Parestézii, tedy mravenčení nebo brnění v končetinách, zažil asi každý. Považujeme ji za malou nepříjemnost, která brzy odezní. Někdy však může být příznakem vážných zdravotních problémů. Kdy se kvůli mravenčení v končetinách obrátit na lékaře?
Je mravenčení končetin normální? Příliš dlouhé sezení se zkříženýma nohama nebo spaní s rukou pod hlavou může způsobit pocit mravenčení, pálení, brnění, svědění či píchání v rukou, nohou či prstech. Lékařský termín pro tento problém je parestézie.
„Stává se to, když je v končetině přerušeno prokrvení nervů. Parestézie trvá několik minut a obvykle ustane, když se daná část těla odlehčí a krevní zásobení nervů obnoví,“ vysvětluje britská Národní zdravotní služba (NHS).
Tlak na nervy, který vede k brnění končetin, může být způsoben také špatným držením těla nebo nošením příliš těsného oblečení.
Mravenčení jako známka poškození nervů
V některých případech však pocit mravenčení zůstává, případně se vrací nebo zhoršuje. „To je z neurologického hlediska podezřelé a může to být příznakem vážných zdravotních problémů,“ upozorňují odborníci.
Stav, kdy brnění nemizí, je známý jako chronická parestézie a může být známkou poškození nervů. Existují dva typy poškození nervů – radikulopatie a neuropatie.
Radikulopatie nastává, když jsou nervové kořeny stlačeny, zaníceny nebo podrážděny. Příčinou může být:
vyhřezlá ploténka přitlačená na nerv,
hmota stlačující nerv, který vystupuje z páteřního kanálu,
zúžení míchy.
Neuropatii způsobuje poškození nervů. Může ovlivnit motorické nervy řídící pohyb svalů, autonomní nervy, které řídí dýchání a srdeční činnost, nebo senzorické nervy, které posílají do mozku informace o teplotě, dotyku a bolesti.
Choroby, které mohou vyvolat parestézii
Mravenčení v končetinách může vyvolávat řada chorob. Patří k nim například diabetes. „Poškození nervů způsobené vysokou hladinou cukru v krvi je nejčastější příčinou mravenčení rukou a nohou,“ vysvětlují lékaři z dallaské kliniky Lone Star Neurology.
Brnění a slabost v ruce může vyvolat také syndrom karpálního tunelu, který vzniká v důsledku skřípnutí nervu v zápěstí. Ischias, tedy skřípnutí nervu v dolní části zad, zase způsobuje bolest a brnění vystřelující do jedné nohy.
„Další poruchou, která může vyvolat brnění nebo pocity mravenčení, je syndrom neklidných nohou charakterizovaný neodolatelným nutkáním hýbat nohama,“ uvádí Kardiologický a cévní institut TCAVI.
K mravenčení končetin může vést také:
Poranění nervu. Přímé trauma nervu může způsobit trvalé změny v citlivosti.
Mrtvice.
Roztroušená skleróza, chronické autoimunitní onemocnění, při kterém je poškozena ochranná vrstva nervů, což zastavuje přenos signálů mezi mozkem a tělem.
Problémy s krevním oběhem. Snížený průtok krve do končetin může napodobovat nervové příznaky a někdy se vyskytuje současně s neuropatií.
Nedostatek vitamínů. Nízké hladiny vitamínu D, B12 a folátu mohou významně ovlivnit nervové funkce.
Těhotenství. Rostoucí dítě a nadbytečné tekutiny, které přicházejí s těhotenstvím, mohou tlačit na nervy v těle matky, což způsobuje brnění v končetinách.
Kdy věnovat mravenčení zvýšenou pozornost
Jak ale zjistit, zda je mravenčení jen důsledkem přerušeného prokrvení nervů, anebo má vážnější příčinu? „Spolehlivý domácí test, který by jednoznačně rozlišil, zda je mravenčení mechanického nebo neurologického původu, neexistuje,“ upozorňují odborníci.
Existují však jednoduché orientační postupy, které mohou pomoci odhadnout pravděpodobný původ obtíží.
Je to například délka trvání. „Mravenčení, které vznikne po delším tlaku na končetinu třeba při sezení nebo ležení a ustoupí během několika minut po změně polohy, je typické pro mechanický tlak na nerv,“ vysvětluje neuroložka Barbora Hoťková.
Podle ní obecně platí, že pokud parestézie neustoupí přibližně do třiceti minut po změně polohy, je dobré zvýšit pozornost. Jestliže bez zjevné příčiny přetrvává hodiny, opakuje se nebo se postupně zhoršuje, jde už o stav, kterému by se měl věnovat lékař.
Význam má také reakce na změnu polohy a pohyb. Pokud se potíže po rozhýbání končetiny nebo změně polohy zmírní, jde spíše o menší potíž, pokud přetrvávají beze změny, je třeba zvýšit pozornost.
Důležité je i místo, kde se parestézie vyskytuje. Přesně ohraničené místo mravenčení v oblasti jedné končetiny často poukazuje na periferní postižení, zatímco postižení poloviny těla může naznačovat centrální problém.
„Na pohotovost je třeba myslet, když se k mravenčení přidruží další varovné příznaky – náhlé jednostranné oslabení končetin, pokles koutku, porucha řeči, porucha koordinace, výrazná bolest páteře s vystřelováním či poruchy odchodu moči a stolice,“ upozorňuje neuroložka.
V takových případech může jít o akutní neurologický stav, například cévní mozkovou příhodu či další problémy, a je zapotřebí okamžitého vyšetření.
Ivana Vitovská
Deník.cz
Přidejte odpověď