Chirurg o potravinách i obezitě

ilustrační foto: Flickr

Český rozhlas
pořad Leonardo Plus

Pozvání přijal chirurg Martin Fried, dobrý den. budeme se věnovat novým poznatkům v oboru výživy a léčby obezity. Co nového lékařská věda ví o působení tzv. ultra zpracovaných nebo průmyslově zpracovaných potravin na naše tělo, na naše zdraví? Jaké účinky má tzv. semaglutid, látka, na které je založena moderní metodika léčby obezity? Tak to jsem vybrala alespoň dva body, které se budou týkat první části našeho pořadu. U mikrofonu je Martina Mašková.

Pane profesore, téma, kterým otevřeme vlastně by mělo být blízké nebo aspoň trochu známé nám všem, protože osvěta v té oblasti pracuje průběžně, ale přesto podle nejnovějších studií my jsme se dozvěděli, že ty Ultra zpracované potraviny poškozují všechny důležité orgány v našem těle, tak to je takový možná opravdu budíček, alarm. Co tomu říkáte vy jako lékař, chirurg, odborník, který se léta zabývá léčbou obezity.

00:02:08

mluvčí 5

Ty potraviny, které dneska máme k dispozici a můžeme si koupit a nebo nějakým způsobem jiným obstarat, abychom je mohli jíst, můžeme rozdělit velmi zhruba do třech až čtyřech skupin. Ta první skupina jsou ty tzv. neprocesované nebo minimálně procesované potraviny, ovoce, zelenina a takové ty úplně běžné potraviny, do kterých se ve své podstatě nepřidává, nic kromě té podstaty, která je sama tvoří.

00:02:38

mluvčí 4

Dá se to třeba trochu i zjednodušit tak, že to je mnohdy to, co si neuvaříme doma my sami, co si prostě nakoupíme a je to nějak už předzpracované. Ano.

00:02:48

mluvčí 5

Do těch procesovaných nebo ultraprocesovaných potravin se potom přidávají různé ingredience do té druhé skupiny těch procesovaných potravin se přidává především sůl, nějaké oleje a podobně a pak nastává ta fáze těch ultraprocesovaných potravin, a to jsou potraviny, které opravdu obsahují něco, co bychom asi těžko sami doma nebo i v obchodě hledali, což jsou různé zvýrazňovače chuti barev, máme tam různé stabilizátory, prostě jsou to přídavky, které se do těch potravin přidávají proto, aby například ty potraviny hodně dlouho vydržely v uvozovkách čerstvé, nebo se do těch potravin přidávají proto, aby zvýraznily tu chuť a tudíž, aby člověk měl velmi brzy touhu jíst znovu.

00:03:42

mluvčí 4

Čili jíme očima.

00:03:43

mluvčí 5

Jíme očima, ale jíme i těmi chuťovými buňkami a právě ty zvýrazňovače chuti a podobně nebo zvýrazňovače barvy, to je na oči a zvýrazňovači chuti jsou na ty chuťové buňky způsobují to, že sníme té potraviny mnohem více, než bychom jí snědli tehdy, když by nebyla tímto způsobem upravená.

00:04:05

mluvčí 4

Ono při běžném shonu si mnozí z nás ani třeba neuvědomují, že to, co konzumujeme, není ideální, není vhodné. Takže z toho, jak poslouchám to vaše vysvětlení, tak možná ty pestré barvy můžou být tak trochu vodítkem, že tam jsou nějaká ta aditiva, umělá sladidla, barviva, možná dokonce mikroplasty.

00:04:25

mluvčí 5

Možná dneska hodně těchto věcí a informací můžeme si přečíst na etiketách těch potravin a těch obalech, nicméně musíme si říct, že ty etikety, a to písmo bývá povětšinou velmi malé, i když má nějakou předepsanou velikost, ale bývá velmi malé a navíc upřímně řečeno, když máme udělat velký nákup, tak kdo z nás bude každou potravinu, než ji strčí do nákupního koše, studovat z hlediska složení. i když to lze a určitě to není nic špatného, protože člověk se může vyvarovat takových těch nejkřiklavějších věcí.

00:05:00

mluvčí 4

Možná by se hodil nějaký skener, že, který by jako dokázal odečíst větším písmem to, co jako v té potravině je. Když už jste se dotkl té myšlenky toho marketingu, ta studie z časopisu Lance, což je prestižní lékařský časopis a týká se těch Ultra zpracovaných potravin, tak se právě dotýká i téhle té záležitosti a dotýká se i věcí, jako je marketing těch nezdravých potravin, autoři toho článku doporučují omezit reklamy zaměřené na děti nebo zakázat tyhle Ultra zpracované potraviny ve veřejných institucích typu školy, nemocnice. Co tomu říkáte?

