Co když váš poslední sen je slyšet Iron Maiden naživo? Nezisková organizace Sanitka splněných snů dělá nemožné možným. Profesionální záchranáři bezplatně převážejí těžce nemocné pacienty na festivaly, domů k rybníku i na Ještěd. Za tři roky už splnili přes 250 přání.
Když člověk stojí na konci své cesty, jeho svět se smrskne. Někdy na čtyři stěny nemocničního pokoje, jindy na touhu ještě jednou navštívit místa, která má rád, nadechnout se vzduchu na milované zahradě nebo slyšet burácení kytar pod otevřeným nebem. Právě do těchto momentů vstupuje nezisková organizace Sanitka splněných snů. Svými vozy plní ta nejniternější přání lidem, kterým se písek v hodinách života sype kvůli těžké nemoci mnohem rychleji.
Zakladatelka projektu, zkušená zdravotnická záchranářka Petra Homolová, založila samostatnou neziskovou organizaci v roce 2023. Od samého začátku se mohla opřít o obrovskou podporu svých kolegů záchranářů, kteří do plnění snů šli s ní. „Měla jsem velkou podporu kolegů, protože hned viděli, že ten projekt má obrovský smysl,“ vzpomíná. Společně se svými spolupracovníky tak pomáhá lidem v těžkých chvílích a za dobu své existence už vykouzlili úsměv na tváři více než dvěma stovkám pacientů. „Už máme za sebou přes 250 misí a od té doby, co to dělám, zájem stále roste,“ doplňuje koordinátorka.
Pomoc od Aše až po Moravu s profesionální péčí
Organizace dnes operuje doslova po celé republice. „Působíme po celé České republice, opravdu všude,“ potvrzuje Petra Homolová. V moravském regionu navíc úzce spolupracuje s tamním hospicem Girasole. Když záchranáři kapacitně nestíhají nebo se sejde více požadavků najednou, moravské klienty si s hospicem vzájemně předávají. „Přání plníme bezplatně a daří se nám to zvládat,“ doplňuje.
Splnit sen ležícímu pacientovi v těžkém stavu však není jen otázkou logistiky a dobré vůle. Jde o vysoce odbornou záležitost, kde bezpečnost hraje prim. Speciální sanitní vozy musí ze zákona splňovat přísná kritéria na technické a medicínské vybavení, aby dokázaly zajistit plnohodnotnou péči i během dlouhých přejezdů. Stejně nekompromisní jsou nároky na personál. „V sanitce musí být vždy zdravotnický záchranář, nebo sestra s intenzivní specializací ARIP, a řidič, který má kurz pro záchrannou službu,“ popisuje Homolová podmínky, za jakých posádky na cesty vyrážejí. Organizace má v tuto chvíli k dispozici dvě sanitky a třetí vůz je aktuálně ve výrobě, aby dokázali pokrýt stále rostoucí zájem.
Touha po návratu domů i po kultuře
Za tři roky intenzivní koordinace rozděluje Petra Homolová lidská přání do dvou jasných skupin. Lidé dožívající v institucích touží v drtivé většině po návratu domů – na zahradu, na chalupu nebo do oblíbené hospůdky. Ti, o které rodina pečuje doma, chtějí naopak ještě jednou vyrazit s milovanou osobou ven do světa.
Kulturní a sportovní akce hrají v těchto chvílích prim. Posádka takto dokázala splnit přání celoživotnímu rybáři v pokročilém stadiu onkologického onemocnění, kterého i s navijákem u postele převezli na tři hodiny na lehátku k rybníku, kde mohl obklopen přáteli naposledy chytat ryby. Jindy zase museli záchranáři překonat zdánlivě neřešitelné technické překážky. „Jeden pán slíbil manželce, že ji vezme na večeři na Ještěd, jenže do tamní restaurace vede čtyřicet schodů. Poprosili jsme proto horskou službu, která nám neskutečně ochotně vyhověla. V osmi chlapech ho do těch schodů i s těžkými nosítky vynesli,“ popisuje koordinátorka s tím, že lidská solidarita je obrovská. „Když někoho požádáme o pomoc, narážíme na neskutečně hodné lidi, kteří nám vždy vyjdou vstříc,“ doplňuje.
