Janské Lázně ožívají, Vesna praská ve švech

Není tomu tak dávno, co se konaly protestní akce a petice proti zdrušení Vesny, lázní pro postiženíé děti v Janských Lázních.  Dnes je ohrožená léčebna Vesna plná dětí i rodičů, po Janských Lázních chodí víc lidí. 

 

Je to přesně rok, co na povrch poprvé prosákly nepříjemné zprávy, že státním léčebným lázním Janské Lázně, kdysi chloubě Krkonoš, hrozí krach. Problémy tehdy vrcholily i v dalších lázeňských zařízeních v zemi, otevřenou krizi lázeňství doprovázely stávky pacientů a besedy k záchraně lázní organizované krizovým štábem.

Nyní, o rok později, jsou vyhlídky mnohem optimističtější. Nejvíce je to vidět právě na krkonošských Janských Lázních, které odvrátily svůj zánik za pět minut dvanáct.

Důkazem zlepšení je dětská léčebna Vesna. Zatímco loni touhle dobou tehdejší ředitel lázní Roman Koudele vyhrožoval, že pokud se něco nestane, bude muset nákladný objekt zavřít, dnes je dominanta údolí s téměř 330 lůžky téměř plná. „Daří se nám skutečně lépe než loni. Vesna je zaplněná z více jak 90 procent. Počet přenocovavších dospělých se za první čtvrtletí letošního roku zvýšil z loňských jedenácti a půl tisíce na patnáct tisíc,“ potvrdil ředitel lázní Rudolf Bubla.

Podle členky týmu na záchranu lázní a zakladatelky iniciativy Zachraňme Vesnu Hany Pánkové, která je zrovna v těchto dnech s dětmi v léčebně, lze důvody zlepšení hledat zejména v omezení regulačních poplatků, kvůli kterým si řada rodin nemohla pobyt dovolit. Dalším důvodem je, že pacienti ve větší míře využívají rehabilitační lůžka, která dlouho zela prázdnotou. „Je tu mnohem víc pacientů, vidíme to na vlastní oči. Rehabilitační pobyty mohou maminky využít až po osm týdnů,“ říká.

Co se výrazně změnilo k lepšímu, je nálada rodičů a pacientů. „Po zažehnání bezprostředního zániku se nám tu konečně zase dobře dýchá,“ pochvaluje si Pánková.

Oživení obce cítí i starosta Janských Lázní Jiří Hradecký, který zvýšený ruch v turistickém centru vítá. „S lázněmi je to na velmi dobré cestě, odrazili jsme se ode dna. Lépe se k tomu staví i zdravotní pojišťovny, které chtěly lázeňství původně omezit. Já sám zaznamenávám, že je tu podstatně víc lidí než loni. Spolupráce s ředitelem lázní je zatím nejlepší, co jsem zažil,“ prozrazuje. Protože se daří, je možné, že se pacienti vrátí i do budov, které dlouhou dobu zely prázdnotou.

„Už nyní jsme rozšířili provoz o dům Réva, kam umisťujeme maminky s dětmi. Zavřený byl dva roky. Otevřeli jsme také pavilon Evropa,“ sděluje ředitel Bubla.

Lázně se však dostaly do paradoxní situace. Jelikož loni propustily desítky zaměstnanců, nyní jim kvůli většímu počtu klientů zdravotnický personál chybí.

Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP09), který stál u vzniku oné často kritizované reformy, soudí, že současné zlepšení souvisí s tím, že si s odstupem času všechno trochu sedlo a uklidnilo se.

„Nová vyhláška se svezla s depresí, kterou způsobila hospodářská krize, kdy řada lidí přestala do lázní jezdit i kvůli obavě ze ztráty zaměstnání. Vyhláška sice pobyty omezila, ale problém vidím spíš v tom, že kvůli apokalyptickým vizím ze strany lázní přestali lékaři pobyty psát,“ míní.

redakčně kráceno, celý článek v sobotním vydání MfD

 Mladá fronta DNES

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.