když jsme realizovali výzkum za starosty v těch povodňových oblastech z minulého roku, tak se ukazuje, že nejúčinnější je právě kombinace různých postupů, ať už těch trochu možná zastaralých, to znamená, máme tady furt funkční rozhlasy, máme tady jako spoustu těch offlinových kanálů a je potřeba je kombinovat právě s těmi novými technologiemi, tak, aby v momentě, kdy nastane nějaká krizová situace, tak aby opravdu jsme udělali maximum pro to, že je informována ta nejširší populace, včetně zranitelných, včetně lidí, kteří mají nějaké, například jako používají český znakový jazyk. Takže ta škála těch kanálů je vždycky maximálně široká a nelze spoléhat pouze na jeden jediný. Tohle je pouze jako další doplněk do toho krizového varování.
00:16:31
Lukáš Matoška,moderátor
To vítáte, že tady přibude systém varování lidí přes mobilní telefony při mimořádných událostech, pane Ibrahime?
00:16:38
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
Určitě to vítám. Já mám třeba staženou aplikaci Záchranka a tam, když se něco děje, tak my to rovnou oznámí, že se někde něco děje. Jsou různé aplikace. Pak nějak vzniká nějaká aplikace Corty, kde se podílí zemědělská fakulta na tom pražská, takže jsem docela rád, že něco takového bude, protože když se pustí sirény, nebo cokoliv, tak lidi na to nereagují, musí se taky hlavně myslet na starý lidi, protože já jsem kdykoliv /nesrozumitelné/ mluvím, tak mi nejvíc dotazů přijde od starších lidí, že si nedokážou umáčknout ten filtr na vodu nebo nastartovat, utrhnout centrálu takzvaně, ale na ty by se mělo taky hodně myslet, protože ty aplikace třeba nemají, mají ještě starý telefony.
00:17:23
Lukáš Matoška,moderátor
Jak myslíte na starší, pane Paťawo?
00:17:27
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
V příručce je věnovaná celá kapitola tomu, jak mluvit se sousedy a lidmi, kteří například jsou nějakým způsobem znevýhodněni, ať už to jsou starší lidi, děti, cizinci. A my se opravdu snažíme i v tom, jak k té celé příručce, ale nejenom k té příručce, k celému tomu projektu přistupujeme tak, aby byl maximálně přístupný všem, to znamená, vznikl překlad do ukrajinštiny, vznikl překlad do angličtiny, máme dokonce překlad do mongolštiny, nyní realizujeme překlad do španělštiny, vietnamštiny.
00:17:57
Lukáš Matoška,moderátor
Nicméně tyto překlady na webu jsem ještě neviděl.
00:18:00
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Zatím, ano, vietnamštinu jsem dostal asi před týdnem.
00:18:03
Lukáš Matoška,moderátor
Zatím je tam ukrajinština a angličtina.
00:18:05
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Jenom tím chci jako demonstrovat, že opravdu jako se snažíme opravdu, aby byla ta příručka přístupná maximálně všem a je potřeba to vnímat trochu v čase, nelze všechno udělat jako hned, my jsme udělali maximum na ten start a nyní dále budeme rozvíjet tu informaci a doručovat ji dál do té populace.
00:18:21
Lukáš Matoška,moderátor
Pane Ibrahime, tak ministerstvo postupně rozšiřuje další jazyky a samozřejmě myslí na všechny věkové kategorie.
00:18:28
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
Jsem rád, že to je, ale prostě to zhlédnutí, ono to je vlastně i ve video formě, že tam jeden herec o tom vypráví, ukazuje ty věci, ale prostě není tam, nešíří se to, má to málo zhlédnutí, mělo by se to víc šířit a pořád těm lidem připomínat. Já vím, že to je těžké. Já vždycky, když se něco stane, přírodní katastrofy, pandemie, válka, tak mám absolutní nárůst a nestíháme, ale pak to někam zase spadne dolů a ti lidi se uklidní. Těm lidem by se to pořád mělo zdůrazňovat, buďte připraveni, my jsme 30 let žili v nějaké bublině, že se nic stát nemůže, což je ale mylné.
00:19:14
Lukáš Matoška,moderátor
Když se tady teď pan Ibrahim zmínil o nějakém válečném nebezpečí, které samozřejmě Česku bezprostředně nehrozí, tak ta vaše příručka, pane Paťawo, oproti podobným příručkám jinde v zahraničí, třeba v Polsku, pokud se nepletu, neobsahuje rady, co dělat v případě napadení. Proč ne?