00:05:33

mluvčí 5

Já nejsem moc velký přítel zákazů a příkazů, ale z druhé strany asi férově a objektivně informovat toho spotřebitele, co si kupuje, je velmi důležité. Chtěl bych taky možná říct, že ty Ultra zpracované potraviny nejsou žádnou novinkou. Bramborové lupínky a solené arašídy. A spoustu dalších věcí tady máme po několik desítek let. Ale hlavním problémem je ta skladba té naší stravy, protože jestliže se celá posunuje směrem k těmto typům potravin, pak je to špatně z druhé strany, pokud ty potraviny konzumujeme čas od časů, tak ve své podstatě se nic tak dramatického a špatného neděje.

00:06:21

mluvčí 4

Ano, když prostě výjimečně na nějaké párty si člověk dá trochu brambůrku, tak z toho se úplně z pohledu odborníka na léčbu obezity nestřílí, ale v okamžiku, kdy je to, řekněme, nějaká každodenní součást našeho jídelníčku, tak pak je alarm.

00:06:36

mluvčí 5

Ano, já zastávám tento názor, v případech nutričních, zastávám tento názor a velmi podobný. Třeba v případech obézních nemocných obezitou, kteří se léčí jinými metodami, že nejhorší je tomu člověku zcela zakázat nějakou potravinu, o to větší chuť a hlad na to bude mít, takže přesně, pokud si i tyto potraviny konzumujeme s mírou a občas nic se neděje.

00:07:04

mluvčí 4

Možná stojí za to pokusit se o nějaké srovnání, byť nemáme vysloveně tabulky teď před očima, ale uvažovali jsme o tom, když jsme se připravili na náš pořad v Británii nebo ve Spojených státech. Ty průmyslově zpracované potraviny tvoří více než polovinu obvyklého jídelníčku. Mě to docela překvapilo. A sice to máme spojeno třeba, já nevím, ještě čaj dívá na filmy z toho prostředí, tak se s tím často setká. Ale stejně, jak je to u nás, jíme zdravěji nebo ne.

00:07:31

mluvčí 5

Podle dostupných údajů Česko patří, dejme tomu, někam do průměru té Evropy, co se týče skladby potravin a zastoupení těch ultraprocesovaných potravin. Pokud se nemýlím, je to někde mezi 30, 35 procenty, na rozdíl od těch Spojených států a Británie, kde to přesahuje 50 nebo jde k 60 procentům.

00:07:52

mluvčí 4

Tedy ty průmyslově zpracované potraviny tvoří 30, 35 % našeho jídelníčku.

00:07:57

mluvčí 5

Ano, českého.

00:08:00

mluvčí 4

A tam jsme na průměru Evropy, tak které části obyvatel, kdybyste si udělal prostě třeba to věkové spektrum nebo obyvatelé města venkova něco takového? Existují na to nějaké, k tomu nějaké informace, studie, které je části obyvatelstva, se tedy nejčastěji týká. Tohle riziko.

00:08:16

mluvčí 5

To riziko se týká například dětí, které jsou velmi vnímavé na různé reklamy, to je ten marketing v těch Ultra zpracovaných potravinách, a tam bych byl proto omezit ten vliv reklamy na děti, opravdu je pak velmi těžké dítěti odmítat něco, když jde do samoobsluhy nebo do nějakého obchodu a vidí tam potravinu, na kterou neustále slyší reklamy a jejich idoly propagují ty dětské idoly, propagují tyto potraviny, tak to jedna skupina obyvatelstva, druhá skupina je potom lidí s nižšími příjmy, a to zejména proto, že ty Ultra zpracované potraviny jsou levnější, jsou připravené tak, aby dlouho vydržely, čili je velmi jaksi snadné a je velmi pohodlné ty potraviny nakoupit, ale především je to snadné nebo pohodlnější z hlediska finančního. A tam se dostáváme do situace, kdy vlastně si můžeme položit otázku, jak tomu napomoci, aby třeba tyto potraviny nebyly tak lákavé pro tu skupinu obyvatelstva s nižšími příjmy.

