Už před 242 lety uvažoval americký osvícenec a politik Benjamin Franklin o možnosti měnit v létě čas, aby lidé lépe využili denního světla. Že k úpravě časomíry může vést například i náklonnost diktátora k diktátorovi, o tom se dodnes přesvědčují Španělé. Když je v Praze (a v Berlíně) pravé poledne, je dvanáct hodin i v Madridu. Jenže v Paříži, která je víc na východ, je teprve jedenáct. Tento paradox vznikl za časů diktátora Francisca Franka, který chtěl být napojen na Adolfa Hitlera nejen myšlenkově, ale i časově. S tímto dědictvím se Španělsko potýká doteď. Takže pokud nyní poletíte do Madridu nebo Barcelony a máte na hodinkách již nový, letní čas, nemusíte si přeřizovat hodinky.
O čtvrtinu víc infarktů
Podle kardiologa Aleše Linharta z Hradce Králové roste s letním časem riziko srdečních potíží. „Pozor, ať vás v pondělí netrefí – studie uvádějí, že po změně času dochází právě v tento den k nárůstu výskytu kardiovaskulárních příhod, a to přibližně o čtyři až 24 procent,“ připomíná Linhart.
Kardiolog Aleš Linhart varuje, že střídání času ze zimního na letní může mít vliv na kardiovaskulární systém. To potvrzuje i další kardiolog, Jiří Veselý z Broumova, člen výboru České asociace srdečního selhání a České asociace ambulantních kardiologů. „Výhodou je, že čas se vždy mění ze soboty na neděli, takže většina lidí, kteří mají pracovní dobu od pondělí do pátku, si může tu odebranou hodinu naspat,“ říká Veselý. Jinak potvrzuje, že pokud nemá člověk vysloveně srdeční problémy, u mnoha lidí je přechod na letní čas spojený třeba s nevrlostí, citlivostí na vnější podněty, náladovostí.
Střídání časů můžete částečně natrénovat
Kardiolog ale nabízí i řešení, jak labilitě spojené s „ukradenou“ hodinou předcházet. „Teď už to pochopitelně lidé nestihnou, čas se změnil, ale při dalším střídání ze zimního na letní se lze částečně připravit,“ říká kardiolog. Například tím, že několik dní před změnou jdete spát o půl hodiny dřív, pak o hodinu, podle toho si lze nastavit budík a vstávat o hodinu dřív ještě před střídání času. Také lidé, kteří mají rizikové faktory, třeba už v minulosti čelili infarktu, nebo jsou kuřáci, případně se přejídají, by měli alespoň v tomto kritickém období tyto zlozvyky utlumit. Sníží tím riziko nejen pro svou oběhovou soustavu, ale je pravděpodobnost, že se jim bude v tomto období lépe spát.
Stabilní evropský letní čas zhatila pandemie
Letní nebo zimní čas se řeší i na úrovní Evropskéunie. Dokonce, po celounijním hlasování, mělo poslední střídání nastat 28. března 2021 a od té doby jsme měli mít jenom letní hodiny. Jenže vidle do tohoto rozhodnutí hodil covid a od té doby je ticho po pěšině, války na několika bojištích jsou teď pro Evropu důležitější. Zápas o jeden čas ale neusnul, o konec dvou časů možná budou usilovat Irové, v létě zahajují půlroční předsednictví EU.
Mohou za to války
* V českých zemích jsme poprvé přeřizovali hodiny v roce 1916. Rakousko-Uhersko sladilo čas se svým spojencem Německem. Už tehdy byla důvodem ekonomika, šetřit za otop, svícení a dopravu. * Další letní čas, ze stejných důvodů, zavedlo za 2. světové války Německo a týkalo se to i protektorátu.
* Znovu jsme na letní čas přešli v roce 1979, Československo postihly zimní mrazy a tím pádem energetická krize. MAFRA FotoGallery: Na střídání času vyzrály sluneční hodiny v Žihli. Mají dvojí „ciferník“.
Orloj na Staroměstskéradnici v Praze se musí přeřizovat složitě a – ručně.
Hodiny na veřejných místech jsou dálkově řízené a měli by se přeladit na letní čas automaticky.
Přidejte odpověď