Kočičí hlavy nebo vysoké obrubníky. Přesně to si vyzkoušeli žáci z Českých Budějovic i Bayreuthu, když se ve středu vydali s vozíčky na prohlídku centra města. Česko-bavorský projekt RBB macht Schule / Basketbal na vozíku přinesl do ZŠ Kubatova nejen sport, ale i zkušenost s každodenními bariérami.
Prohlídka začínala u Rabenštejnské věže, ke které už někteří odvážnější žáci dojeli na půjčených vozících. Polovina z nich mluvila mateřskou němčinou a s českými kamarády ze ZŠ Kubatova potom lámanou angličtinou. Dohromady svedl skupinu klub RSV Bayreuth, který se věnuje basketbalu na vozíku a mimo profesionální sportovce se snaží zapojovat i děti.
„Hledali někoho, s kým by si mohli vyměňovat zkušenosti. Basketbalový klub Tigers, i základní škola Kubatova, kde nedávno proběhly úpravy pro větší bezbariérovost, se snaží o to samé, pracovat s dětmi a inkluzí,“ vysvětlil člen Tigers Jan Herman prvotní impulz projektu, který začal už v zimě.
Basketbal na vozíčku je mnohem širším pojmem
Zatímco bayreuthský tým je zaměřen speciálně na basketbal na vozíku, Tigers spojuje sportovce s handicapem a bez handicapu do jednoho klubu. „Vozíčkářská“ odnož tak funguje od roku 2018 jako jedna z mnoha dalších kategorií. Handicap v tomto sportu navíc nemusí nutně znamenat, že sportovec je celý život na vozíku. Naopak se může pohybové omezení týkat třeba ruky nebo může být hráč zdravý.
Podobně i samotný průvod žáků, který se pomalu vydával Panskou ulicí, tvořil různorodou směs lidí s dlouholetými i začátečnickými zkušenostmi na vozíku. Děti se na nich střídaly, navzájem si pomáhaly a občas i nevyhnutelně narážely na překážky kostrbaté cesty. Někteří z nich už však také dokázaly bez problémů zabočit nebo se postavit na zadní kola.
Těžší než nasednout na vozíček a rozjet se
První lekci už totiž měli dávno za sebou. „Naši žáci nejprve navštívili Bayreuth, kde se navzájem seznámili a mohli si vozík vyzkoušet. Nyní už máme na co navazovat, proto jsme program rozšířili i o dopolední přátelský zápas nebo právě tuto prohlídku města,“ uvedl dále Jan Herman.
Nebylo proto asi takové překvapení, když se od žáků ozývalo, že některé věci už umí z minule nebo že jízda na vozíku je lehká. „Nedokážu si ale představit zvládnout cestu sama. Nejhorší jsou obrubníky,“ zasmála se jedna z žákyň cestou v ulici Česká. Potom se z vozíku zvedla a přenesla ho přes zmiňovanou nepříjemnou překážku na trávu.
„Trasu jsem musela trochu upravit. Samozřejmě říkám méně historických faktů, aby byla prohlídka pro žáky zajímavější. Také vybírám trochu dostupnější ulice a neberu to tak rychle,“ vysvětlila průvodkyně Pavla Válková předtím, než se zastavila před Solnicí a začala vyprávět o posledním německo-mluvícím starostovi Josefu Taschekovi.
Úleva na asfaltu cyklostezky
Prohlídka už se v ten moment překlenula do druhé poloviny, ale protože zbývalo stále dost času, prošla výprava Solní brankou k Malši. Na asfaltovém povrchu cyklostezky se rychlost vozíků výrazně zvýšila. Žáci se snadno rozjeli i do mírného kopce.
Potom se ovšem znovu zamířilo na ulici dlážděnou kočičími hlavami. „Vzali jsme místo sportovních vozíků civilní, aby si žáci mohli lépe uvědomit, co lidé s handicapem mohou dělat. Jak sportují, ale i jak žijí. Samozřejmě to je o vzájemné interakci. Aby poznali, jak inkluze funguje nejen u nás, ale i v Německu,“ doplnil Jan Herman, když průvod pokročil směrem k poslední zastávce, tedy samotnému náměstí.
Na vozíku si člověk více všímá obrubníků
Jan Herman žije v Českých Budějovicích už 15 let, takže dobře ví, která místa jsou pro něj na vozíku problematická. I proto chtěl, aby žáci poznali, že zdolat povrch historického centra není tak jednoduché a vyžaduje to dovednosti. „Město na bezbariérovosti naštěstí pracuje, ale samozřejmě je limitované. Nemohou například vyasfaltovat náměstí. Prohlídku jsme připravili právě tak, aby na žáky čekaly lehké překážky,“ popsal ještě na konci u Samsonovy kašny.
Znavení školáci, kteří po neobvykle namáhavé procházce seděli na lavičkách a lehce protřepávali ruce, přitom měli na programu další sportovní aktivity. Zatímco na náměstí už předseda Tigers týmu basketbalistů na vozíku Adam Šimonek nakládal civilní vozíky do auta, na ZŠ Kubatova se pomalu chystal lehký parkour. Další den pak všechny čekala také debata o inkluzi.
Vyhlídky do budoucnosti
Touto třídenní akcí projekt oficiálně skončil, avšak organizátoři doufají, že další rok bude nějakým způsobem pokračovat a třeba se i posune. „Děti o životu na vozíku najednou jen nečtou nebo neslyší ve škole, ale mohou si ho sami vyzkoušet. Myslíme si, že právě to je posouvá, protože navážou vzájemné vztahy a poznají, že lidé s handicapem žijí vedle nich,“ uzavřel prohlídku Jan Herman.
Akce pracovala přibližně s 50 žáky z české a bavorské strany. Byla součástí projektu v programu INTERREG Bavorsko-Česko / Bayern-Tschechien 2021-2027. Program podporuje přeshraniční spolupráci mezi Bavorskem a Českou republikou a především projekty, které přispívají k odstraňování bariér, vzájemnému porozumění, a zároveň ke zvyšování kvality života.
Adéla Malíková
Českobudějovický deník
Přidejte odpověď