00:09:26

mluvčí 4

Právě já jsem o tom taky přemýšlela, co by pomohlo. Zaujalo mě, že jsem se dočetla, že neziskové organizace, které pracují, obyvatele nějakých znevýhodněných oblastí, že třeba říkali, jak ohromně pomohlo to, že dělají pro děti školní snídaně jednoduchá věc, jako že se to dítě nasnídá nějak tak zdravě, tak pomohla školní docházce výrazně a děti se taky cítí víc jako nějak přijaté, takže to mělo hned vícero efektů nebo nějak pracovat s těmi rodinami, že by třebas, nevím, sociální pracovníci nebo prostě ti lidé, kteří přicházejí nejčastěji do kontaktu s rodinami v těch vyloučených lokalitách, takže by měli možnost nějaké edukace právě rodin v téhle věci.

00:10:02

mluvčí 5

Já jsem pro a jsem zastánce takové edukace, i když musíme si zdroje strany říci, že taková edukace je věc velmi dlouhodobá a lidé jí ztěžka přijímají. Víme to například, když už jsou třeba nemocní obezitou, kteří přicházejí pro nějakou radu a teď ty rady dostanou od nutričních terapeutů a od dalších od lékařů a podobně. Ale byly udělány studie, které hodnotí, kolik si ten člověk toho odnáší z takové konzultace a bylo zjištěno, že po první konzultaci tohoto typu si odnáší zhruba asi 17 % z toho, co slyšel. To je jedna stránka věci.

00:10:47

mluvčí 4

A to jsme možná všichni na tom. Tak jedním uchem tam druhým uchem ven, jo.

00:10:50

mluvčí 5

A druhá věc je ještě, že vlastně vy musíte bojovat i proti tomu, pokud chcete edukovat, že ty potraviny, ty Ultra zpracované potraviny jsou velmi, velmi chutné, to znamená, tam je dvojí věc minimálně. A k tomu se přidává ještě ta ekonomická stránka.

00:11:09

mluvčí 4

Posloucháte Leonardo Plus. Mým hostem, hostem tohoto pořadu je dnes chirurg Martin Fried, který se specializuje zejména na léčbu obezity. Posloucháte Leonardo plus nadčasové rozhovory s výjimečnými osobnostmi nejen ze světa vědy. Najdete ho také na webu plus rozhlas. CZ v aplikaci Můj rozhlas a v dalších podcastových aplikacích.

Nezdravá výživa tedy souvisí s epidemií obezity, ale i cukrovky druhého typu, srdečními nemocemi a dokonce depresemi, jaká prevence je na místě? Protože v tom okamžiku, kdy už tedy jste v té situaci, že přijde ten budoucí pacient, člověk s obezitou, tak už tu prevenci jsme zřejmě zmeškali.

00:11:51

mluvčí 5

Záleží ale také na fyzické aktivitě dotyčného člověka nebo těch skupin obyvatelstva. A tam je důležité říct, že se nejedná o žádnou závodní atletickou činnost úplně v té pohybové aktivitě, zejména pro začátek, pro nějaké zahájení té pohybové aktivity stačí obyčejná chůze, například si prodloužit denní chůzi o 500 m, 500 kroků, o 1000 kroků je úžasný začátek.

00:12:19

mluvčí 4

Kolikrát to slyšíme, viďte? A jsme stejní.

00:12:22

mluvčí 5

Pořád jsme stejní, musíme si také uvědomit, že ta fyzická aktivita by měla být dosažitelná jak ve smyslu toho, co vlastně k ní potřebuji a chůzi nepotřebujete vůbec nic. A za druhé, musí být dosažitelná i z hlediska fyzických schopností toho člověka, protože nemocní obezitou musí vydávat mnohem větší energii, aby udělali stejný pohyb nebo ušli stejnou vzdálenost jako jejich neobézní protějšky. Čili tam musíme být velmi opatrní a vlastně indikovat a doporučovat fyzickou aktivitu tak, abychom toho člověka neodradili.

00:12:56

mluvčí 4

No, čili on může být brzo vyčerpaný a úplně s tím skončit.

00:13:00

mluvčí 5

Ano, to je jedna věc a druhá věc je, když někomu doporučil, aby pětkrát nebo třikrát za týden chodil do nějakého fitness centra, tak je téměř jasné, že tam chodit nebude.

00:13:11

mluvčí 4

Obezita je nemoc, už, myslím, osvěta v tomhle směru je poměrně rozsáhlá, velká, víme to a jaký, jaký podíl na jejím rozvoji mají naše geny a má náš způsob života. Jako kdybyste to měl porovnat.