00:19:33
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
My jsme se, za prvé, soustředili na důsledky různých krizových situací, to je důvod, proč je ta příručka koncipovaná, tak je koncipovaná. A zároveň na ozbrojený konflikt připravuje lidi program, který se jmenuje POKOS, Příprava občana k obraně státu, který má v gesci ministerstvo obrany, který realizuje potom i na školách a v dalších aktivitách, to je vlastně jako jejich parketa. My se opravdu soustředíme na ty krize, s kterými Česká republika má zkušenosti, na které se dokážeme připravit a které znamenají opravdu nějaký diskomfort.
00:20:10
Lukáš Matoška,moderátor
Pane Ibrahime, dává vám to logiku?
00:20:14
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
Já si myslím, že i válka je prakticky nějaký diskomfort, člověk v tom zažije. A když se podíváme do minulosti, tak si nemůžeme říct, že žádné válečné konflikty nebo okupace se tady neprohnaly. Já jenom myslím, že se to tam nezdůraznilo proto, aby se takzvaně nestrašili s tím lidi, ale mělo by to tam být zmíněné, protože jako nic nám samozřejmě teď nehrozí, ale musíme se dívat třeba do minulosti, Česká republika, čím vším si prošla.
00:20:44
Lukáš Matoška,moderátor
Bylo to tak, pane Paťawo, že jste se nezmínili v příručce 72 hodin explicitně o válečné hrozbě z toho důvodu, abyste nešířili paniku?
00:20:55
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Bylo to z toho důvodu, že nám to gesčně jako ministerstvu vnitra nepatří, patří to ministerstvu obrany, a znovu opakuju, toto realizuje prostřednictvím programu POKOS a dělají celou řadu aktivit. Takže to byl ten důvod.
00:21:11
Lukáš Matoška,moderátor
Výzkum ministerstva vnitra nedávno ukázal, že většina domácností na krizové situace není nějak zvlášť připravená. Myslíte si, pane Paťawo, že ta vaše příručka 72 hodin zásadním způsobem přispěje k tomu, že se to v dohledné době změní?
00:21:28
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
To se necháme překvapit, protože my nyní realizujeme sociologické šetření tak, abysme si udělali opravdu obrázek o tom, jak ta příručka zafungovala, jestli lidé si jí přečetli, jestli podle ní se nějakým způsobem zachovali. Já samozřejmě věřím, že nějaký posun tam bude, ale ty konkrétní čísla, to vyhodnocení budeme mít po Novém roce a rádi se samozřejmě o ně potom podělíme.
00:21:48
Lukáš Matoška,moderátor
Jakou vlastně máte od lidí odezvu. Nestává se někdy, že si lidé tu příručku prohlédnou a pak jí někam založí, v horším případě nestává se, že ji třeba rovnou vyhodí s reklamními letáky?
00:21:59
Jan Paťawa,vedoucí oddělení strategické komunikace, MV ČR
Samozřejmě se to stát může, samozřejmě se to bezesporu určitě stávám spousta lidí potom na těch sociálních sítích deklaruje, že jí pálí ještě předtím, než jí vůbec jako dostanou. Je potřeba zdůraznit, že ta příručka není žádným příkazem, je to vlastně nějaká nabídka a my nechceme nikoho nutit, aby se připravoval, je vlastně jako na uvážení každého z nás, jak se zachová, jak s tou příručkou naloží, respektive jak naloží s těmi radami, které v té příručce o tom jsou.
00:22:26
Lukáš Matoška,moderátor
Pane Ibrahime, máte poslední slovo. Jak podle vás příručka 72 hodin přispěje k připravenosti českých domácností na krizové situace?
00:22:37
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
To nemůžu odhadnout, jak přispěje, protože opravdu nevím, jako plno jich skončí v koši, plno jich skončí někam založených, lidi to moc nečtou, já jsem si kvůli tomu dělal taky nějakej průzkum, prostě to vyhodili. Tam jde o to, že stát vydá nějakej papír a neznamená, že to ti lidi budou respektovat, učit se a bejt na to připraveni, to musí ta osvěta bejt ještě jinak dělaná.
00:23:06
Lukáš Matoška,moderátor
Jaký jste si dělal průzkum, pane Ibrahime, jestli nám můžete jenom prozradit závěrem.
00:23:09
Amar Ibrahim,instruktor kurzů přežití
Ptal jsem se lidí nebo jsem si zašel opravdu do té bytovky, to mi kamarád říkal z Brna, že šel a říká, že jich asi 8 bylo vyhozeno. Ale ten stačí na těch přednáškách, že třeba pro 100 lidem řeknu, kdo z vás má nějaké zásoby, kdo něco, a ze 100 lidí se zdvihnou 2 ruce.
00:23:26
Lukáš Matoška,moderátor
Čili nebyl to reprezentativní průzkum. Tolik instruktor kurzu přežití Amar Ibrahim, diskutoval s vedoucím oddělení strategické komunikace na ministerstvu vnitra Janem Paťawou. Pánové, oběma vám děkuju.
Přidejte odpověď