Michaela Chytrá Janečková z Teplic pracovala v chráněné dílně Arkadie. Dnes se angažuje ve spolku Spolu proti samotě. Přečtěte si její příběh ze seriálu Lidé odvedle, který vychází pravidelně v Týdeníku Směr.
Mým životním zlomem bylo moje autoimunitní onemocnění, které u mě propuklo ve 14 letech. A to se stalo zřejmě spouštěčem toho, co mi následně připravil osud. Při několika hospitalizacích v nemocnici jsem se opakovaně ocitala na oddělení interny mezi staršími ženami a seniorkami. Během pobytu jsem vždy se všemi navázala kontakt. Paní vyprávěly svoje životní příběhy a především chtěly společnost.
Možná tato zkušenost mne podvědomě nasměrovala a mou následnou touhou bylo pracovat s postiženými lidmi nebo podobnou cílovou skupinou.
Když jsem dosáhla plnoletosti a má nemoc měla během let různé vývoje, bylo mi oznámeno, že bude lepší, když budu mít invalidní důchod. Velice mne to zasáhlo, ale zároveň posunulo k mému cíli. Nastoupila jsem do chráněné dílny Arkadie do technické dílny. Vývojem této organizace jsem měla možnost s mentálně a tělesně postiženými klienty zkoušet nové výrobní postupy, které vyústily ruční výrobou svíček a mýdel. Práce mne velice bavila a naplňovala.
Pálili jsme venku keramiku nebo jsme jezdili na výlety do německých chráněných dílen. Tyto činnosti náš kolektiv stmelovaly a byli jsme takovou pulzující rodinou.
Po několika letech jsem musela tyto vody opustit, protože jsem otěhotněla a zároveň jsem potřebovala velkou změnu pro své duševní zdraví.
Po mateřské jsem nastoupila na běžnou administrativní pozici. Po čase jsem byla nucena kvůli zdravotnímu stavu pracovat na půl úvazku. V tomto čase mi zavolal letitý známý, teplický fotograf Robert Zauer s myšlenkou, že založí spolek Spolu proti samotě, který bude soustřeďovat dobrovolníky, propojovat generace napříč a podporovat především cílovou skupinu seniorů tak, aby nebyli osamělí.
Tento nápad mne velmi zaujal. Od té chvíle začala naše spolupráce, organizace, koordinace dobrovolníků, další vzdělávání a přátelství.
Osamělým lidem se i dnes pořád věnuje velmi malá pozornost a v dobrovolnickém centru se nám stále víc potvrzuje, jak moc je potřebné rozvíjet pospolitost, vzájemnou ohleduplnost, respekt a obyčejnou lidskou komunikaci v reálném prostředí.
Petr Málek
Teplický deník
Přidejte odpověď