Podnikal a v práci býval až do noci. Teď muž kolem šedesátky smutně sedí na nemocniční posteli. Před necelým měsícem jej z postihla mozková mrtvice.
V těžkém stavu proležel řadu dní na jednotce intenzivní péče v nemocnici v Trutnově, ale už dva týdny dokáže rehabilitovat. Dokonce chodí a znovu mluví.
Zatímco zdravotnice kolem něj se radují, že pán je vzorným příkladem raketového pokroku, on mluví sklesle i trochu zmateně. „Je mi špatně, vždyť mi nefunguje polovina těla. Naštěstí mám syna, který zvládá vše s naším podnikáním. On je šikovný, ale já ne,“ říká muž skepticky. Depresivní nálady doléhají na pacienty po mrtvici hodně často. „Pán byl zvyklý pořád pracovat, s novou situací se ještě nesmířil. Pobyt v nemocnici je pro něj trauma. Ale pokrok, kterého dosáhl, je velký. Otevře ruku, zavře ruku, otočí se na bok, dokáže sedět delší dobu a už i chodí s oporou, oblékne si tričko, nají se sám,“ vypočítává primářka rehabilitačního oddělení Ivana Uiberlayová.
Vrchní sestra Tereza Dudáčková zase chválí jeho rodinu. Chodí za ním každý den, přinesli televizi a pán se už učí zacházet s ovladačem. I když nemocniční pokoj s dvěma lůžky vypadá úplně běžně, pro pacienty je tady řada možností k tréninku.
Protože mu ochrnula pravá polovina těla, stolek i křeslo má napravo, aby ji musel namáhat. Má tu škopík, aby se sám umyl.
Před dvěma týdny muž jen ležel, ale den nato už svedl otočit se na posteli. Nemluvil, pak šeptal jednotlivá slova, teď už se celkem dobře domluví. Podle zdravotníků je na dobré cestě.
Čeká ho ještě nějaká doba v nemocnici, pak nejspíš pojede do rehabilitačního ústavu nebo lázní. Ne každý má tak nadějné vyhlídky. Někdo se nezbaví tělesného postižení, někdo nepromluví.
Každý pacient má svého fyzioterapeuta. Od otáčení a sezení se pak lidé po mrtvici propracují třeba i k chůzi. Ergoterapeutka s nimi cvičí částečně ochrnutou ruku. Až polovina pacientů má poruchu řeči a ti trénují zase s logopedkou. Po rehabilitaci jdou pacienti domů, doporučí se jim pobyt v rehabilitačním ústavu. Někdo se však o sebe už nikdy nepostará, to je kvůli nedostatku lůžek v ústavech velký sociální problém.
Šestaosmdesátiletá žena z Trutnova si pobyt na rehabilitaci i své pokroky pochvaluje. Poprvé už prý vyrazila s holí na chodbu. Když ji potkala mrtvice, upadla v bytě tak nešťastně, že se nedokázala postavit ani zatelefonovat. Zmrzlá, promodralá a s proleženinou se dostala do nemocnice teprve po čtyřech dnech, když k ní dcera přišla na narozeniny.
„Tady jsou sestry ohromně hodné. Všechna čest, jak se o mě starají,“ chválí pacientka. Kam paní půjde, až se její stav spraví, však není příliš jasné. Nemocnice letos pro pacienty s mrtvicí pořídí vybavení za 26 milionů korun.
Mladá fronta DNES
Štěpánka Tůmová
http://zpravy.idnes.cz/ mfdnes.asp
ilustrační foto: PhotoRack
Přidejte odpověď