Procvičovat mozek a tím předcházet vážným onemocněním. Hlavní důvody, proč zejména senioři stále častěji navštěvují speciální kurzy. Trend potvrzuje i mimořádný zájem o celorepublikovou akci Týden trénování paměti, která se teď odehrává na stovkách míst.
Většinou bezplatné přednášky vedou certifikovaní lektoři. Podle nich trénování paměti patří mezi efektivní nástroje ke zvýšení soběstačnosti.
Jan Hamršmíd,průvodce
Dneska máme za úkol tadyhle ten třetí hřbitov, jinak je to pomník, který navrhoval Mánes.
00:00:33
Lea Surovcová,redaktorka ČT
Skupina seniorů se schází na pražských Olšanských hřbitovech. Provází je osmdesátiletý Jan Hamršmíd přitom před pár lety ovdověl a postupně přestal komunikovat.
00:00:43
Jan Hamršmíd,průvodce
Já už jsem to zabalil před x lety a pak jsem se dostal na trend paměti a vlastně jsem přišel na to, že bych mohl nabídnout a oprášit to, co jsem se kdysi naučil.
00:00:53
Lea Surovcová,redaktorka ČT
Zúčastnil se i přednášky Nedovolte mozku stárnout. Podobné akce navštěvuje tři roky.
00:00:59
Jan Hamršmíd,průvodce
Chci předejít té demenci. Lektorky nás dovedou k tomu, že si zapamatujete třeba telefonní číslo moji svých dětí, že, nebo nákup.
00:01:09
Iveta Luxová,ředitelka, Právě teď!
Seniorům pomáhá vracet důstojnost, protože si uvědomí, že si jako jsou schopni, když vědí jak, tak zapamatovat nějaké věci.
00:01:16
Lea Surovcová,redaktorka ČT
Kurzy pořádá Česká společnost pro trénování paměti, má k tomu vyškolené lektory.
00:01:21
Dana Steinová,zakladatelka české společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging
A co bylo to pole? Zopakovat si okamžitě to, co jsme se naučili. Do 20 minut by se ztratili 40 % toho, co jsem vás to naučil. Nejdříve lidem ukážu, jak si zapamatovat ty informace v určitém pořadí, nejdříve 10 informací, což vlastně mozek vůbec neumí, on nemá tu schopnost, aby si zapamatoval informace v sekvenci. Naším úkolem je dovést k tomu pocitu toho vítězství.
00:01:46
Lea Surovcová,redaktorka ČT
Do akce se zapojil i domov se zvláštním režimem ve Středočeském kraji. Trénink paměti dělají ale s klienty každý den. Například v této místnosti se pravidelně vrací do minulosti.
00:01:57
klientka,
Nevzpomenu si, vždyť ho znám.
00:02:01
Lea Surovcová,redaktorka ČT
Oldřich Nový. Toho jste měla ,to byl milovník?
00:02:03
klientka,
No, Vždyť jo.
00:02:05
Martina Švolbová,aktivizační pracovnice, Domov Clementas Mlékovice
Si prohlížíme i jejich fotografie, fotografie vlastně klientů a oni mají možnost zavzpomínat.
00:02:10
Lea Surovcová,redaktorka ČT
Potíže s pamětí patří k nejčastějším příznakům Alzheimerovy choroby. V domově proto vybavení simuluje typické životní situace, jako je čekárna u lékaře nebo autobusová zastávka. Podobná místa nemocné uklidňují.
00:02:23
Andrea Faltysová,ředitelka, Domov Clementas Mlékovice
Mnohdy tady klienti posedí a povídají si o tom právě, kam pojedou, jestli ten autobus už pojede a máme tam i jízdní řád. Někdy to může být až o 40 let zpět, než je současná doba, ale tím, že žijí jinou dobu, tak můžou být třeba i rozrušení, neklidní.
00:02:38
Lea Surovcová,redaktorka ČT
Nejen tyto aktivity zlepšují orientaci, náladu a podporují samostatnost. Nikol Rykrová a Lea Surovcová, Česká televize.
00:02:47
Jana Peroutková,moderátorka ČT
Kromě kurzů ale člověk může paměť cvičit sám. Zásadní prevencí demence je podle odborníků pohyb, například pravidelné procházky.
00:02:56
Michal Kubal,moderátor ČT
V domácím prostředí pomáhá řešení her a hlavolamů. Důležitý je také sociální kontakt a učení se nových věcí jako texty písní nebo cizí slova. I proto stále více seniorů má zájem o studium na univerzitách třetího věku. Centrum celoživotního vzdělávání nabízí i on-line kurzy.
00:03:13
Jana Peroutková,moderátorka ČT
Zároveň je důležité sledovat varovné signály, které mohou naznačovat začínající demenci nebo Alzheimerovu chorobu. Často přesahují běžnou zapomnětlivost. Patří k nim například zapomínání nedávných událostí, potíže se zvládáním běžných úkolů, jako je nakupování, dále časová a místní dezorientace. Problémy s vyjadřováním nebo rychlé změny nálad.