00:13:26

mluvčí 5

Já si myslím, že je to zhruba napůl asi tak, kde opravdu ta genetická výbava člověka hraje svoji roli a bylo to několikrát již opakováno, že ta genetická výbava lidská je uzpůsobena určitým obdobím hojnosti a obdobím hladu. Z minulosti. Tisíce let zpátky, kdy opravdu bylo pro toho člověka velmi důležité v době hojnosti se dobře najíst a co nejvíc té energie si uchránit v těle, to znamená opravdu tloustnout, přibrat něco. Protože pak měl mnohem větší šanci na to přežít v období hladu, protože z těch zásob mohl čerpat a tuto genetickou informaci a zátěž si neseme spolu pořád dál a bohužel se teda začala kombinovat s mnoha dalšími faktory životního způsobu, životního stylu, ať už právě zmíněnou nízkou fyzickou aktivitou, vysedávání u počítačů nebo například i tím, že máme neustále k dispozici a možnost si jít koupit Ultra zpracované potraviny, ty různé zmražené instantní záležitosti a máme možnost si je jít koupit sedm dní v týdnu, 24 hodin denně ve své podstatě, a takže kdykoliv mám chuť, hlad, tak se můžu sebrat a jít si něco koupit, pokud už to nemám doma v lednici.

00:14:53

mluvčí 4

No, a v téhle situaci medicína přišla na pomoc s poměrně účinným lékem. Já jsem viděla takové grafy, myslím, že to bylo buď v nějakých mezinárodních studiích, které ukazovaly, jakým průlomem je, nebo začala být moderní léčba založená na lace zvané semaglutid, posluchači možná budou spíš znát ty komerční názvy léků, kde je účinnou látkou, totiž léků ozempi nebo Vegovi, které se právě podávají pacientům s obezitou? Jaký je princip účinku toho semaglutidu, co dělá.

00:15:30

mluvčí 5

Tak princip účinků ve své podstatě několikerý. Jde především o to, že svým způsobem zvyšuje produkci inzulinu ve slinivce břišní a ten má zase vliv na snížení hladiny cukru v krvi, dále tyto látky mají i vliv na zvýšení tzv. inzulinové vnímavosti tkání toho těla a v neposlední řadě ty látky. A já velmi zjednodušuji, ale tyto látky mají vliv i na rychlost vyprazdňování žaludků, to znamená, že zpomalují vyprazdňování žaludků a člověk se cítí déle nasycený, takže tyto látky se používají nejenom pro léčbu obezity, naopak jenom některé z nich mají oficiální určení, že pro léčbu obezity a pro redukci váhy jiné z nich se používají zejména při léčbě diabetu druhého typu a jako vítaný vedlejší účinek těchto látek bývá snížení hmotnosti váhy toho člověka.

00:16:40

mluvčí 4

Jak tenhle ten moderní typ léků ovlivnil váš obor, léčbu obezity? Protože já to vidím jako opravdu i podle množství těch článků, které vycházejí, že to zásadní bylo.

00:16:52

mluvčí 5

Zásadní to je, a já, přestože jsem chirurg, takže inklinuji k tomu raději nemocné operovat, tak musím říct, že jsem tyto léky přivítal, protože já je nevnímám jako konkurenty, ale vnímám je jako vítané pomocníky při léčbě obezity, vysvětlím to asi tak, že jestliže chceme někoho a potřebujeme někoho léčit obezitou, tak buď mu může nasadit relativně velké dávky léků, které, byť jsou velmi účinné, tak nejsou prosty některých vedlejších možných účinků a navíc se musí podávat celoživotně. Tak buď jsem odkázán na takovouhle takovýto způsob léčby, anebo můžu provést nějakou například velkou operaci, která mu zasáhne do zažívacího traktu, aby zredukoval svoji váhu a tyto léky umožňují nyní velmi dobře spolupracovat a vlastně použít obojí přístup, ale ve sníženém množství nebo ve sníženém dávkování těch léků a chirurgické léčení, například v mnohem méně agresivních invazivních operacích a spojit tyto účinky dohromady a získat vlastně stejný výsledek, ale se zásadním snížením vedlejších účinků obou těchto léčebných Postupů

jsou pacienti, pro které ten semaglutid není vhodný. Kdo by se měl dávat pozor.

00:18:30

mluvčí 5

Tak absolutní kontraindikace. Existuje jich jenom málo a je to například prokázaná alergie na tu látku, jinak samozřejmě potom je nutné začínat s nižší dávkou a zvyšovat ty dávky, aby se vidělo, jak ten organismus na toto Farmakum.

