Praha, 23. května 2025
Už 1.června začne platit novela Zákoníku práce. Přináší nejzásadnější změny v oblasti vzniku a ukončení pracovního poměru za poslední roky. CEVRO Univerzita, která vyučuje obor „Pracovní právo a personalistika“ na toto téma uspořádala 20. května odbornou konferenci. Nazvala jí „Zaměstnávání v roce 2025“, pozvala zástupce státní správy, akademické sféry i odborné veřejnosti.
„Měli jsme zájem spojit zaměstnávání osob obecně jako téma, i v rovině soukromoprávní a veřejnoprávní, u příslušníků bezpečnostních sborů, státních a samosprávních úředníků a podobně“, popsal poslání konference na úvod její moderátor Petr Hůrka.
Za klíčovou otázku označil právní úpravy pracovně právních vztahů pro zaměstnavatele prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Podle něj byl v posledních letech na straně zaměstnavatelů dojem, že pouze vzrůstá ochrana zaměstnanců. Takzvaná „flexinovela“ zákoníku práce se ale podle něj pokouší tento vztah opět vyrovnávat. „I výpověď bez udání důvodu je hodná diskuze, to že se nenajde politická podpora ještě neznamená, že bychom o ní diskutovat neměli“, řekl mimo jiné ve svém příspěvku Zajíček.
Novela obsahuje změny v oblasti vzniku a zániku pracovního poměru, zkrácení výpovědní doby, úpravu odstupného, možnost dostávat výplatu v cizí měně, zaměstnat o prázdninách čtrnáctileté děti a podobně.
O tom, jakým způsobem novela vznikala, hovořila na konferenci vrchní ředitelka legislativní sekce Ministerstva práce a sociálních věcí Dana Roučková. Flexinovela je podle ní poskládaná z podnětů, které ministerstvo posbíralo z praxe od zaměstnavatelů, zaměstnanců, odborů, právníků, významných HR subjektů a zástupců akademické sféry. „Těch podnětů jsme posbírali velkou spoustu, bylo jich více než 120, zůstalo vybráno necelých 30, které byly do novely vtěleny a sepsány legislativně,“ přiblížila Roučková. Dodala, že pokud tady bude politické klima a vůle, lze čerpat z dalších podnětů pro případnou „flexinovelu“ číslo 2.
V každém případě část první „flexinovely“, například změny v podpoře v nezaměstnanosti nebo možnost sdělovat výši svého platu třetím stranám, začne podle Pavla Vetešníka, vedoucího Katedry veřejného práva a veřejné správy CEVRO Univerzity, platit až od 1.ledna 2026: „K tomu musí přijít ještě nějaká zákonná úprava, takže otázka je, jak to ten zákon stanoví.“
Na konferenci „Zaměstnávání v roce 2025“, vystoupila celá řada dalších odborníků. Shoda panovala na tom, že je třeba podobné diskuse, kde se tříbí názory, pořádat i nadále. „Každý subjekt má svá specifika, která je potřeba ctít. Zároveň má do budoucna smysl společně hledat úpravu, která bude co nejvíce vyhovovat všem,“ shrnul na závěr Petr Hůrka.
Konferenci v krátkém rozhovoru zhodnotil hlavní organizátor a moderátor prof. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D., garant studijního programu „Pracovněprávní vztahy a personální řízení“ a člen Legislativní rady vlády ČR
Pane profesore, jak jste s spokojen s výsledky konference?
Myslím, ukázala široké spektrum otázek a problémů, které se řeší. A to není jednoduché. Tendence sbližování by proto měla probíhat každý den. Každý subjekt veřejné správy, státní správy a samosprávy má svá specifika. Ta je potřeba ctít a hledat nějakou společnou úpravu, která bude vyhovovat všem.
Znamená to, že ty pomyslné příkopy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci se částečně podařilo zasypat? Co je potřeba k tomu, aby se povedlo úplně? Co je největší problém?
Říkáte to dobře. Je potřeba vyměřit specifika každého zaměstnavatele, každé sféry z hlediska účelnosti, hospodárnosti a zaměření činnosti jako takové. A vůči zaměstnancům hledat nějaká sblížení tak, aby pracovní podmínky byly odpovídající ve všech sférách. I Evropská unie po nás chce v rámci transpozice směrnic, abychom to transponovali do celého spektra výkonu závislé práce.
Kdybyste měl pojmenovat úplně největší problém ve „flexinovele“ zákoníku práce, který odhalila dnešní konference?
Já myslím, že pracovní právo teď čeká, jak dopadne aplikace té „flexinovely“. Zdá se, že to je nastavené dobře a že by to mohlo fungovat. Ty problémy vidím spíš v transpozici ostatních dvou směrnic, první se týká ochrany mzdy a platu. Už dneska se ukázalo, že to nebude jednoduché. Je to zejména administrativně náročné a trošku komplikované třeba z hlediska ochrany osobních údajů. A druhá věc je, jakým způsobem zajistit ochranu a nějaké standardní pracovní podmínky zaměstnancům platforem. To znamená lidem, kteří jsou řízeni nechci říct úplně umělou inteligencí, ale nějakým algoritmem, který je prostý lidského vnímání, citu a podobně.
Kdy se dočkáme další novelizace zákoníku práce, troufáte si to odhadnout?
Dneska se ukázalo, že bychom se jí měli dočkat brzy, protože transpoziční lhůty těm dvěma směrnicím, o kterých jsem mluvil, uplynou v příštím roce. Čtyři změny zákoníku práce za čtyři roky jsou pro uživatelskou praxi příliš. Já bych ty dvě transpozice spojil a pak to všechno hraje na 1.1.2027, dřív to asi nezvládneme.
Přidejte odpověď