Resuscitace Juraje Kelíška trvala přibližně 50 minut. Po náročné léčbě odešel domů bez vážných následků. První pomoc přitom začala u jeho souseda.
Juraj Kelíšek ze Slovenska prodělal srdeční zástavu. Jeho soused, hasič, okamžitě zavolal na linku 155 a zahájil resuscitaci. Případ 23. září zveřejnila Záchranná služba Košice, jejíž posádky se na záchraně podílely.
První pomoc začala u souseda a pokračovala během převozu
Na pomoc přijeli hasiči s defibrilátorem a dvě posádky záchranné služby. Juraj měl přetrvávající komorovou fibrilaci, na kterou běžné výboje nezabíraly. Při převozu proto za pokračující resuscitace použili jedenáct duálních sekvenčních výbojů, pokročilý postup defibrilace.
Při komorové fibrilaci se srdce chvěje a nezajišťuje dostatečný průtok krve k životně důležitým orgánům. Jak vysvětluje Americká kardiologická asociace ve svých doporučeních, stlačování hrudníku pomáhá posouvat krev k mozku a srdečnímu svalu.
Údaj o padesáti minutách oživování je proto potřeba číst správně. V tomto čase probíhala aktivní pomoc, která se snažila udržet oběh a obnovit účinnou práci srdce. Nepřímá srdeční masáž umožňuje získat čas do dalších léčebných zásahů.
Mimotělní podpora oběhu pomáhá překlenout kritický stav
Ve Východoslovenském ústavu srdečních a cévních chorob v Košicích pak Juraje napojili na podporu VA-ECMO. Ta při závažném selhání dočasně podporuje krevní oběh a okysličování organismu.
ECMO může podle svého zapojení přechodně nahradit funkci plic nebo podpořit také práci selhávajícího srdce. Krev prochází mimo tělo přístrojem, který ji okysličuje. Pacient tak získává podporu životních funkcí v době, kdy je jeho vlastní orgány nedokážou dostatečně zajistit.
Takovou léčbu využívají i česká specializovaná pracoviště. IKEM uvádí mimotělní resuscitaci mezi možnostmi péče po oběhové zástavě. V některých případech se podpora může zahájit ještě před převozem do nemocnice.
Deník popsal například napojení pacienta na mimotělní oběh přímo v terénu po kolapsu v zubní ordinaci. Také tehdy na počáteční pomoc navázal zásah specializovaného týmu.
Při náhlém kolapsu rozhoduje rychlá pomoc a volání na linku 155
Pro člověka, který se stane svědkem náhlého kolapsu, zůstává první krok mnohem jednodušší. Když postižený nereaguje a nedýchá normálně, je potřeba přivolat záchrannou službu a začít stlačovat hrudník. S postupem pomůže operátor linky 155.
Pražská záchranná služba doporučuje při resuscitaci dospělého stlačovat střed hrudníku rychlostí 100 až 120 stlačení za minutu do hloubky 5 až 6 centimetrů. Je-li poblíž další člověk, může přinést automatický externí defibrilátor. Po zapnutí přístroj vede zachránce svými pokyny.
Výboj se nepodává automaticky každému. AED nejprve vyhodnotí srdeční rytmus. Při analýze a případném výboji se postiženého nikdo nedotýká, potom se pokračuje podle instrukcí přístroje.
U náhlého kolapsu dospělého pomáhá i samotné stlačování hrudníku. Umělé dýchání má zvláštní význam například při tonutí nebo u dětí, kde bývá příčinou zástavy nedostatek kyslíku. Deník vysvětluje, kdy je při oživování potřeba dýchání z úst do úst. Konkrétní postup pomůže zvolit operátor.
Po zotavení se Juraj setkal se zachránci. „Jsem velmi vděčný, že díky šikovným lidem na Slovensku mohu dnes odejít zdravý domů za rodinou,“ citovala ho košická záchranná služba.
Jan Dvořáček
Deník.cz
Přidejte odpověď