Pana Rudolfa (67, Jihlava) dlouho žádné vážné zdravotní problémy netrápily. Když se ale v létě roku 2013 vrátil po třech dnech z náročné služební cesty, všimla si jeho manželka, že s ním něco není v pořádku. „O víkendu jsme obědvali a manželka mi řekla, že mám povislou pravou polovinu obličeje. Velmi rychle mi pak na ní ochably svaly, proto jsem vyhledal lékařskou pomoc. Vyšetření odhalila zánět lícního nervu,“ popisuje Rudolf, který začal ihned podstupovat léčbu a chodit na rehabilitace, aby obličejové svaly posílil.
„Trvalo to několik měsíců. Pravidelně mi také na očním kontrolovali zrak a nejprve bylo vše v pořádku. Při jedné z kontrol, v lednu roku 2014, jsem ale levým okem přečetl na tabuli s písmeny jen to největší na prvním řádku. Nedokázal jsem pořádně zaostřit,“ přibližuje Rudolf. Paní doktorka mu hned poté ukázala tzv. Amslerovu mřížku, která slouží k vyšetření centrálního vidění. „Je to mřížka se svislými a vodorovnými čárami. Když jsem si zakryl pravé oko, čáry byly zvlněné a pokřivené,“ popisuje Rudolf.
Příčinou byla tzv. věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) – onemocnění sítnice, které začíná nenápadně a bez příznaků, bez terapie ale může skončit i ztrátou zraku. „Vůbec by mě nenapadlo, že mám se zrakem nějaký problém. Když jsem se totiž díval oběma očima zároveň, viděl jsem normálně. Nemoc navíc nesouvisela se zánětem lícního nervu, jen se na ni díky tomu náhodně přišlo,“ říká Rudolf.
Svůj zdravotní stav poté odjel na doporučení známého konzultovat do Fakultní nemocnice Bulovka v Praze. Odsud ho odeslali na Oftalmologickou kliniku Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde si Rudolfa vzal do péče prim. MUDr. Miroslav Veith, Ph.D., MHA, zástupce přednosty. „Pan doktor Veith mě vyšetřil a vysvětlil mi, že VPMD zasahuje centrum sítnice odpovědné za ostré vidění a nedá se zcela vyléčit. Řekl mi ale, že dalšímu zhoršování zraku a nevratnému poškození sítnice můžeme zkusit předejít léčbou, která byla tehdy součástí speciální studie. Začal jsem ji ihned podstupovat – léky mi v nemocnici aplikovali do oka pomocí injekcí,“ vysvětluje Rudolf.
Jeho zdravotní stav se díky terapii stabilizoval a zrak se mu od té doby nezhoršil. Na injekce pravidelně jezdí k MUDr. Veithovi doposud. „Léčba už v současné době není součástí studie a používá se běžně. Aplikace trvá jen pár minut a nebolí, lékaři totiž vždy místo vpichu znecitliví,“ doplňuje Rudolf.
I když se cítí dobře, ze své nemoci má respekt. Ví totiž, že VPMD může postihnout i druhé, zdravé oko. „To by byl velký problém. Když se teď dívám oběma očima, žádné zvlnění nepozoruji. Kdybych však měl nemocné obě oči, nedokázal bych zaostřit a dioptrie by mi nepomohly. Nemohl bych číst ani řídit. Vůbec si to ale nepřipouštím. Vím, že se o mě v nemocnici na Královských Vinohradech výborně starají. Nikdy nevynechávám injekce ani žádnou kontrolu,“ říká Rudolf. Zásadní podle něj je, že se u něj na VPMD přišlo včas. „Lidé by si proto měli nechat oční pozadí pravidelně kontrolovat, zvlášť ve vyšším věku, kdy jsou nemoci sítnice častější,“ upozorňuje.
Komentář prim. MUDr. Miroslava Veitha, Ph.D., MHA, zástupce přednosty Oftalmologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady:
„Příběh pana Rudolfa ukazuje, že i výrazné zhoršení zraku jednoho oka může zůstat dlouho nepovšimnuté, protože druhé oko jeho oslabení při běžném pohledu vyrovnává. Proto doporučujeme kromě pravidelných očních kontrol občas vyzkoušet vidění každým okem zvlášť. Pokud se rovné čáry začnou vlnit, objeví se skvrna uprostřed obrazu nebo se nově zhorší čtení, je třeba co nejdříve vyhledat očního lékaře. U vlhké formy věkem podmíněné makulární degenerace často dokážeme pomocí léků podávaných do oka zrak dlouhodobě stabilizovat a u části pacientů i zlepšit. Zásadní je zahájit léčbu včas a dodržovat plánované kontroly i aplikace, přestože pacient sám žádné zhoršení nevnímá.“
Na důležitost pravidelných kontrol zraku upozornila akce Vidět ROZMAZANĚ není normální, která se letos uskutečnila postupně v Ostravě, Pardubicích a v Praze. Lékaři v těchto městech vyšetřili zdarma v mobilní ambulanci celkem 657 osob – pomocí přístroje s umělou inteligencí. Problémy s očima odhalili u 153 z nich, tedy téměř čtvrtiny.
Přidejte odpověď