rozhlas Plus.
Dlouhodobě zkoumá biologické rytmy a jejich význam pro zdraví člověka. Téma výzkumu zároveň popularizuje. Teď se stala vědkyně Alena Sumová z Fyziologického ústavu laureátkou cen Akademie věd. Dobrý den. Paní profesorko. Tak nejdřív bych vám chtěl pogratulovat, všechno nejlepší. No, a zeptal bych se na ten váš výzkum, vy se věnujete výzkumu cirkadiálního rytmu. Co to přesně je a proč je pro naše tělo zásadní?
mluvčí 7, Tak to slovo cirkadiální znamená přibližně denní a znamená to, že zkoumáme změny, které se mění přibližně za jeden den a říkáme jim tedy cirkadiální rytmus a tady tyto rytmy jsou výsledkem naprosto základního mechanismu, který se vyvinul u živých organismů během evoluce jako adaptace na to, že život se vyvíjel v podmínkách střídání dne a noci. Čili my ty cirkadiánní rytmy máme v sobě, mají je téměř všechny živé organismy a jejich hlavní úloha. To, proč se v evoluci zachovali a proč nám slouží, je, že regulují procesy v našem těle tak, aby se přizpůsobili právě těm změnám během dne a noci. A nejenom ty procesy přizpůsobují, ale tím, že jsou ty rytmy řízeny vnitřním mechanismem, vnitřními hodinami, tak jsou vlastně schopny ty změny předvídat a připravovat v našem těle procesy na tyto změny, a to již v jejich očekávání, a to je velice výhodné. My si to můžeme například představit tak, že dvě situace, jedna je, že se probudíme odpočatí po dostatečně dlouhé noci a kvalitním spánku a ta druhá situace, když nás někdo náhle probudí uprostřed noci, tak v tom prvním případě ty hodiny nás na to připravili a my můžeme okamžitě fungovat.Zatímco v tom druhém případě to probuzení je vlastně v době, kdy to v tom našem těle ty hodiny zajistil jakýsi noční režim a pak nám to trvá dlouho, než se zase probereme a jsme schopnií fungovat.
mluvčí 3, Takže se zastaví ty hodiny a pak se zase rozběhnou. Trvá to déle. Ale jaké to má dopady? Jak se konkrétně může narušení biorytmu podepsat na našem zdraví.
mluvčí 7, Tak to se může podepsat, zvlášť, pokud dochází k tomu dlouhodobějšímu narušování v souladu mezi těmi, během těch našich hodin a tím denním nebo slunečním cyklem, a to se může u člověka stát poměrně snadno. Právě pokud žijeme dnes tím takzvaně moderním způsobem života, kdy máme například nějak posunutý sociální část nebo nepravidelný denní režim, kdy ponocujeme dlouho do noci a asi největší problém je tehdy, když pracujeme ve směnném provozu, kde se zvláště často střídají denní a noční směny, to jsou všechno faktory, které nám vlastně narušují chod těch hodin, oni jim vlastně dávají matoucí signál, oni pak nemůžou plnit tu funkci a my dneska víme, že pokud se tohleto děje v dlouhodobém hledisku, tak to potom má opravdu komplexní dopad na zdraví. o tom, co víme, určitě je, že to negativně ovlivňuje metabolismus, čili lidé, kteří takto mají narušené biorytmy, tak velmi často trpí obezitou, mají větší pravděpodobnost vzniku diabetu druhého typu kardiovaskulárních chorob, pochopitelně poruchy spánku, to je jisté, ale, a nálady taky, ale můžou to až v dlouhodobém hledisku vést třeba k predispozici, k nějakým neurodegenerativním chorobám a tak, čili je to skutečně velmi komplexní zásah do celého fungování těla.
mluvčí 3, Tak my tady máme celkem střídavé služby v rádiu také a už jsme si také s kolegy říkali, že kvůli tomu tloustneme, tak to už máme trochu i od vás vědecky potvrzené, ale jeden z vašich nejnovějších výzkumů prokázal, že biologické hodiny jsou řízeny nejenom světlem, ale i příjmem potravy, to znamená, že to, co jíme nebo kdy jíme, tak to ovlivňuje naše zdraví a ty rytmy.
mluvčí 7, Ano, zcela určitě. Doba, kdy jíme, je jednoznačně velice důležitý faktor, který pomáhá ve skutečnosti udržovat hodiny v našem těle správně seřízené a tím má velký vliv na naše zdraví, my dneska víme, že těch hodin v těle máme hodně v různých tkáních a orgánech. A už dříve se vědělo, že tím příjmem potravy lze docela efektivně seřizovat hodiny, třeba v játrech, ve střevě, ve slinivce, čili v těch orgánech, co souvisí s metabolismem. No, a v naší nedávné studii jsme právě odhalili, jak se tato informace o té době příjmu potravy dostává až k hodinám v mozku. Zjistili jsme, že jsou za to zodpovědné buňky v takové speciální struktuře, kterou máme v mozkové komoře, v mozkových komorách A ona má řadu funkcí a jedna taková hlavní a nejznámější funkce, že tvoří mozkomíšní mok, ale ona kromě toho tvoří ještě nějaké důležité aktivní látky pro mozek a vlastně signalizuje tomu mozku různé informace.
mluvčí 3, Děkuji, děkuji vám moc, ano, jenom velmi stručně. Prosím.
mluvčí 7, Ano, my jsme zjistili, že tady tato struktura má tedy hodiny a ty jsou velmi citlivé na příjem potravy, takže lze je vlastně díky tomu tu informaci předávat celému mozku.
mluvčí 3, Tolik vedoucí oddělení biologických rytmů Fyziologického ústavu Akademie věd Alena Sumová. Mockrát děkuji, na slyšenou.
Přidejte odpověď