15 tipů, jak se chránit před infekcemi dýchacích cest

1. Pokud chcete zůstat v sezóně respiračních infekci zdrávi a neriskovat zdraví a život nejen váš, ale i vašich blízkých, nechte se pravidelně (tedy každoročně) očkovat proti chřipce a covidu. Očkování snižuje riziko těžkého průběhu nemoci, hospitalizace a závažných komplikací. Ideální čas pro tato očkování je podzim. Mezi další očkování cílená na starší a rizikové osoby patří jednorázové očkování proti pneumokoku a proti černému kašli. Tato očkování mohou být provedena kdykoliv během roku, nemusí se opakovat.
   
2. Jezte vyváženou, kaloricky přiměřenou stravu a doplňte svůj jídelníček zejména o fermentované potraviny, jako je kysaná zelenina (zelí, kimči), jogurty, kefíry, a o česnek a cibuli. Do jídelníčku zařaďte také jablka, hrušky a kořenovou zeleninu. Pestrá strava dodává tělu živiny potřebné pro správné fungování imunity.
   
3. Nezapomínejte na vitamin D, C a zinek. Dbejte na jejich dostatečný příjem z pestré stravy a případné doplňky řešte podle individuální potřeby. Dejte pozor na jejich složení, optimálně ho konzultujte se svým praktickým lékařem nebo s farmaceuty v lékárně.
   
4. Choďte každý den alespoň na půl hodiny ven. Pokud to jde, vynechejte jízdu autem a výtahem a pro přesuny používejte svůj pohybový aparát. Pravidelná chůze a pohyb pomáhají udržovat fyzickou kondici i psychickou pohodu.
   
5. Dopřejte si kvalitní spánek a klidnější hlavu. Dlouhodobý stres a nedostatek spánku mohou oslabovat obranyschopnost organismu.
   
6. Otužujte se nebo choďte do sauny, pokud vám to zdravotní stav dovolí. Začínejte postupně a nepřepínejte se. Samotné otužování ani saunování však nejsou zárukou ochrany před infekcí, je vhodné s nimi začít pomalu a věnovat se jim pravidelně (stejně jako výše zmíněné chůzi).
   
7. V době epidemií respiračních infekcí si raději nepůjčujte mobilní telefon, sklenice ani příbor. U dětí dávejte pozor také na společné hračky, zejména pokud si je vkládají do úst.
   
8. Samozřejmě si myjte ruce, zvlášť po návratu z MHD, obchodů nebo zdravotnických zařízení, a nesahejte si na obličej. Při kašli a kýchání používejte kapesník, pokud ho zrovna nemáte k dispozici, tak alespoň loketní jamku.
   
9. Pečujte o zuby a ústní dutinu. Pravidelně si čistěte zuby i mezizubní prostory a nepodceňujte záněty dásní. Kvalitní ústní hygiena je důležitá zejména pro starší a chronicky nemocné osoby (bakterie z dutiny ústní totiž mohou vést k zánětům průdušek nebo plic).
   
10. Větrejte krátce, ale pořádně. Několikrát denně otevřete okna dokořán přibližně na pět minut. Vydýchaný vzduch v uzavřených místnostech zvyšuje riziko přenosu infekcí. (Při velkém znečištění ovzduší platí jiný režim).
    
11. Nepřetápějte byt. Udržujte příjemnou teplotu (ve dne okolo 21 °C, v noci na spaní okolo 18–19 °C) a přiměřenou vlhkost vzduchu, přibližně mezi 40 a 60 %. Příliš suchý vzduch může dráždit sliznice.
    
12. V chladném počasí vrstvěte oblečení. Přizpůsobujte ho teplotě i pohybu, abyste neprochladli, ale ani se zbytečně nepřehřívali.
    
13. V době epidemií se vyhýbejte davům. Omezte zbytečný pobyt v přeplněných a špatně větraných prostorách, zejména pokud patříte mezi rizikové pacienty.
    
14. Nemoci nepřecházejte a nenavštěvujte nemocné seniory, když sami kašlete. Při výrazných příznacích nemoci zůstaňte doma. Pokud se váš stav zhoršuje, horečky přetrvávají nebo se objeví dušnost, vyhledejte lékařskou pomoc.
    
15. Nekuřte a hlídejte si své chronické nemoci. Vyhýbejte se pasivnímu kouření, omezte alkohol a důsledně léčete astma, CHOPN, cukrovku či srdeční onemocnění. Dobře zvládnutá chronická nemoc může snížit riziko závažných komplikací při infekci.

O CHOPN

Zdravé plíce jsou jak miliony drobných pružných balonků, které se při nádechu naplní vzduchem a při výdechu ho zase vytlačí. Při rozedmě plic se stěny těchto balonků postupně rozpadají a vznikají větší vzdušné prostory. Plíce tím přicházejí o část plochy, z níž se kyslík dostává do krve, a zároveň ztrácejí pružnost. Vzduch se v nich začne hromadit, protože ho nedokážou účinně vydechnout. Člověk tak může mít plíce plné vzduchu, a přesto trpět dušností. Čím více vzduchu zůstává v plicích uvězněno, tím méně prostoru zbývá pro další nádech. Bránice, což je hlavní nádechový sval, se navíc kvůli nadměrně nafouknutým plicím zplošťuje a pracuje méně účinně. Proto se člověk může výrazně zadýchávat i při minimální fyzické zátěži. Poškozené plicní sklípky zatím nelze obnovit, nyní dostupné léky mohou nicméně zabránit řadě náhlých zhoršení a zmírnit dušnost, která nemocné omezuje v každodenním životě. Platí jednoduché pravidlo: čím později se na nemoc přijde, tím méně funkční plicní tkáně pacientovi zbývá. Problém je, že člověk nemusí CHOPN v počátečním stadiu poznat, protože svůj život, zejména úroveň fyzické aktivity, postupně nemoci, o které neví, přizpůsobuje a ta mu nenápadně ukrajuje ze života celé roky. Nejdřív přestane běhat, pak se začne vyhýbat schodům, a nakonec si raději odpočine i při obyčejné procházce. Své potíže přitom často přičítá věku, nadváze nebo špatné kondici. Netuší, že za postupnou ztrátou dechu může stát vážné onemocnění plic. Právě proto zůstává CHOPN u mnoha lidí dlouho nerozpoznaná.