Na roli životopisu v dílech duševně nemocných tvůrců se zaměřila umělkyně Eva Koťátková, laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého. Autorka se ve své tvorbě dlouhodobě zabývá různými bariérami a překážkami, kterým člověk ve společnosti čelí.
ilustrační foto: creativist collective / Flickr.com
Patří k českým umělcům, kteří stále častěji s úspěchem vystavují více v zahraničí než v Česku. Výstava Dvouhlavý životopisec a muzeum představ bude po úterní vernisáži otevřena v Prádelně Bohnice do 27. května.
Prádelna Bohnice je nový multifunkční prostor v budově bývalé prádelny v areálu psychiatrické nemocnice. Cílem programu je nejen ukazovat aktuální vizuální umění, ale také upozorňovat na problematiku psychických nemocí.
Autorka projektu o životopisech a umělcích s psychickou anomálií míní, že životopis, který vytvoří lékaři, slouží jako normativní mřížka, jež kategorizuje jedince na základě limitujících a zavádějících údajů. „Je konstruktem, který vytváří představu o věku, pohlaví, genderu, původu, vzdělání, zdravotním stavu, společenském postavení. U tvůrců art brut slouží jako klíč ke čtení díla, které má ale samo o sobě nejasný status. Překračuje výrazně hranice uměleckého díla a stává se jakousi paralelní identitou svého konstruktéra,“ uvádí.
Výstava chce ukázat na specifický vztah díla a autora u těchto tvůrců, a to na široké škále srovnání záznamů vnitřních a vnějších obrazů, výňatků z chorobopisů i opakujících se klíčových motivů. Autorka vnímá jako konstrukt jak tradiční životopis, tak osobní mytologii těchto tvůrců. Snaží se ale vyzdvihnout roli paralelních světů a osobních vizí těchto umělců, které narušují aspoň částečně onu mřížku, která říká, na co a jak se má člověk dívat.
Během výstavy budou v prostorách Prádelny Bohnice i v areálu nemocnice inscenovány živé obrazy, jejichž předlohou jsou vybrané motivy z děl art brutových tvůrců. Odehrají se každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci mezi 15:00 a 16:00.
Koťátková se ve své tvorbě dlouhodobě zabývá překážkami a bariérami, které ztvárňuje i v podobě různých klecí a omezení, často vytvořených pro vlastní tělo. Ústřední jsou pro ni dlouhodobě situace jednotlivce, který se sice nachází uvnitř konkrétních společenských struktur, není ale schopen se do nich smysluplně začlenit. Pracuje s kresbou, objektem, instalací i živou akcí, převážně ale inscenuje strukturované celky s vlastním řádem či systémem. Aktuálně vystavuje mezi padesátkou umělců z 25 zemí na trienále pořádaném newyorským Novým muzeem (New Museum).
Přidejte odpověď