Prázdniny roku 2022 začaly pro Patricii (51, Mníšek pod Brdy) a její rodinu zcela nevinně, na horách v Dolomitech, pak ale začala Patricie poprvé vnímat, že hůře chytá dech. O pár měsíců později už seděla v ordinaci své praktické lékařky, protože se jí nezdál kašel, který ne a ne přestat. Lékařka poslala Patrici na rentgen, který ukázal stín, nebylo však vůbec jasné, o co může jít.
Patricie absolvovala ještě několik vyšetření, než po přibližně půl roce od prvních příznaků lékaři vyřkli diagnózu rakoviny plic. „Pro mě jako nekuřáka to byl naprostý šok. Ještě horší bylo, že právě rakoviny jsem se nejvíce bála. Z dětství si pamatuji léčebnu nedaleko mého bydliště, kam vozili ty, kteří měli nemocné plíce – tehdy se vědělo, že koho tam odvezli, už se pravděpodobně nevrátí,“ popisuje. Celou situaci zhoršoval fakt, že je rakovina ve 4. stadiu a stihla se rozšířit na další místa, například do kostí a mozku.
„Mám dva syny, mladší končil základku a dělal přijímačky na střední, starší měl těsně před maturitou. V té době jsem nevěděla, jestli se jeho maturity dožiju,“ říká Patricie. V tomto těžkém období ji obrovsky podpořil manžel, který s ní absolvoval všechna vyšetření a postaral se také o vše kolem. Do nemocnice ji pak vozil s čerstvým řidičákem i syn.
„Chtěla jsem s tím bojovat, jak jen to půjde,“ vzpomíná Patricie. To také udělala. Hned jak se díky genetickému testování nádoru ukázalo, že nádor má mutaci ALK+, a je tedy citlivý na konkrétní cílenou biologickou léčbu, lékaři z oddělení vedeném profesorkou Martinou Koziar Vašákovou ve Fakultní Thomayerově nemocnici ji Patricii okamžitě nasadili a užívá ji dodnes.
O Patricii se nyní dlouhodobě stará pneumoonkoložka MUDr. Marie Drösslerová. „Teď je to tři a půl roku a jsem v remisi. Poslední vyšetření neukazuje známky aktivní nemoci. Nikdo neví, jak dlouho to vydrží, ale nyní vedu normální život a chodím do práce,“ vysvětluje Patricie, která je vědkyně a pracuje jako laserový fyzik. Kolegové v práci ji během nemoci také velmi podporovali.
„Ráda bych vzkázala všem, kteří podobnou nemoc mají, ať na to nejsou sami, ať si s sebou k lékaři vezmou kamarádku, příbuzného, známého, zkrátka kohokoliv, kdo je podpoří. Není možné si všechno zapamatovat a zvládnout sám, pomoc je nutná,“ apeluje Patricie. „Nebojte se chodit při potížích s dýcháním, ale i preventivně k lékaři a nic neoddalujte, tady hraje roli doslova každá minuta,“ dodává. Sama se angažuje v pacientských organizacích Hlas onkologických pacientů a Šance pro plíce.
Přidejte odpověď