Koncert pro pana profesora
Všechny tyto zkušenosti se nedávno propojily při mimořádné cestě na festival Rock for People. Cílem této specifické mise byl právě literární historik a profesor Ivo Říha, který už tři roky bojuje s těžkou, paralyzující nemocí. Vzhledem k nejistému počasí a hrozbě bláta na královéhradeckém letišti pro něj posádka záměrně zvolila vůz s pohonem všech čtyř kol. „Pana profesora jsme vezli terénnějším vozem, protože jsme vzhledem k počasí nevěděli, co nás čeká. Netušili jsme, zda nebudeme parkovat v bahně. Navíc se s ním na místě skvěle manipuluje,“ vysvětluje Petra Homolová volbu automobilu.
Odjezd na festival přitom vznikl jako velké spiknutí. „Máme kamarádku, které jsem říkala, že manžel touží festival navštívit, ale že se bojíme, že by to na běžném invalidním vozíku fyzicky neuseděl a nezvládl,“ vypráví paní Říhová. „Ona pak v tichosti – protože s touto organizací sympatizuje a finančně ji podporuje – napsala jejich týmu. Vybrali ho a následně nám zatelefonovali, že všechno zařídí,“ dodává.
Spolupráce s produkcí festivalu Rock for People a celým týmem Parku 360 byla naprosto úžasná a bezchybná. „Poskytli rodině i nám vstupenky zdarma, na místě o nás všichni věděli a hned nás navigovali,“ chválí zázemí Homolová. Když začalo pálit červnové slunce, organizační tým okamžitě přispěchal na pomoc. „Chvílemi silně svítilo slunce, a aby panu profesorovi nebylo horko, na místě hned sehnali a upevnili velký slunečník. Klobouk dolů před tím, kolik práce si s celou organizací dali a jak úžasně nás přijali,“ neskrývá vděk záchranářka.
Zážitek to byl pro rodinu naprosto nepopsatelný. „Manžel byl úplně šťastný a lidé kolem sanitky jsou neuvěřitelní. Zůstali jsme z nich v němém úžasu,“ vypráví dojatá paní Říhová. „Měla jsem pocit, že na těch pár hodin úplně zapomněl, že je nemocný. Byl spokojený, smál se a neskutečně si to užíval. On už nemá mnoho způsobů, jak dát radost najevo, ale smál se,“ popisuje s tím, že úžasná atmosféra panovala i všude kolem. „Všichni jeho studenti a blízcí dobře vědí, jak moc miluje Babičku od Boženy Němcové a Rolling Stones. Jeho obrovskou celoživotní srdcovkou jsou ale právě i Iron Maiden. Slyšet je znovu naživo, přímo tady, pro něj znamenalo strašně moc. Návštěvníci na festivalu navíc byli nesmírně podporující, milí a vřelí. Byl to nádherný zážitek,“ uzavírá.
Nezapomněli ani studenti
Že na oblíbeného pedagoga nezapomněli ani jeho kolegové a studenti, dokázal i nedávný akademický minifestival „Ivošfest“, uspořádaný na Katedře literární kultury v Pardubicích. „To se konalo přímo na půdě katedry v Pardubicích. Taková setkání jsou vždy nesmírně milá,“ potvrzuje paní Říhová, že podpora a silné pouto se studenty stále trvají. Radost z hudby a sounáležitosti tak na chvíli zvítězila nad neúprosnou diagnózou.
Tým záchranářů plní všechny své mise pro pacienty i jejich doprovod zcela zdarma. Provoz, nákup pohonných hmot i nákladné technické vybavení vozů jsou stoprocentně závislé na dárcích, sponzorech a solidaritě veřejnosti. Každá, i ta nejmenší finanční pomoc, pomáhá psát další příběhy, kde naděje a splněné sny znamenají víc než čas.
Petr Vaňous
Hradecký deník
Přidejte odpověď