00:03:34
Michal Kubal,moderátor ČT
Nejde o jednorázové výpadky, poruchy paměti spojené s demencí jsou trvalé, zhoršují se a omezují dotyčného v běžném fungování. V těchto případech je potřeba vyhledat praktického lékaře nebo neurologa.
00:03:47
Jana Peroutková,moderátorka ČT
Příslib do budoucnosti pro pacienty po cévní mozkové příhodě přináší výzkum Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, laboratoř buněčné a vývojové biologie zkoumá možnosti, jak obnovit poškozenou tkáň.
00:04:01
Petr Kořínek,redaktor ČT
Myš vykazuje pětaosmdesátiprocentní genetickou podobnost s člověkem a může dostat mrtvici. Když se tomuhle geneticky upravenému hlodavci vstříkne speciální látka, rozsvítí se mu v mozku vybrané buňky.
00:04:15
Lucie Janečková,Ústav molekulární genetiky, Laboratoř buněčné a vývojové biologie, AV ČR
V přesně definovaném časovém intervalu víme, které ty buňky se nám rozsvítí, a porovnáváme je mezi zdravou kontrolní myší a myší postiženou ischemií.
00:04:24
Petr Kořínek,redaktor ČT
Lucie Janečková se mimo jiných zajímá o gliové buňky, které při mrtvici vytvoří kolem odumřelé tkáně ochrannou jizvu.
00:04:32
Lucie Janečková,Ústav molekulární genetiky, Laboratoř buněčné a vývojové biologie, AV ČR
Teďka se konkrétně budu dívat na mozek. Tady vlastně ona je to tady docela hezky i vidět, taková jakoby vykouslina, což je ta ischemická léze.
00:04:42
Petr Kořínek,redaktor ČT
Místo je na mikroskopu tmavé ochranné buňky, barevně září.
00:04:46
Lucie Janečková,Ústav molekulární genetiky, Laboratoř buněčné a vývojové biologie, AV ČR
Tady je vlastně hranice toho poškození a tady se takhle kumulují ty aktivované NG2 glie.
00:04:52
Petr Kořínek,redaktor ČT
Vědci zjistili, že při správné chemické stimulaci by mohli gliové buňky začít hojit poničenou oblast v mozkové kůře, kde se nové neurony běžně netvoří.
00:05:02
Lucie Janečková,Ústav molekulární genetiky, Laboratoř buněčné a vývojové biologie, AV ČR
Ideálním případě vlastně, kdyby se nám povedlo podpořit ten vznik nových neuronů přímo v té poškozené části a zároveň rozvolnit vlastně to zajizvení, které tam tvoří tu bariéru, tak pak by se přímo v tom místě mohly ty neurony obnovit a ideálně naučit se ty původní funkce těch původních neuronů.
00:05:17
Petr Kořínek,redaktor ČT
Výzkum je na začátku a potrvá mnoho let. I taky toho hodně, co pro sebe lidé po cévní mozkové příhodě mohou udělat.
00:05:24
klient,
/nesrozumitelné/
00:05:25
pracovnice centra,
A jo, to máš pravdu, to hezky vyšlo.
00:05:28
Petr Kořínek,redaktor ČT
Organizace Cerebrum pomáhá lidem s poškozením mozku podpořit paměť, pozornost nebo plánování.
00:05:33
Magdalena Pohnanová,ředitelka pacientské organizace Cerebrum
A jestliže vlastně vezmu, že mozek je takový město a přeruší se nějaká důležitá komunikace, taková D1, tak najednou potřebujete najít ty objížďky, jak to bude fungovat.
00:05:44
Petr Kořínek,redaktor ČT
Většinou mrtvici utrpí lidé nad 70. Lukáši Sovovi zasáhla polovinu mozku. Ve 42 letech je to jeho už třetí život ohrožující diagnóza. Dnes sice s obtížemi, ale chodí, mluví a pravidelně trénuje.
00:05:58
Lukáš Sova,klient
Proto jsou dobrý ty skupinový lekce, že fakt musíme přemýšlet. Zaměstnávat ten mozek.
00:06:04
Petr Kořínek,redaktor ČT
Strava, pohyb, nekouřit. Prevence první i další mrtvice. U pacientů lékaři hlídají tlak i nízký cholesterol.
00:06:11
Martin Kovář,primář neurologického oddělení, FN Motol a Homolka, pracoviště Homolka
A taky nějaká jako aktivita, jak fyzická, sportovní, tak i jako psychická, sociální zázemí. Jistě ti pacienti profitují lépe, když nejsou osamoceni, nejsou depresivní.
00:06:24
Petr Kořínek,redaktor ČT
Hojivá síla skupinových lekcí se potvrzuje i tady v kruhu přátel. Tu lidé znovu našli to, o co je zpočátku nemoc připravila, radost ze života.
Česká televize
Přidejte odpověď