Matt Waterman
zakladatel Helixvi.ai Telehealth
Florida, USA
Řeknu to na rovinu. Není to chůze. Všichni sice chůzi vychvalují – a je skvělá –, ale právě ona vás před pobytem v pečovatelském domě zcela nezachrání.
Nejdůležitějším cvikem po šedesátce je schopnost zvednout se ze země a vstát ze židle bez pomoci rukou. Jinými slovy: dřepy. Síla nohou.
A tady je důvod: po šedesátce každým rokem rychleji ztrácíte svalovou hmotu a jako první slábnou nohy. Slabé nohy jsou příčinou pádů. Pády vedou ke zlomeninám krčku. Zlomenina krčku v pětasedmdesáti letech znamená pro děsivě velký počet lidí začátek konce. Lékaři pro to mají své označení: test vstávání ze židle považují za jeden z nejlepších ukazatelů toho, kolik času vám ještě zbývá. Nejde o cholesterol. Jde o to, zda dokážete vstát.
Takže to dělejte takhle: každý den desetkrát vstaňte z kuchyňské židle a zase se posaďte, aniž byste si pomáhali rukama. Až to pro vás bude snadné, vezměte si do rukou balík mouky. Později něco těžšího. Dvakrát týdně si dejte pořádný trénink: dřepy, výstupy na schod a zvedání těžkých předmětů ze země s rovnými zády. Třicet minut. To stačí.
K tomu samozřejmě choďte na procházky, protože chůze prospívá srdci, dodává slunce a udržuje duševní zdraví. Samotná chůze ale svaly nevybuduje. To dokáže až zvedání zátěže.
Nejsem lékař. Jsem chlap po padesátce, který ještě před dvěma lety bral léky na vysoký tlak a používal inhalátor na astma – a obojího se zbavil. O tom všem jsem napsal knihu. Nechte si udělat krevní testy, zkontrolovat hladinu vitaminu D, ke každému jídlu si dejte kvalitní bílkoviny a ještě dnes večer začněte s tím cvičením na židli.
Lidé, kteří si i v pětaosmdesáti zachovávají soběstačnost, jsou ti, kteří v pětašedesáti začali posilovat. Začněte hned teď.
Quora
Přidejte odpověď