Pacientský spolek Revma Liga vyzval nemocné, aby se na ministerstvu zdravotnictví a Státním ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) ptali na biologickou léčbu. Zatím se jí dočkají jen pacienti s těžkým stádiem revmatoidní artritidy. Na dnešní tiskové konferenci to řekla předsedkyně spolku Revma Liga Edita Müllerová.
Do měsíce by SÚKL měl vydat hodnotící zprávu, ke které se mohou pacienti i zdravotní pojišťovny vyjádřit, řekla Hana Pavlíčková z tiskového oddělení ústavu.
Nevyléčitelnou autoimunitní chorobou, která se projevuje záněty kloubů a úpornou bolestí, v Česku podle odhadů trpí přes 80.000 lidí. Ročně přibývá asi 4000 nových případů.
Takzvaná biologická léčba, která je finančně náročná, působí pouze na molekuly a pochody v lidském těle typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním. Léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. V Česku ji poskytují zejména vysoce specializovaná centra. Náklady na tyto léky vyráběné z buněk živých organismů rostou meziročně řádově o miliardy korun.
V případě revmatoidní artritidy stojí léčba pacienta 200.000 až 300.000 korun ročně. Pojišťovny ji proplácejí jen pacientům s těžkým stádiem, kteří nereagují na jinou léčbu. Podle dat z roku 2014 to bylo 2295 osob, což je asi 4,2 procenta nemocných artritidou. Na Slovensku je to deset procent, v západní Evropě až 30 procent.
Nasazení i u pacientů od středních stádií doporučuje Česká revmatologická společnost. „Žádost farmaceutické firmy na stanovení úhrad léků byla na SÚKL podána před dvěma lety. Zatím nebyla vyřízena ani zamítnuta,“ řekla Müllerová.
Hodnotící zpráva, která je prvním krokem k posouzení, bude vydána do měsíce. „Samotné vydání zprávy nepředjímá výsledek správního řízení. K hodnotící zprávě se dále mohou vyjadřovat odborné společnosti, držitel rozhodnutí o registraci, zdravotní pojišťovna,“ vysvětlila Pavlíčková. Držitel registrace je firma, která lék na český trh dodává. Délka posuzování nasazení nového léku podle ní závisí například na počtu předložených klinických studií nebo farmakoekonomických analýz.
Lékaři upozorňují na to, že biologická léčba může mít závažné vedlejší účinky, protože její látky zasahují do základních kamenů imunitního systému. „Když jsem si přečetla veškeré vedlejší účinky, další komplikace, obrečela jsem to,“ řekla pacientka Jana Burgrová, které byla biologická léčbě nasazena po 26 letech s nemocí. Bolesti kloubů podle ní byly tak úporné, že se rozhodla rizika podstoupit. „Představte si, jak vás bolí klouby, když máte chřipku. A znásobte si to stokrát,“ dodala.
Onemocnění častěji postihuje ženy než muže, nejvíc mezi 40 a 50 roky věku. V 80 procentech případů se projeví u lidí v produktivním věku. Revmatoidní artritida je podobně jako celiakie a roztroušená skleróza takzvané autoimunitní onemocnění, tedy nemoc, kdy některá ze složek imunitního systému napadne tkáně vlastního těla. Nemoc není vyléčitelná a lékaři neznají přesně její příčiny. Vliv má genetika, hormony i vnější prostředí.
Nemoc vyřadí pacienty často i z pracovního procesu. Podle studie z roku 2005 citované Tomášem Doležalem z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assesment je po roce nemoci pracovní neschopnost 20 procent, po deseti letech 32 procent. Pacienti, kteří artritidou trpí 30 let, nejsou schopni v pracovat v 90 procentech případů. Náklady tak nese nejen systém zdravotnictví, ale i sociální oblast.
Zásadní je podle odborníků objevit nemoc včas. Podle Hany Ciferské z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Revmatologického ústavu by měl praktický lékař poslat ke specialistovi i pacienta, který má oteklý i jen jeden kloub a drobná postižení na kloubech rukou. Zejména takového, pro kterého je bolestivý i stisk ruky. Pokud je léčba zahájena do 12 týdnů od objevení příznaků, je šance na minimalizaci postižení nejvyšší.
Přidejte odpověď