Nová superdávka se odkládá

ČT1

Odklad nové superdávky, tedy největší změny systému státní pomoci za poslední dekády. Příjemci podpory ji nejspíš budou dostávat až od srpna.

Původní plán byl přitom květen. Posun o čtvrt roku dnes schválila sněmovna zrychleně, už v prvním čtení. Souhlasili koaliční i opoziční poslanci.

Důvodem změny je podle ministra práce Aleše Juchelky náročnost přepočtu čtyř současných dávek na jednu novou podporu.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí /ANO/ Do konce roku 25 jich bylo 333 000, právě těch starých žádostí, které se musí administrovat na úřadech práce právě na superdávku. A právě proto, že to je opravdu velký objem a musí se brát jeden případ za druhým, tak já jsem prodloužil jako pojistku, pokud by Úřad práce nestíhal, o tři měsíce prodloužení toho přechodného období.

Tereza Kručinská, moderátorka ČT Ministr Juchelka navíc nevylučuje, že se tzv. superdávka v budoucnu může ještě změnit. Rozhodne analýza, kterou zadal.

Jaroslav Baláž, samoživitel Jsem ti donesl takovou chuťovku, udělal, bramboráčky.

Martin Šnajdr, redaktor ČT Po smrti ženy Jaroslav Baláž vychovává sám dvanáctiletou Naomi, skoro 30 let pracoval jako jeřábník. Skončit musel po operaci mozkové výdutě.

Jaroslav Baláž, samoživitel Nejsem tak stár, že mám sedět doma, ale prostě zdraví je jenom jedno.

Martin Šnajdr, redaktor ČT Vedle invalidního důchodu tak pobírá třeba i příspěvek na bydlení. Kdy začne superdávka skutečně platit, příliš nesleduje. I přesto, že se ho dotkne.

Jaroslav Baláž, samoživitel Změnilo se už jenom to, že jsem dostával nějakých 5200 na to bydlení a snížili mi to akorát tak, že jo, nějakých, pětistovku, no. Tak to přežiju, no. Já si myslím, že jsou na tom lidé daleko hůř.

Martin Šnajdr, redaktor ČT Celkem musí Úřad práce převést stovky tisíc dávek na tzv. superdávku, která má nahradit čtyři dosavadní. Sněmovna i proto schválila tříměsíční odklad. Ministr Juchelka důvody změny vysvětloval už před projednáním na jednotlivých poslaneckých klubech. Na normě tak panovala shoda. Není ale úplně jisté, zda odklad nakonec začne platit, a to, pokud by se ukázalo, že Úřad práce vše stihne v původním termínu.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí /ANO/ Ta pojistka, pokud samozřejmě nebude potřeba, tak ji třeba Senát může zamítnout.

Marian Jurečka, bývalý ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/ Kdybych byl jako ministr, tak bych určitě už s tímto neoperoval, protože dělat další znejistění pro ty lidi, ale zároveň i pro ten systém a pro ty pracovníky Úřadu práce jako fakt není dobré.

Martin Šnajdr, redaktor ČT Právě kvůli změnám se žadatelé v poslední době obrací také na poradny, nebo i charity.

Miroslav Dornay, sociální pracovník, Diecézní charita ostravsko-opavská Rodiny neví, jestli něco dostanou, kdy, kolik. Je tam nedůvěra vůči systému a je tam i viditelná frustrace z opakovaného dokládání údajů a odkladu vlastně té výplaty.

Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství, Člověk v tísni Digitálně kompetentnější domácnosti, ty si to vyřídí relativně v pohodě, což jsou ale typicky spíš příjemci přídavků na děti, ale naprostá většina těch příjemců, kteří jsou třeba starší, méně vzdělaní a podobně, tak s tím mají problém.

Martin Šnajdr, redaktor ČT Do konce dubna chce ministr Juchelka superdávku analyzovat. Ta by se od příštího roku mohla změnit.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí /ANO/ Musíme udělat opravdu v druhé polovině tohoto roku změny v superdávce, v jejích parametrech právě proto, že třeba některé kohorty lidí můžou být byty na tom oproti tomu současnému stavu?

Martin Šnajdr, redaktor ČT O úpravách mluví i další strany. Vyhodnotit je podle jejich zástupců třeba majetkový test a soustředit se taky na zranitelné osoby. Poukazují ale třeba i na normativy, ze kterých se vypočítává podpora na bydlení.

Pavla Pivoňka Vaňková, místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru /STAN/ Teď jsou nastavený podle dat MPSV a ne podle aktuálních cenových map Ministerstva financí. Takže u některých měst, například v blízkosti Prahy, tak jsou ty data podhodnocená a ty lidi opravdu přijdou o několik tisíc.

Lucie Šafránková, místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru /SPD/ Zaměřit bychom se také měli na lidi v exekucích a těch věcí, které je tam potřeba upravit, které i vychází nyní z praxe, je opravdu celá řada.

Martin Šnajdr, redaktor ČT Politici kritizují třeba i opakované dokládání dokumentů. Zda to bude muset Jaroslav Baláž udělat i po dalších možných úpravách superdávky, není jasné.

Některou ze čtyř zmíněných podpor pobíralo téměř 420 000 lidí. Úřady od nich dostaly skoro 334 000 žádostí o superdávku. Zhruba v 80 tisících případech ji poptávali klienti noví. Za přídavky na děti stát loni vyplatil pět miliard. Z roku na rok částka klesla, stejně jako u příspěvku na živobytí. Ten vyšel na víc než čtyři miliardy. Největší objem peněz dál směřuje na příspěvek na bydlení. Loni to bylo 23,5 miliardy, v meziročním srovnání je částka o tři miliardy vyšší. Situace u doplatku na bydlení je prakticky totožná, lehce přes 1,5 miliardy. A teď ještě jeden pohled, který nám souhrnná čísla ukáže regionální optikou. Na mapě je počet vyplacených příspěvků na bydlení, konkrétně za rok 2024. Nejvíc jich bylo v Moravskoslezském kraji, s výrazným odstupem následuje Praha nebo jihomoravský a ústecký region.

Tereza Kručinská, moderátorka ČT První místo žebříčku je neměnné taky u přídavků na děti. Za Moravskoslezským krajem se umístily Ústecký, Jihomoravský a Středočeský kraj.