Social freezing pomáhá čelit propadu porodnosti v České republice
Praha, 26. 10. 2026 – Před 44 lety se v Československu narodilo první „dítě ze zkumavky“. Tento historický milník v brněnské fakultní porodnici na Obilním trhu odstartoval éru české reprodukční medicíny. Od té doby udělala medicína obrovský pokrok a metoda IVF dnes pomáhá přivést na svět tisíce dětí ročně. Přesto Česká republika čelí historickému propadu porodnosti a stárnutí populace. Vedle léčby neplodnosti se proto stále více dostávají do popředí také možnosti, jak si uchovat šanci na rodičovství do pozdějšího věku. Jednou z nich je preventivní zmrazení vajíček, social freezing, které ženám dává více času pro rozhodování o založení rodiny.
Zatímco ještě v roce 2024 podstupovaly tento zákrok v České republice pouze nižší stovky žen, dnes už jsou jich ročně tisíce. Nejde přitom o žádný rozmar – metodou social freezing reagují ženy na proměnu společnosti i partnerského života. „Často se setkáváme s mýtem, že vajíčka si nechávají zmrazit ženy, které upřednostňují kariéru. Většina klientek ale žádné kariéristky nejsou – hlavní důvod je zcela přirozený, prostě zatím nenašly správného partnera pro založení rodiny. Pokud má žena kolem třiceti let a partnera nemá, je ten správný čas o zmrazení vajíček uvažovat. Zákrok pro ženu představuje obrovský přínos a do budoucna vysokou pravděpodobnost rodičovství,“ vysvětluje MUDr. Štěpán Machač. Ženy se rodí s konečnou zásobou vajíček, která se v průběhu života postupně snižuje. S přibývajícím věkem se zároveň snižuje i jejich kvalita. Funkci vaječníků a reprodukční zdraví mohou ovlivňovat také některé další faktory, například kouření nebo onkologická léčba.
Lékaři proto zdůrazňují, že pro úspěch celé metody je rozhodující věk, ve kterém k odběru dojde. „Odborná doporučení říkají začít se o této možnosti s pacientkou bavit od osmadvaceti let. Přibližně do pětatřiceti let jsou výsledky velmi dobré, poté už úspěšnost klesá. Ženy k nám přicházejí i ve vyšším věku, tam už ale bývá náročnější získat potřebný počet kvalitních vajíček. Pro reálnou šanci na jedno dítě kolem ženina 35. roku potřebujeme zhruba 10 vajíček. Pokud chce žena v budoucnu plánovat dvě děti, cílíme přibližně na 15 až 20 vajíček,“ popisuje MUDr. Machač.
Uchování vajíček zahrnuje hormonální stimulaci, která obvykle trvá 10–14 dní a probíhá formou každodenních injekcí. Reakce vaječníků se sleduje pomocí ultrazvuku a případně krevních testů. Zralá vajíčka se následně odeberou v sedaci nebo anestezii a zmrazí pro budoucí využití. Přestože je postup obecně považován za bezpečný, může mít vedlejší účinky a vzácně i závažnější komplikace.
Hormonální injekce a ultrazvukové kontroly mohou být mírně nepříjemné. Odběr vajíček se provádí tenkou jehlou zavedenou přes poševní stěnu do vaječníku pod ultrazvukovou kontrolou. Zákrok se obvykle provádí v krátkodobé anestezii nebo sedaci. Po probuzení může žena pociťovat mírné tlaky podobné menstruačním bolestem, které během dne či dvou odezní. Odebraná vajíčka se následně zmrazí při teplotě −196 °C. Při správných podmínkách lze vajíčka uchovávat dlouhodobě. Dostupné studie naznačují, že ani delší doba skladování nemusí negativně ovlivnit jejich kvalitu a reprodukční výsledky, důkazy o velmi dlouhodobém skladování jsou však zatím omezené.
„Preventivní uchování plodnosti tak dává mladé generaci v době poklesu porodnosti do rukou nástroj, jak si uchovat naději na vlastní rodinu, až pro ni budou mít ideální podmínky,“ uzavírá MUDr. Machač.
Přidejte odpověď