00:18:49

mluvčí 4

Reaguje a tam se to, myslím, také musí pak už brát celý život. Je to tak. Když už někdo začne s tím ozempikem nebo Vegovi, tak už musí u toho zůstat.

00:18:55

mluvčí 5

Pokud ty účinky mají přetrvávat, tak u toho musí zůstat. Obezita totiž jako taková je definována jako onemocnění, ale jako chronické onemocnění a se sklonem k relapsu, to znamená k opakování se k návratu. Takže vlastně i když je ten člověk obézní, vyléčený nebo diabetik, je takzvaně v remisi, tak pořád zůstává diabetikem v současné době bez diabetů, nicméně je pořád třeba jej sledovat a brát nějakou látku nebo mít ten operační zákrok, který vlastně zajistí totéž.

00:19:34

mluvčí 4

Podle nejnovějších zjištění vědců ten semaglutik, to je součástí tou účinnou látkou ve zmíněných léčivech. Chrání také srdce, dokonce jako pomáhá se záněty. Aniž by to ale vlastně předpokládalo tu nutnost chodit váhu, tak to mně přišlo také dost jako zajímavé, že se zaradují i kardiologové, jak zásadní zjištění to je z vašeho pohledu?

00:19:54

mluvčí 5

Určitě jsou léky A se magluty, do nich patří, že poskytují určitou ochranu srdečnímu svalu a vůbec oběhové soustavě. Nicméně aby zase jsme všechno dali do správného úhlu pohledu a perspektivy. Neznamená to, že bychom měli léky, které umožní člověku mít vysokou nadváhu nebo obezitu, sedět u televize. Opět zjednodušuji. Jíst ty čipsy nebo brambůrky a podobně, sledovat nějaký pořád a přitom nemít komplikace ve smyslu té nadváhy, obezity, anebo komplikace spojené s tím. Ano, tyto léky svým způsobem ochrání určitou část populace nebo sníží výskyt těch příhod kardiovaskulárních, ale neznamená to, že by to byla magická pilulka nebo magická injekce, která umožní chovat se zcela normálně běžně, to znamená, jak to vedlo k onemocnění obezitou a přitom být chráněn a být na tom zdravotně velmi dobře.

00:21:02

mluvčí 4

Ale přesto tohle je, myslím, taková výborná vest medicíně, když se na to přijde, že po čase nějak používání léků, na určitého typu pacientů, si najednou zjistí, že nevím, někdo třeba roztroušenou sklerózu. A ta věc výrazně pomůže. To si myslím, že jako je pozoruhodné, stojí to za zmínku a že ty kombinace, jen jak často bývají ty vaši pacienti komorbidněji, jinak se to říká, bývají více komplikací jako jiného druhu.

00:21:24

mluvčí 5

Mívají velmi často, to znamená, že s tou obezitou se opravdu váží další závažné komplikace a k nim bezesporu patří cukrovka druhého typu. Patří k nim i vysoký krevní tlak. Patří k nim například i, což se ne tak často zmiňuje. Velmi obtížné otěhotnění u mladých žen, které by si přály otěhotnět, ale ta obezita je spojena tedy s touto infertilitou a patří k nim i bohužel zvýšený výskyt některých nádorových onemocnění.

00:21:57

mluvčí 4

No, takže potom tahle pomocná léčba i chirurgovi dává nějakou berličku, nějakou pomoc v tom postupu, pokud tedy je tak strašně obtížná ta samotná změna životního stylu, to je podstata věci, že jo.

00:22:08

mluvčí 5

Ano. Podstata věci je mít možnost tomu člověku nemocnému obezitou pomoci k tomu, aby byl schopen změnit ten životní styl. A jsou přístupy, ať už tedy například zmiňovaná farmakoterapie nebo bariatrická metabolická chirurgie, anebo jejich kombinace, což je momentálně, si myslím, to nejlepší, co existuje, jsou přístupy, které tomu nemocnému velmi zjednoduší změnu toho životního stylu a hubnutí bez zásadních pocitů, hladu a chuti k jídlu, což ty pocity hladu a chutí k jídlu jsou jedny z těch nejzávažnějších, které vlastně vedou zpátky toho člověka i po redukci váhy k tomu, aby znovu začal přibírat. Takže to jsme dneska schopni velmi dobře ovlivnit a snížit tyto pocity.

00:23:06

mluvčí 4

Součást pořadu Leonardo Plus věnoval profesor Martin<unk>ied, chirurg, odborník na léčbu obezity. Děkuju, že jste přišel.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.