Kašel začal trápit Jiřího (31) z Prahy na začátku loňského roku. Myslel si, že jde o virózu. „Nemocný jsem občas býval, proto jsem svému stavu nejprve nevěnoval pozornost. Tentokrát ale kašel neustupoval, a tak jsem navštívil svou praktickou lékařku. Ta mi řekla, že mám pravděpodobně zánět průdušek a že musím být trpělivý, brát léky a že to postupně odezní,“ popisuje Jiří. Kašle se sice úplně nezbavil, potíže ale nebyly natolik závažné, aby vyhledal pomoc lékaře znovu.
Vše se změnilo v létě, kdy se kašel prudce zhoršil. „Měl jsem záchvaty, které nešlo zastavit. Vykašlával jsem hleny a několikrát jsem se málem pozvracel,“ říká Jiří. Praktická lékařka mu vystavila žádanku na plicní vyšetření, objednací lhůty v Praze ale byly příliš dlouhé. „Na vyšetření jsem proto odjel do nemocnice v Jablonci nad Nisou, kde pracuje příbuzná. Podstoupil jsem tam nejprve endoskopii – lékaři totiž měli podezření na reflux jícnu. Ten se nepotvrdil,“ přibližuje Jiří, který poté absolvoval ještě CT vyšetření hrudníku.
„Ukázalo se, že mám postiženou levou plíci. Lékaři mě proto odeslali na plicní vyšetření do Krajské nemocnice Liberec, kde mi provedli bronchoskopii,“ doplňuje. Výsledek překvapil nejenom Jiřího, ale i zdravotníky. „Když mi z nemocnice zavolali, že se pravděpodobně jedná o tuberkulózu, nemohl jsem tomu uvěřit,“ přiznává Jiří, kterého ihned hospitalizovali. Tuberkulóza se nakonec potvrdila. Kde se Jiří nakazil, se nepodařilo zjistit. „Lékaři mi řekli, že tuberkulózu může dostat kdokoli, záleží ale na mnoha faktorech, zejména na celkové imunitě – a tu jsem měl asi slabší. Manželka ani nikdo z mých blízkých, které testovali, se naštěstí tuberkulózou nenakazili,“ popisuje.
V liberecké nemocnici strávil Jiří necelý týden.Poté ho převezli do pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice, kde se nachází centrum pro léčbu tuberkulózy. Terapie, kterou mu nasadili, zabrala a Jiřímu se brzy ulevilo. V nemocnici zůstal měsíc. „Na pokoji se mnou byli ještě dva pacienti. Ven jsme vycházeli jen na krátké procházky, na uzavřený dvorek. Bylo to psychicky náročné. Chyběl mi osobní kontakt s manželkou i s dalšími členy rodiny. Nevěděl jsem, kdy se vrátím k normálnímu životu a zpátky do práce,“ přibližuje Jiří.
Po propuštění z nemocnice musel zůstat v izolaci. „Rodiče mají vedle svého domu postavený ještě jeden menší. V něm jsem strávil další měsíc. Rodina se o mě skvěle starala, maminka mi nosila jídlo, oba jsme vždy měli respirátor. Bylo to ale neskutečně dlouhé,“ dodává. Léky užíval dál a ven chodil jenom na kontroly do plicní ambulance. Jeho zdravotní stav se lepšil, a tak se mohl v listopadu vrátit domů. „Konečně jsem byl zase se svou manželkou. I pro ni to byl velký nápor na psychiku,“ říká Jiří, který se ještě několik týdnů vyhýbal kontaktu s ostatními lidmi. „S manželkou jsme chodili alespoň na procházky do lesa,“ říká.
Léčba tuberkulózy dopadla dobře a Jiří v lednu začal znovu chodit do práce. Přesunuli ho však na jinou pracovní pozici – z kanceláře do skladu. „Bohužel si teď nemohu vybírat. Jsem ale rád, že vůbec práci mám a že jsem zase zdravý. To je nejdůležitější,“ uzavírá.
Jiří s manželkou
Přidejte odpověď